To, že je třeba zpomalit, je dnes jakousi mantrou. Strach z rychlého světa a planety ale představuje poměrně starý společenský sentiment. Vždy vycházel z postulátu zrychlujícího se světa.
Nově působící typy rychlosti jsou však vždy performativní a sloužily jako interpretační zarámování, téměř jako pevná východiska, na jejichž pozadí lze vytvářet nové rozmanité způsoby boje proti pocitu uhranutosti změnou.
V současných debatách se zároveň vyskytuje řada knih věnovaných tomu, jak naše životy zpomalit, jak uniknout tlakům a spěchu a obecně zrychlení pracovních a soukromých životů. Hlavní vzkaz těchto iniciativ je docela atraktivní, možná ale až příliš líbivý: nástrahy a politický technosvět, ve kterém žijeme, jsou v současnosti příliš rychlé, nezvladatelné, pro potře
Tento článek je exkluzivní obsah
PRO PŘEDPLATITELE PŘÍTOMNOSTI
PŘIDEJTE SE K PŘEDPLATITELŮM Jste předplatitel?
PŘIHLASTE SE
publikováno: 10. 3. 2025
