Vlny režiséra a scénárista Jiřího Mádla zdravě čeří poklidnou hladinu české filmové scény. Na karlovarském festivalu i v minulých dnech na předpremiérovém turné po republice se film setkal s velkým úspěchem. Není divu. Šťastně se v něm potkala kvalita s obtížně definovatelnou, nicméně reálně existující kategorií „diváckého filmu“. Historické, lépe řečeno dobové téma zřetelně rezonuje v souvislosti se současnými společensko-politickými výzvami. Zdařile natočené davové scény působivě střídají intimní zápasy se strachem a niternou nejistotou. Vlny mají emocionální sílu, která nestoupá do zbytečně patetických výšek, ale zůstává „při zemi“, přitom s obdivuhodnou přesvědčivostí zachycuje atmosféru doby.
Soudím, že M
Tento článek je exkluzivní obsah
PRO PŘEDPLATITELE PŘÍTOMNOSTI
PŘIDEJTE SE K PŘEDPLATITELŮM Jste předplatitel?
PŘIHLASTE SE
publikováno: 19. 8. 2024
