Je to podivuhodný příběh s mnoha aktéry, těžko říct, kdo je nejdůležitější a kdo hraje vedlejší roli. Těch druhých je méně, pokud vůbec. Neboť španělský dokumentární film Popel (s českou a francouzskou koprodukcí) režiséra Oiera Plazy se neobejde bez žádné z osobností, které v něm vystupují. Nicméně hlavní hrdiny přesto má – Františka Suchého a jeho syna. Otec byl za druhé světové války ředitelem krematoria v Praze-Strašnicích a se synovou pomocí zde vykonal mimořádný čin: Navzdory zákazu pořídil dokumentaci a uchoval zpopelněné ostatky 2200 lidí zavražděných nacisty. S nasazením vlastního života našel způsob, jak zaznamenat jména a zachránit popel mrtvých odbojářů, které nacisté přiváželi z koncentráků ke spálení. Přitom měl přísně
Tento článek je exkluzivní obsah
PRO PŘEDPLATITELE PŘÍTOMNOSTI
PŘIDEJTE SE K PŘEDPLATITELŮM Jste předplatitel?
PŘIHLASTE SE
publikováno: 21. 4. 2025
