Časosběrná metoda se v dokumentárním filmu dávno vžila, občas už působí skoro stereotypně. Autoři prostě delší dobu sledují určitou osobnost či místo, zachycují proměny v čase a film se pak ve střižně dotvoří. Scenárista a režisér Marek Šulík nepostupoval zásadně jinak. A přece má jeho dokumentární snímek Prezidentka potenciál být dramatičtější a silnější než mnohé jiné; však si také odnesl z Mezinárodního filmového festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava hlavní cenu za nejlepší tuzemský dokument. Živou a extrémně neklidnou kulisou prezidentského období Čaputové se stala sama realita.
Autora v průběhu natáčení a dokončovacích prací potkaly – či spíše provázely – mimořádné události, například pandemie covidu a první léta války na Ukrajin
Tento článek je exkluzivní obsah
PRO PŘEDPLATITELE PŘÍTOMNOSTI
PŘIDEJTE SE K PŘEDPLATITELŮM Jste předplatitel?
PŘIHLASTE SE
publikováno: 18. 11. 2024
