Když vláda ani prezident nedodržují soudní příkazy

Lawrence Hurley

Reportér Nejvyššího soudu USA

Trumpova administrativa ignoruje příkazy federálního soudu a dva soudci zvažují, zda vládní úředníky obvinit z pohrdání soudem. Ohrožena je důvěra v celý soudní systém.

Washingtonský okresní soudce James Boasberg oznámil, že existují jisté důvody, aby byla vláda uznána vinnou z pohrdání soudem. Úředníci se dopustili „úmyslného ignorování“ soudního příkazu, aby letadla s údajnými členy venezuelského gangu byla vrácena do Spojených států dříve, než budou deportováni do Salvadoru, napsal Boasberg.

Federální soudkyně, která předsedá případu Kilmara Abrega Garcii – muže, kterého vláda neoprávněně deportovala do Salvadoru – v úterý pokárala Trumpovu administrativu za její nečinnost a rovněž zvažuje, že úředníky obviní z pohrdání soudem. Její varování přichází po rozhodnutí Nejvyššího soudu, který rozhodl, že vláda musí „usnadnit“ návrat Abrega Garcii do Spojených států.

„Nedostala jsem nic,“ řekla soudkyně Paula Xinisová z okresního soudu USA pro Maryland. „Nedostala jsem žádnou odpověď ani žádné právní zdůvodnění, proč vláda neodpovídá.“

Vláda má možnost „očistit se“ od obvinění z pohrdání soudem prostým splněním původního příkazu. Ve venezuelském případě by to znamenalo dát mužům, kteří byli posláni do Salvadoru, možnost argumentovat, že neměli být deportováni. V případu Abrega Garcii soudkyně Xinisová nařídila, aby úředníci prokázali, jaké úsilí vynaložili na usnadnění jeho návratu, než rozhodne, co dál. Pokud bude Abrego Garcia během této doby vrácen do USA, bude tím zřejmě celá záležitost vyřešena.

Pokud se vláda nedostaví k jednání, mohou soudci usilovat o přijetí dalších opatření. U trestného činu pohrdání soudem se obvykle vyžaduje obvinění ze strany ministerstva spravedlnosti, na něj ale dohlíží prezident. A prezident může obvinění z pohrdání soudem zrušit udělením milosti. Soudce Boasberg však uvedl, že pokud vláda odmítne zahájit trestní stíhání, jmenuje sám právníka, který by tuto funkci mohl vykonávat, jak se stalo v jiných případech.

Další možností, jak reagovat na vládní nečinnost, je proces známý jako občanské pohrdání soudem. Soudce uloží denní pokuty nebo nařídí uvěznění odpovědné osoby, dokud nebude pohrdání soudem odstraněno. Občanskoprávní pohrdání nemůže prezident prominout.

Soudci se obecně zdráhají obvinit z pohrdání soudem vládu USA, přesto tak v minulosti už učinili. Za Obamovy vlády soudce uznal ministerstvo vnitra vinným z pohrdání soudem za to, že v roce 2011 po havárii ropné plošiny Deepwater Horizon zavedlo moratorium na těžbu ropy na moři. V 90. letech a na počátku roku 2000 byli úředníci Clintonovy i Bushovy vlády odsouzeni za pohrdání soudem během soudních sporů týkajících se špatného hospodaření federální vlády s finančními prostředky svěřenými do správy původním obyvatelům Ameriky. Ani v jednom z těchto případů nehrozilo vězení, pouze pokuty uložené vládě USA.

Podle dlouholetého precedentu nelze obvinit z pohrdání soudem prezidenta, protože prezident není vázán soudními příkazy vůči federální vládě.

 

Přichází v úvahu vězení?

Co kdyby soudce rozhodl, že jediným způsobem, jak vykonat soudní příkaz, bude uvěznění státního úředníka?

Tuto možnost komplikuje skutečnost, že federální příkazy k pohrdání soudem jsou vymáhány americkými šerify. Maršálové jsou součástí výkonné moci, nikoli moci soudní, ale jejich posláním je „prosazovat federální zákony a poskytovat podporu prakticky všem složkám federálního soudního systému“.

Prezident, který na maršály dohlíží, jim může nařídit, aby příkaz k pohrdání soudem vůči úředníkovi výkonné moci nevykonávali – ačkoli by tím porušil zákon.

„Prezident by takovým odvoláním maršálů hrubě porušil zákon, který maršály pověřuje plněním soudních příkazů, a také zákonnou normu neporušenou od roku 1800, podle níž prezidenti neodporují příkazům federálních soudů,“ napsal Nicholas Parillo, profesor na Yale Law School, který v rozsáhlém článku o pohrdání soudem z roku 2018 prozkoumal údaje o tisících soudních podání.

David Noll, profesor na Rutgers Law School, v nedávném článku poznamenal, že federální pravidla zřejmě umožňují soudcům v případě potřeby obejít maršály a najmout si jiné strany, aby své rozhodnutí o pohrdání soudem vynutily.

