Český miliardář Daniel Křetínský se už delší dobu snaží koupit britskou Královskou poštu. Britská vláda dál váhá, a proto prodloužila dobu průzkumu chystané transakce. Co se Britům na koupi nelíbí?
Daniel Křetínský (49) a jeho ostrovní poradci si mohli mnout ruce, když ho britský ministr obchodu a průmyslu Jonathan Reynolds v úterý 26. listopadu v odpovědi na poslanecký dotaz v Dolní sněmovně označil, v souvislosti s chystaným prodejem Královské pošty české sfinze, „za legitimního podnikatele“. Křetínského (minulé) vazby na Rusko prý nevzbuzují v rámci probíhající bezpečnostní prověrky na vládní úrovni obavy. Reynolds poukázal také na to, že český podnikatel prošel obdobnou bezpečnostní prověrkou už v roce 2020, kdy koupil 27,5 procent akcí společnosti IDS, tedy současného hlavního akcionáře Royal Mail. Po ministrově vyjádření se pár dní zdálo, že nabídce s.r.o EP UK Bidco Limited, kde Křetínský vlastní 89,3 procent akcií, nestojí už téměř nic v cestě. Českému podnikateli, který vlastní také akcie v druhém největším ostrovním řetězci supermarketů Sainsbury’s, se zřejmě podařilo přesvědčit poměrně silný odborový svaz pracovníků poštovních a telekomunikačních služeb, že převzetí Královské pošty nepovede k propouštění zaměstnanců či zhoršení jejich pracovních podmínek. S blížícím se datem transferu Královské pošty do Křetínského rukou se však o transakci začaly hlouběji zajímat také britská média. A přišla s tvrzeními či odhaleními, která pro pověst samotného Daniela Křetínského, jeho obchodních zájmů a potažmo pro reputaci České republiky neznějí v některých odstínech lichotivě. Často kladou také otázky, které v minulosti mohla či měla klást část česká média a možná nejen ona.
Ruský plyn do Evropy – zlatá podnikatelská žíla
Londýnský Guardian přinesl druhý prosincový víkend článek upozorňující znovu na to, že část podnikatelského kreditu, se kterým Daniel Křetínský usiluje o Královskou poštu, pochází z příjmů za transfer ruského plynu do střední Evropy, který se neobešel bez přímých kontaktů nejméně s jedním mužem z okolí Vladimira Putina. Byť to bylo v době, kdy byl obchod s Ruskem zcela legitimní a přinášel velké zisky i britským společnostem. Ovšem příjmy v řádu stovek milionů eur mohla v roce 2016 ohrozit stavba Nordstreamu II, kterým měl proudit zemní plyn z Ruska přes Baltské moře přímo do Německa. Pro představu: za transfer přes Ukrajinu měla slovenská společnost SPP Infrastructure, kde vlastní Křetínského holding 49 procent akcií, od roku 2016 750 milionu eur. Podle současného kurzu asi 19 miliard korun. S odkazem na šetření novinářské organizace Organized Crime and Corruption Reporting Project pak Guardian poukazuje na schůzku, kterou údajně měl Daniel Křetínský v Moskvě s výkonným ředitelem Gazpromu Alexejem Millerem, jehož Guardian označuje za blízkého spojence Vladimira Putina. Detaily o Křetínského cestě z Londýna k rozhovorům do Moskvy (koncem června 2016) údajně unikly z e-mailové schránky významného poslance ruské Dumy Alexandra Bababkova. List ho označuje za jednoho z významných investorů na Krymském poloostrově. Brusel i Londýn na něj uvalily sankce. Guardian současně obsáhle cituje mluvčího Evropského průmyslového holdingu, podle kterého byl dovoz plynu z Ruska plynovodem Eustream (dříve plynovod Bratrství, kterým začal proudit plyn do bývalého Československa 30. června 1967) do roku 2022 považován za „dlouhodobou a přijímanou součást mixu energií“, na kterém byly všechny evropské země z velké části závislé. Nicméně Křetínského vztahy s Ruskem měly dát podle Guardianu britské vládě „pauzu k zamyšlení“. List označuje srpnové rozhodnutí britského kabinetu podrobit zamýšlený prodej Královské pošty přezkoumání za poměrně „vzácné“. Londýnský deník poukazuje na to, že pětačtyřicetidenní termín pro přezkoumání transakce vypršel už v září, což podle listu naznačuje, že vláda „prodloužila své šetření“.
Zastaralá fosilní paliva generující miliony liber
Krom Guardianu se Křetínského obchodním aktivitám a nabídce na koupi Královské pošty věnoval v uplynulých deseti dnech také Daily Telegraph. Píše, že Křetínský dává přednost tomu, aby se o něm psalo jako o starostlivém průmyslníkovi, který oživuje odvětví na ústupu. „Jeho nabídka na (koupi) Královské pošty je však jak vystřižená ze scénáře (chování) soukromého kapitálu,“ píše list. „Je to nabídka, po které se Královská pošta bude topit v nových půjčkách a (nově vydaných) obligacích – tedy těch samých financích, které budou použity v první řadě k její koupi, tak perverzní je způsob, jímž jsou podobné odkupy strukturovány.“ varuje Daily Telegraph. Dodává, že z kupní ceny 3,5 miliardy liber budou 2,3 miliardy liber ve formě nového dluhu. Rychlý výpočet naznačuje, že jen splátky úroků z půjček vyletí ze současných 100 milionů liber ročně na 270 milionů liber, a to u společnosti, která je trvale prodělečná. Telegraph poukazuje také na to, že britská vláda by se měla podívat na zisky Křetínského energetických firem v Anglii. Tři z jeho elektráren na fosilní paliva vykázaly loni zisk před zdaněním ve výši 410 milionů liber (asi 12 miliard korun). „Vypadá to, že jde z velké části o zisky z války – nečekaný příjem díky růstu cen, jejž zažehl Putinův agresivní útok na obyvatele Ukrajiny. Nikoliv plynoucí z toho, že Křetínský našel nějaký skvělý způsob, jak dosáhnout nového růstu ve staromódním koutě trhu s fosilními palivy,“ uvádí krome jiného londýnský Daily Telegraph.
A co na to Brusel,?
Někteří britští komentátoři, a s nimi zřejmě i čtenáři hledí paradoxně k Bruselu jako k možné záchraně Královské pošty před soukromým vlastnictvím. Podle internetového magazínu This Is Money šetří totiž Křetínského chystanou koupi také Evropská komise v Bruselu. Bruselští úředníci chtějí vědět, zda souběžné vlastnictví nizozemské poštovní služby PostNL nedá Křetínskému příliš velký vlastnický podíl na (celkovém) evropském trhu. Někteří experti mají podle autora článku Marka Shaplanda obavy, že Křetínský chystá spojit britskou Královskou poštu se ziskovou divizí nizozemské pošty, společností GLS operující také v České republice. Někteří analytici současně upozorňují, že právě Evropská komise by mohla přinutit Křetínského, aby se některých podnikatelských aktiv vzdal, nebo nakonec celou dohodu zablokovat. Internetový magazín v této souvislosti připomíná, že v roce 2017 právě Evropská komise zastavila plánované splynutí londýnské burzy a německé Deutsche Börse, neb by tím vznikl „de facto monopol“.
publikováno: 9. 12. 2024
