Těžké chvíle politika na vysoké židli

V tomto filmu nemusíme pracně hledat aktuální souvislosti, prostě v něm přirozeně jsou. Už proto, že stejně jako ve druhé polovině minulého století, v němž se odehrává děj dramatu Hammarskjöld – Boj za mír, a obdobně jako předtím i potom – vlastně neustále –, vládne světem permanentní neklid. Nikdy nebyl totální mír. Vždycky létaly vzdušným prostorem šípy, kule, bomby a rakety.

K významným konfliktům (nejen) své doby patřila také takzvaná „konžská krize“, krvavě dramatické události šedesátých let v Kongu poté, kdy africká země získala na Belgii nezávislost. Což se stalo místem a časem děje filmu Pera Flye, který se právě představuje v kinech. V centru tehdejších událostí a příběhu filmu je švédský politik Dag Hammarskjöld, jehož dodnes neblaze proslulé události zastihly na nejvyšší pozici Organizace spojených národů, Z titulu své funkce i osobních charakterových vlastností si uvědomuje obrovskou zodpovědnost za osudy světa, konkrétně Afriky, a za spravedlivé – a pokud možno mírové – řešení konfliktů.

Švédský politik proniká do houštin složitých afrických poměrů, jedná s tamními i světovými politiky, například s prezidentem USA Kennedym, snaží se uklidnit situaci a chránit (nepříliš úspěšně) ohrožené. V nebezpečné hře, v níž jde o politiku, ekonomiku, ale hlavně o moc, je obávaným protivníkem zákulisních aktérů. Nejsou to vždy jen afričtí lídři, ať už se dostali k moci volbami, palácovými převraty, či odtržením části území, ale především dosavadní držitelé lukrativních hospodářských pozic ještě z koloniálních časů, kteří o ně nechtějí přijít. Hammarskjöldovy zásadové postoje a postupy jim překážejí, proto neváhají odstranit ho z cesty.

Flyův film zachycuje poslední období aktivit a života generálního tajemníka OSN, snaží se proniknout do jeho nitra, zachytit zdroje jeho síly a rozhodnosti, ale i pochyby a váhání, okamžiky, kdy bylo třeba projevit odvahu k řešení konkrétního problému – a politik se nebál ani krajních opatření, a také tíhu osobní samoty, do níž byl politik uzavřen.

Je to to politický film, také však drama člověka, který se snažil neuhýbat před nástrahami světa. Působivě dávkuje dramatické momenty, jež přitom nejsou pouze v záběrech z afrických lokálních bojišť či při očekávaném pádu letadla, ale především v napjaté atmosféře jednání různých osobností mezinárodního politického života i v zákulisních intrikách.

Příběh má zároveň i osobní rovinu, která docela přesvědčivě zachycuje nesnadné rozhodování mezi jistým luxusem intimního života a skutečností, že „jsem generální tajemník OSN!“, jak v jednom vypjatém okamžiku politik vzrušeně argumentuje v rozhovoru s přítelem. Není přitom rozhodující, zda si tvůrci část této soukromé stránky osobnosti protagonisty vyfabulovali, či se inspirovali skutečností. Koneckonců jde o umělecké dílo, v němž je fabulace legitimní, pokud nelže či nekřivdí reálnému hlavnímu hrdinovi. Což film rozhodně nečiní. Ozvláštnění protagonistovy postavy mj. citací jeho vlastních autentických textů včetně pozoruhodných básní (vyšly i knižně) naopak jeho charakter i film obohacují. Velkou zásluhu na věrohodném ztvárnění Hammarskjölda má samozřejmě vynikající herecký výkon významného švédského herce Mikaela Persbrandtha v hlavní roli.

Strhující životní příběh generálního tajemníka OSN je součástí přehlídky SCANDI, která letos už po jedenácté proběhne od 15. do 22. ledna 2025 ve více než třiceti kinech v republice. Je mimochodem pro naši nepokojnou současnost příznačné, že z letošních jedenácti titulů, vybraných z kinematografie severských zemí, jsou tři snímky s politickými tématy: Vedle Hammarskjölda film o norském nacistickém kolaborantovi Quisling – poslední dny a Raketa, zachycující absurditu let studené války. Také komediální televizní seriál Hra o moc má lehce politické téma. Lze se o tom ostatně přesvědčit nejen na přehlídce, ale i později, protože všechny tituly Scandi v krátké době uvidíme v běžné distribuci.