Rozhovory s dvaceti sedmi Rusy – už na první pohled je to úctyhodná porce. Publicistka Petra Procházková oslovila tento počet ruských intelektuálů (ve skutečnosti patrně víc, do knížky však zařadila právě oněch 27) a ptala se jich na současné Rusko a jeho perspektivy. Na Putina, na motivy, které ho vedly k agresi proti Ukrajině, na důvody, proč Rusové tu nemravnou válku podporují, případně proč k ní mlčí, i na řadu dalších naléhavých věcí. Vznikla objemná kniha Cesta Rusů k válce (N media, 2024) plná názorů, stanovisek, podnětů i faktografických údajů, které mnohdy překvapí, jindy šokují nebo rozhořčí, vždy však zaujmou. Jsou tu obsaženy i mnohdy velmi dramatické osobní příběhy lidí, s nimiž autorka hovořila.
Jde o unikátní „zásobník“ osobností Ruska i jejich postojů nejen k válce na Ukrajině, také k současnému ruskému režimu a diktátorovi, který mu velí. Je to vzrušující, místy až napínavé a velmi, velmi poučné čtení nejen o Rusku a „cestách Rusů k válce“, ale i o nás, o Evropě, v širším pojetí o Západu vůbec. Při čtení máme často pocit, že právě takto a právě na tohle bychom se měli ptát i my, kdybychom měli tu možnost a ovšem – kdybychom to uměli tak jako autorka.
Rozhovory s Rusy uvádějí komentáře několika našich publicistů, většinou se zkušeností z Ruska nebo ze současné války, a autorka do ní zařadila i výběr fotografií jednak z války, jednak ze současného Ruska.
Rozhovory, mimochodem i ty vedené na dálku, proběhly živě, tj. v bezprostředním kontaktu, prostřednictvím videokonferencí, nikoliv e-mailovou poštou – představují lidí různých generací, profesí i životních osudů. K situaci týkající se současného Ruska, ukrajinské války, či ohlasů světa se vyjadřuje politolog i spisovatelka, někdejší opoziční politik, ekonomka, historik, advokát, členka proslulé skupiny Pussy Riot, publicisté, politická aktivistka, rabín nebo matka, které režim neumožnil pochovat padlého syna.
Jedna z respondentek žádá: „Odpusťte vrahům, jsou jen ozubenými kolečky v soukolí režimu!“, další temperamentní mladá žena ale soudí, že „smrt je pro Putina málo“. Dramatik předpovídá, že „Rusko v hranicích, jak ho známe nyní, už nebude existovat“, zatímco známá spisovatelka smutně říká, že „válku prohrajeme všichni, a nejvíc trpí Ukrajina“. Politolog varuje před jadernou válkou, upozorňuje, že ruské jaderné základny musí být včas zničeny. Několik dotazovaných hovoří o imperiálních sklonech, jiní o „ochranitelském“ komplexu Rusů. Jsou tu fakta i zamyšlení nad osudem Krymských Tatarů, nad projevy antisemitismu, zmínky o roli tajných služeb, o Putinově izolaci a panickém strachu z atentátu. Putinovi se rozhovory pochopitelně věnují často a obsáhle, analyzují jeho myšlení, zvrácené záměry i činy. A samozřejmě příčiny setrvalé podpory v ruské veřejnosti „Je to silný a mocný muž a já to musím respektovat,“ přiznává opoziční analytik, jiní hovoří o přirozeném strachu občanů z represí. Známý spisovatel a dramatik nekompromisně soudí: „Putin udělal z Ruska experta na násilí,“ a dodává, že svět dlouho neudělal nic, leda byl násilnostmi „znepokojen“.
Petra Procházková oslovila i stávající prorežimní ruské politiky, podporovatele systému a Putina. Správně usoudila, že je třeba znát názory protivníků, nebála se jim pokládat věcné i provokativní otázky. Kontroverzní stanoviska i tón řeči těchto lidí o lecčem svědčí, potvrzují oprávněnost pozvání k rozhovoru a pomáhají lépe pochopit, na čem staví současný ruský establishment.
V otázkách a odpovědích je zpracováno „válečné Rusko“ se znalostí historického vývoje i současných poměrů. Petra Procházková využila své četné kontakty i osobní renomé, díky nimž se mohla obracet na zajímavé osobnosti a „rozmluvit je“. Někteří žijí v emigraci, jiní stále v Rusku, několik zastihla během jejich pobytu v Česku. Nerada bych dělala z této glosy telefonní seznam, nicméně některá jména stojí za připomenutí, už proto, že jsou známa i u nás: opoziční politik Grigorij Javlinskij, publicistka Olga Romanova, historik Andrej Zubov, spisovatelky Ljudmila Ulickaja a Guzel Jachina, spisovatel Viktor Šenderovič, aktivistka z Pussy Riot Marija Aljochina, někdejší rabín Moskvy Pinchas Goldschmidt, slavný novinář Alexej Venediktov atd.
Texty jsou řazeny podle doby vzniku, počátek „kalendáře“ Petry Procházkové je datován ruskou agresí proti Ukrajině, nejstarší rozhovor má datum 21. března 2022, nejnovější je z 10. dubna 2024. U každého rozhovoru je připomenuto, kolik času uplynulo od ruského vpádu na Ukrajinu.
Díky pečlivé volbě osobností, dobře formulovaným otázkám i pozoruhodným odpovědím respondentů představuje publikace pestrou paletu témat, postojů i faktografických údajů. Názory a stanoviska jsou velmi různé, vzájemně se odlišují, někdy znějí protichůdně – a přitom neznějí pouze z úst podporovatelů současného režimu v Rusku, ale i od jeho oponentů. O to zajímavější svědectví podávají o „ruském“ myšlení (byť pouze části tamní intelektuální vrstvy). Kniha funguje jako hodnotná, svým způsobem ucelená výpověď o současném Rusku, o Rusech, o tamní současnosti. Nabízí také několik „scénářů“ možné budoucnosti, některé až fantasmagorické.
Není to příliš radostné čtení, zato velmi inspirativní pro tříbení našich vlastních stanovisek.
publikováno: 3. 2. 2025
