Ozvěny z Nového Dvora: Slavnost Ježíše Krista Krále 2024

Milí přátelé,

blíží se Vánoce. Jistě od nás očekáváte slova „Naděje“ ve světě zmítaném tolika konflikty: válka ve Svaté zemi – kéž Bůh dá, aby bylo nastalé příměří trvalé –, kde žijí také naši bratři v klášteře Latroun; válka na Ukrajině a v Rusku, kde máme přátele; islamistické pronásledování v Burkině Faso, v zemi drahé našemu otci převorovi, obrovská Čína…, seznam je dlouhý.

Před několika dny jsme naslouchali slovům plným naděje. Rád bych se s vámi o ně podělil. Dom Erik Varden nás v polovině listopadu provedl každoročními exerciciemi. Když mnich mluví k mnichům, rozeznívají se melodie, které vytvářejí hlubokou harmonii pramenící z našeho společného povolání. Dom Erik se narodil v Norsku, byl pokřtěn v luteránské církvi, v devatenácti letech se v Anglii stal katolíkem, poté mnichem a nakonec opatem opatství Mount-Saint Bernard. Je tedy naším bratrem. Před pěti lety mu Svatý otec svěřil diecézi Trondheim. Vrátil se tedy do své země jako biskup. Právě od něj jsme přijali slova naděje, které se vás mohou dotknout stejně, jako zasáhla nás.

V době reformace katolická víra v Norsku prakticky vymizela. V devadesátých letech minulého století byla katolíků jen nepatrná hrstka: třicet tisíc na čtyři miliony obyvatel! Když se biskup Varden ujal své diecéze, která je velká jako celá Česká republika, měl k dispozici jen dva norské kněze a několik cizinců, kteří jim pomáhali. Dom Erik nám řekl: „Zdá se mi, že jsme změnili dobu. Vstupujeme do nové periody, kterou bych nazval obdobím „postsekularizace“. Prázdnota ateismu neposkytla našim současníkům nic solidního. Vzbudila však očekávání. Objevuji u mladých lidí touhu, novou otevřenost, duchovní žízeň – je na nás, abychom ji hlásáním evangelia naplnili.“ Ve skutečnosti je nyní v Norsku díky imigraci a četným konverzím asi dvě stě padesát tisíc katolíků sto třiceti různých národností. Jeho diecéze má aktuálně patnáct kněží a dva seminaristy. Dva kláštery našeho řádu, sestry z Tautra a bratři z Munkeby, podporují tuto nenápadnou obnovu svými modlitbami.

Bylo by nesmyslné vkládat do této zprávy byť jen náznak triumfalismu, který by znehodnotil Boží dary. Když jsem na konci exercicií děkoval právě za slova plná naděje, Dom Erik nadšeně reagoval: „Máme co dělat! Bůh od nás něco očekává!“ Je to pravda. To je náš ukazatel, máme VĚŘIT. V temnotě, kterou lidstvo šíří, není nic definitivního; díky Božímu působení se vše může znovu rozzářit. Toto je mé poselství pro vás k letošním Vánocům. Přítomnost relikvií svatého Tomáše Akvinského, o níž jsem se zmínil v minulém dopise a kterou zachycují přiložené fotografie, zanechala v tomto směru v našem společenství hlubokou stopu.

A co ekonomika? Procházíme obdobím „vyhublých krav“, ale úsilím bratří, které je podporováno Prozřetelností, si dokážeme vydělat vlastní prací na to, co potřebujeme ke každodennímu životu. Koncem minulého měsíce jsme obdrželi dva dary: jeden z Holandska, země našeho bratra Frederika, druhý z Francie. Těmto přátelům Nového Dvora, kteří nám před svým návratem k Otci prokázali velkou laskavost a se kterými jsme tak úzce spojeni, patří naše srdečné modlitby: ať odpočívají v pokoji! Tyto odkazy nám umožňují pokračovat v udržování kláštera v jeho nejnaléhavějších místech.

Zima je tady. S příchodem noci se světlo měsíce a hvězd odráží na neposkvrněné sněhové pokrývce, která obklopuje náš klášter a chrání spánek bratří. Jistě víte, že se za vás mniši modlí. Ale napadá vás někdy, že také mniši potřebují vaše modlitby?

S naší upřímnou vděčností,

Br. M.-Samuel, opat z Nového Dvora


publikováno: 15. 12. 2024

Datum publikace:
15. 12. 2024
Autor článku:
opat Samuel

NEJNOVĚJŠÍ glosy


Nastala doba postdemokracie. Dá se s tím něco dělat?

Jak to v roce 2020 uvedla Anne Appelbaumova v knize Soumrak demokracie, žijeme v době nástupu mocných politických a ekonomických autokratických sil. Demokracie sice je a vždy byla těmito silami ohrožována a již svou podstatou není …

Pehe, Schwarzenberg, Pithart, Kolář, Mašín, Vohralíková, Kosatík, Pojar, Petráček, Řezníček, Bradáčová, Špidla, Klvaňa, Pavlová, Horáček, Švejnar, Jonáš, Havlíček, Vrabel, Vácha, Přibáň, Bartoš, Halík, Kutilová, Landovský… Pravidelné neformální besedy s osobnostmi pro předplatitele Přítomnosti!!

Kdy: Každou poslední středu v měsíci pořádá Přítomnost pro své předplatitele pravidelný cyklus neformálních rozhovorů s významnými osobnostmi  Kde: V exkluzivním Eccentric Clubu na Praze 1. O akci své předplatitele informujeme s dostatečným předstihem …

Parlamentní polocelky

Masochisticky věnoval jsem druhou středu nového roku, tedy den oblevy v české kotlině, mrazivě zatuchlému povětří v samém středu zmíněného kosočtverce. V něm se Babišova vláda marně ucházela o důvěru menšího dílu poslanecké sněmovny. …

Pokles porodnosti a jeho základní příčiny

Český statistický úřad uvedl v nedávné zprávě: „Během roku 2024 se živě narodilo 84,3 tisíce dětí, nejméně v historii statistického zjišťování. Potřetí v řadě došlo k výraznému meziročnímu poklesu nejen porodnosti, ale i plodnosti. Na jednu …

Rok 2025 v českém filmu

Leden bývá časem bilancí, příležitostí k ohlédnutí za uplynulým rokem. Platí to i pro umělecké počiny minulého roku; na pořadu dne je právě film. Aktuálně zveřejněné nominace na ceny filmových publicistů (Cena kritiky) …

Umění plus mínus v soukromí

V prostorách architektonického studia Abtsmolen s názvem Budoart probíhá výstava Plus mínus Magdaleny a Jakuba Roztočilových. Nejen vystavená umělecká díla, ale také zvláštní povaha samotného místa vybízejí k úvaze nad vztahem veřejného a soukromého, …

Hold občana, vděčného Ti, že jím mohl zůstat

Docent JUDr. Petr Pithart, dr. h. c. napomohl v lednu 1990 k tomu, že spisovatel Pavel Kohout, vracející se z nedobrovolného exilu, se nestal politikem, jak mu nabídl Václav Havel, a …

Celosvětová rovnost je iluze

Milí přátelé, děkuji za možnost předat Vám své „desatero“ po lepší rok 2026. Jistě jste si vyslechli i jiné novoroční názory a projevy, vznešené i hanebné (prezident Petr Pavel a Pitomio Okamura, respektive). …