O čem mluví tetovaná já

Martin Jan Stránský

vydavatel Přítomnosti

Technologická revoluce vytvořila nové normy. Nové normy mění normy chování. A nové normy chování mění vnímání toho, kdo jsme a kam bychom měli směřovat.

Naše mozky jsou však evolučně nastaveny tak, aby fungovaly určitým zavedeným způsobem. Kolizi mezi dnešními normami a evoluční skutečností, týkající se vývoje našeho mozku, probírám ve své knize Vzestup a pád lidského mozku, ve které se věnuji i fenoménu tetování.

Dnešní nucené ponoření do světa digitálních technologií ve skutečnosti lidi od sebe odděluje. A to tím, že je uvězňuje v umělém ne-lidském světě. Není divu, že v takovém světě naše evoluční potřeba sociální angažovanosti a osobní identity hledá východiska k sebevyjádření. Jedním z těchto východisek je výrazný nárůst tetování a piercingu, ať už kvůli pohodlí, nebo pro hledání identity.

Má tedy věda, která zkoumá náš mozek, co říci k tetování a piercingu? To víte, že má. Studie Tetování: Jaký je jejich význam? (Cambridge Univ. Press, 2018) dospěla k závěru, že i když motivace k pořízení tetování jsou různé, tetování může leccos napovědět o přítomnosti určitých psychiatrických onemocněních a posunech ve vnitřním světě pacientů. Studie potvrdila, že výskyt tetování je vyšší mezi lidmi s duševními poruchami a těmi, kteří pravděpodobně přijdou do kontaktu se službami duševního zdraví. Nejen to, ale další studie (Masové užívání tetování a psychopatologické klinické důkazy. Archives of Community Medicine and Public Health, 2021) potvrdila, že s rostoucím procentem plochy těla pokryté tetováním rostou i dysfunkční rysy psychiatrických poruch. Čím více je člověk potetovaný, tím větší je riziko, že trpí psychopatologickou nemocí.

Dnešní prostředí společenské korektnosti působí tak, že se snažíme přenést přes zdání a nahlédnout do nitra člověka. To je možná dobře, ale vyvolává to některé zásadní otázky, pokud jde o evolučně vzniklé obvody našeho mozku.

Nošení tetování, stejně jako nošení čehokoli jiného, vytváří v pozorovatelích první dojem. Tento první dojem může být dobrý, neutrální nebo negativní. A protože se náš mozek během desítek tisíc let vyvinul tak, že na prvním dojmu záleží nejvíce, není tetování nebo piercing v nose jen záležitostí jeho nositele.

Začněme tím, že většina tetování je tmavá a mozek vnímá tmavé značky na člověku opatrně, ne-li přímo jako hrozbu. Za druhé, tetování je historicky spojováno s povahovými extrémy a také slouží jako ukazatel potenciální nestability, což je nyní podpořeno vědeckými studiemi.

To však neznamená, že pokud máte tetování nebo piercing, máte neuropsychologický problém. Nejnovější výzkumy naznačují, že negativní vnímání tetování se může zmenšovat a je stále závislejší na více faktorech. Ale zároveň, když se na to podíváme z druhého konce, lidé s tetováním a piercingem mají zvýšený výskyt psychických problémů na rozdíl od lidí, kteří tetování nemají.

Ať tak či onak, z pohledu lékaře představuje tetování ukazatel pro zkoumání psychického stavu člověka, stejně jako skvrny od cigaret na prstech představují ukazatel pro zkoumání fyzického zdraví člověka.

Pokud tedy máte tetování nebo piercing, pravděpodobně víte proč. Možná by ale bylo pro vás zajímavé prozkoumat důvody, které se za tím skrývají.

publikováno: 3. 3. 2025

Datum publikace:
3. 3. 2025
Autor článku:
Martin Jan Stránský

NEJNOVĚJŠÍ články


Jak identitární politika zničila sen

Mám sen, že mé čtyři malé děti budou jednoho dne žít v zemi, kde nebudou posuzovány podle barvy své kůže, …

Skryté deficity české debaty o rozpočtu

Nářky nad příliš velkým schodkem českého rozpočtu na příští rok můžou mít své racionální opodstatnění. Vzbuzují však automatické podezření, ujmou-li …

CSD, Ceuta a občanská válka

Útok islamistického atentátníka na CSD v Berlíně nebo o týden později koordinované překročení španělské hranice exklávy Ceuta 72 000 migranty …

Nad filmem 33 kroků: Pomsta, nebo odpuštění?

Vzdálenost mezi místem napadení romského mladíka skupinou neonacistů – událost, která se odehrála před lety v Břeclavi – a jeho …

Čelíme vzpouře deprivantů?

Když publikovali František Koukolík s Janou Drtilovou v r. 2006 svou knihu Vzpoura deprivantů (Galén), nevěděli jsme, jak blízko je …

Přežil jen Rousseau

„Věk hněvu: Dějiny přítomnosti“ je pozoruhodná kniha indického myslitele, esejisty a spisovatele Pankádže Mišry (*1969), vydaná v roce 2017, česky …

Mají za sebou kariéru v kultuře, teď kandidují do Senátu ve stejném obvodu (Praha 1)

V letošních volbách do Senátu se budou o přízeň voličů v obvodu Praha 1 ucházet také dvě výrazné osobnosti české …

Malá obrana komedie

U skupiny studentů na lyžařském výcviku se našlo 6 gramů podezřelého bílého prášku. Samozřejmě – jde o kokain, o co …