Předvolební strategie šéfky SOCDEM Jany Maláčové vzbuzuje poslední dobou směs údivu a pobavení. Vede k otázce, zda má dnešní SOCDEM ještě vůbec šanci ve volbách uspět, a pokud ano, co k tomu potřebuje. Domnívám se, že šance na získání mandátů je výrazná a strana, pokud zvolí jiné způsoby sebeprezentace, může svým volebním ziskem přečíslit Přísahu, Motoristy či koalici Stačilo! Co je třeba si v prvé řadě uvědomit?
Levicové vakuum
Po snaze Pirátů očistit se od levicových frakcí přestal mít český liberálnělevicový volič poslední důvody k tomu, aby tuto stranu volil. Strana se po neúspěšném vládním angažmá proměnila a nové vedení v čele s pragmatikem Zdeňkem Hřibem vykročilo cestou Starostů směrem k politickému centrismu. Hodnoty demokratické levice nenabízí ani koalice Stačilo!. Její tahoun KSČM se nedávno zbavil jednoho z posledních komunistů, jehož názory byly přijatelné pro dialog, a ze Stačilo! se stal skanzen bolševismu říznutý proruskou ultrapravicí. Liberální a progresivní levice kdysi snad volila ještě Zelené, to by ji ale nesměl poslat na smetiště dějin Matěj Stropnický, který názorově postupně přešel k levicovým konzervativcům.
Zmatená kampaň
K předpokládaným necelým dvou procentům lze tedy SOCDEM s klidným svědomím přičíst dalších pět či šest, strana ale musí být pro voliče čitelná a nepodbízet se populistickým trendům. Příkladem je třeba slogan „Bydlení je naše zbrojení,“ které třeba komentátorka Apolena Rychlíková považuje za jedno z nejhorších politických hesel vůbec. Zacílení na krizi bydlení je v pořádku, ostatně jde o palčivé téma, kterému se pravicové strany spíše vyhýbají. Nicméně spojit ho se zbrojením působí, jako kdyby Maláčová musela veřejnost ujistit, že ona rozhodně nepatří mezi „chcimíry“ a válku podporuje alespoň verbálně. Přitom dobrý politický marketér by mohl propojit kořeny sociální demokracie s antimilitaristickým hnutím, které bylo na začátku 20. století vlastní nejen anarchistům a výrazně přispělo ke konci 1. světové války.
Dalším hřebíčkem do rakve byly bezesporu námluvy mezi Maláčovou a Kateřinou Konečnou z koalice Stačilo!. Od začátku bylo jasné, že jestli nechce SOCDEM ránu z milosti, musí se od spolupráce se Stačilo! vymezit. To už mohla Maláčová vyjednávat s Motoristy či Trikolorou a došla by ke stejnému výsledku. Stačilo! SOCDEM nepotřebuje, těží z podpory krajní pravice, jednání o spolupráci navíc přišlo poměrně pozdě, v této fázi už měla běžet kampaň. Jednání s Konečnou tedy SOCDEM zbytečně poškodilo.
Je ještě čas?
Maláčová jako lídryně má potenciál. Není to ušlápnutý Sobotka ani neviditelný Šmarda. Je ale třeba vystupovat sebevědoměji. Nevyhýbat se tématu kulturních válek, ale jasně říct, že levice stojí za LGBT komunitou. Oklepat se z amerického povolebního šoku a jasně říct, že klimatická změna je prioritní politické téma. Mluvit o právech žen, protože žijeme ve 21. století. Kreativně pracovat s přezdívkou Venezuela a otevřeně mluvit o ekonomických alternativách, protože neoliberální kapitalismus není modelem, v němž lze efektivně čelit ekologické a politické krizi. Bude na to mít odvahu?
publikováno: 10. 3. 2025
