Pád syrského diktátora Asada nás může sice plnit radostí, nijak ale nebrání tomu, abychom současně přetékali skepsí. V dnešním světě pád diktátora zdaleka neznamená pro zemi ani její okolní svět úlevu. Už vůbec ne vykročení k lepší budoucnosti. Poučil nás konec Saddáma v Iráku anebo konec šáha v Íránu. Země se nestaly lepšími.
Pád diktátora nerovná se nástup demokracie
Když padl iránský šáh Reza Páhlaví a Iránci ho vyhnali do exilu, podobně jako se nechal ze země vyhnat Asad, mohli jsme se tehdy chvíli konejšit, že jeho nástupce, zakladatel islámské republiky Chomejní, vrátiv se z pařížského exilu, zavede v zemi inspirován francouzskou demokracií trochu snesitelný a lidštější režim, než jaký po sobě zanechal šáh. Nestalo se. Základními nástroji režimu í
Tento článek je exkluzivní obsah
PRO PŘEDPLATITELE PŘÍTOMNOSTI
PŘIDEJTE SE K PŘEDPLATITELŮM Jste předplatitel?
PŘIHLASTE SE
publikováno: 23. 12. 2024
