Rozhodnutí ministra kultury Martina Baxy vypsat výběrové řízení na pozici ředitele/ky Památníku ticha předcházely dva roky snah o to, aby byla zahájena rekonstrukce nádraží Praha-Bubny. Rád bych touto cestou reagoval na text paní Agáty Pilátové a ujistil nejen ji, ale všechny podporovatele myšlenky vzniku Památníku ticha o tom, že cílem ministerstva kultury je Památník vybudovat, nikoli jeho realizaci zastavit. A proto činí kroky, které činí. Aby slib, který byl pamětníkům, jejich potomkům i veřejnosti dán, mohl být naplněn.
Nechci polemizovat s tvrzením, že se Pavlovi Štinglovi podařilo dostat téma do veřejného prostoru prostřednictvím aktivit, které pořádal. To je nezpochybnitelný fakt a jeho velká zásluha. Stejně jako aktivita jeho podporovatelů na tomto poli. Vrátím se ale pár let v čase, aby bylo patrné, co současné situaci předcházelo, protože vypsání výběrového řízení není nečekané ani nekompetentní a už vůbec ne nelegální.
Nejmladší příspěvková organizace Ministerstva kultury Památník ticha vznikla v roce 2021, na popud Pavla Štingla. Bez pracovních míst, bez financí na provoz, bez peněz na rekonstrukci, které přitom minulá vláda slibovala jak jemu, tak veřejnosti. Nic z toho, kromě založení organizace, minulá vláda nezajistila tak, jak prezentovala. Pavel Štingl byl tehdy pověřen řízením organizace do doby vypsání řádného výběrového řízení na pozici ředitele.
Vláda premiéra Fialy si rekonstrukci Památníku ticha přímo vetkla do programového prohlášení a v roce 2022 ministr kultury Martin Baxa vyjednal peníze na jeho rekonstrukci a vybudování místa paměti ve výši 300 milionů korun na léta 2023–2025. Od tohoto okamžiku byly k dispozici konkrétní finanční prostředky na to, aby se projekt, jehož duchovním otcem Pavel Štingl bez pochyby je, projekt, který je pro připomínání hrůz holocaustu a totalitního režimu mimořádně důležitý, mohl realizovat. Ministr kultury Martin Baxa mu od počátku svého nástupu dával nejvyšší prioritu.
Ministerstvo kultury v rámci vlastních kapacit našlo synergie a zavázalo ke spolupráci investiční oddělení Národního muzea, které má obrovské zkušenosti s podobnými akcemi. Maximálně nápomocen byl i úřední aparát ministerstva.
V únoru letošního roku se odehrálo velké jednání (nikoli první v této věci, ale jedno z mnoha za uplynulé dva roky) na půdě ministerstva kultury, kde byli přítomní členové Poradního sboru Památníku ticha – jde o poradní sbor pana pověřeného ředitele Štingla, vedení ministerstva i vedení příspěvkové organizace. Tam byl odsouhlasen jasný postup pro následující měsíce.
Po čtyřech měsících jsme však byli stále ve stejné situaci. Přes veškerou podpůrnou snahu úřadu i Národního muzea nebyla vypsána ani zakázka na administrátora veřejné zakázky, která je nutným předpokladem pro vypsání výběrového řízení na zhotovitele stavby. Podklady pro soutěže prostě nebyly hotové, protože je Památník ticha nepřipravil tak, aby bylo možné s rekonstrukcí začít, ani za plné podpory resortu.
Cíle ministra, ministerstva i pana pověřeného ředitele Štingla, jsou stejné – vybudování místa paměti, které bylo slíbeno přeživším, jejich potomkům i veřejnosti. To, že Pavel Štingl přes své nezpochybnitelné zásluhy na vzniku projektu jako pověřený ředitel organizace i za plné podpory ministerstva kultury za dva roky doposud v této věci nepokročil, je jediný důvod pro vypsání výběrového řízení. Výběrového řízení vypsaného zcela dle zákona. Ministerstvo kultury není tím, kdo projekt zdržuje, a standardní úřední postupy, které jsou v případě příspěvkové organizace prostě nutné, nelze označovat za obstrukce. Jde o peníze daňových poplatníků a pravidla je prostě potřeba dodržovat.
Všechny kroky, které ministerstvo kultury činí, směřují právě k tomu, aby pat, ve kterém se rekonstrukce nachází, pominul, vše se rozběhlo a rekonstrukce konečně začala. Investiční peníze na ni jsou k dispozici. V tuto chvíli je však není možné využít. Vybudování Památníku ticha je ministerskou prioritou; ministerstvo kultury postupuje dle pravidel a v souladu s platnou legislativou a slibem, který ministr veřejnosti dal.
Vlastislav Ouroda, vrchní ředitel sekce kulturního dědictví, Ministerstvo kultury ČR
publikováno: 6. 8. 2024