Noll dodal, že federální pravidla občanského soudního řízení určují, jakým způsobem se mají doručovat určité typy „procesních“ příkazů, což je právní termín pro příkazy, které někomu nařizují, aby se dostavil k soudu. Obecně tak platí, že soudní proces „musí být zajištěn maršálem Spojených států nebo zástupcem maršála nebo osobou speciálně k tomu určenou“. „Jistě ale platí, že soud, který by k výkonu příkazu k pohrdání soudem určil někoho jiného než šerifa, by prolomil dané hranice,“ napsal Noll.

„Vzhledem k dlouhé a úctyhodné historii maršálů, kteří respektují svou zákonnou povinnost vykonávat příkazy federálních soudů, se soudy musely jen zřídka, pokud vůbec, obracet na jiné strany, aby jejich příkazy byly vykonány,“ dodal. Tuto práci by podle něj mohli vykonávat místní policisté a šerifové, kteří „by na rozdíl od maršálů byli odpovědní pouze soudu“.

 

Faktor Nejvyššího soudu

Další otázkou je, jak by odvolací soudy, a nakonec i Nejvyšší soud naložily s rozhodnutím o pohrdání soudem proti Trumpově administrativě.

Parillův výzkum zjistil, že zatímco soudci okresních soudů jsou ochotni vydávat nálezy o pohrdání soudem, sankce jsou v odvolacím řízení potvrzeny jen zřídka.

„Neexistují žádná stanoviska Nejvyššího soudu na toto téma,“ napsal. „Když odvolací soudy projednávají potenciálně relevantní případ, obvykle jej vyřeší na základě úzce vymezených důvodů pro konkrétní případ v záměrné snaze vyhnout se větším a závažnějším otázkám ohledně toho, zda a kdy mohou soudci použít sankce za pohrdání soudem ze strany federální vlády.“

V rozsudku z roku 1911 ve věci Gompers v. Buck’s Stove & Range Co. popsal Nejvyšší soud potřebu, aby soudy mohly vymáhat svá nařízení o pohrdání soudem, ale aby tak činily šetrně.

„Pravomoc soudů trestat za pohrdání soudem je nezbytnou a nedílnou součástí nezávislosti soudní moci a je naprosto nutná pro plnění povinností, které jim ukládá zákon,“ uvádí se ve stanovisku. „Bez ní by byly pouhými rozhodčími komisemi a jejich rozsudky a nařízení by měly jen poradní charakter.“

Soudci varují, že bez skutečně reálné pravomoci vymáhat sankce za pohrdání soudem i na vládě by byla zesměšněna autorita celého soudního systému v USA.


Článek vyšel 16. dubna 2025 na serveru Yahoo.com. Překlad a krácení textu redakce Přítomnosti. Poprvé byl text publikován na NBCNews.com.


Lawrence Hurley je reportér u Nejvyššího soudu Spojených států amerických. Pro NBC News se věnuje Nejvyššímu soudu a zaměřuje se na všechny důležité případy, které soudci projednávají, a také na širší právní trendy a propojení práva a politiky. Jeho poslední práce zahrnuje vyšetřování toho, jak Nejvyšší soud téměř znemožnil žalovat federální úředníky za porušení ústavy, a reportáže týkající se národa Navajo o dlouhotrvajícím právním boji kmene za přístup k vodě.

publikováno: 21. 4. 2025

Datum publikace:
21. 4. 2025
Autor článku:
Lawrence Hurley

NEJNOVĚJŠÍ články


Británie v Epsteinově pasti

Není pochyb o tom, že Británie zažívá v souvislosti se zveřejněním elektronické pozůstalosti amerického multimilionáře a sexuálního predátora …

Smíření a odpouštění; Křížová cesta na Dobříši

„Vždycky musíme někoho nenávidět, abychom se cítili vykoupení ze své bídy.“ Umberto Eco Hněv neboli …

Baronovi Coubertinovi patří nehynoucí dík za vzkříšení olympismu

… avšak jeho idea amatérismu neměla s antickými olympiádami nic společného. Staří Řekové by dozajista nechápali, proč …

Prezident Pavel není součástí opozice ani omylem

Komentátor webu Seznam-zprávy Martin Čaban v úvaze soudí, že prezident v souvislosti se svými posledními kroky a demonstrací, …

Lidský osud v poryvech neklidné doby

Jedinec v soukolí dějin je zdánlivě bezmocný, často však stačí, pokud dokáže přežít a zachovat si integritu. …

Prezident musí vydržet Macinkův neústavní boj za delegitimizaci hlavy státu

Aféra s textovými zprávami ministra zahraničí, v nichž se snaží politicky vydírat prezidenta republiky, začínala jako velké …

Není marná naděje jako marná naděje

Když v prosinci roku 1981 polský komunistický vůdce Wojciech Jaruzelski vyhlásil na nátlak Rusů válečný stav, …

Tajný život sloní lebky z Port Lligatu

„Velice miluji sloní lebky. Zvláště v létě. Těžko bych se bez nich obešel. Nemohu si představit …