Je moc pěkné. Červené. Tričko, které je součástí nového „merche“ hnutí Make America Great Again. Směřuje k roku 2028, kdy chce hnutí Donalda Trumpa prosadit jeho třetí prezidentský mandát. A nakonec to nejdůležitější. Nápis pod číslovkou – Rewrite The Rules, Přepište pravidla.
Jistě, MAGA mluví o tom, že jde jen o přepsání zastaralé ústavy v jednom jediném bodě, totiž tam, kde omezuje počet prezidentských mandátů na dva. Trump to nově v rozhovoru pro NBC popřel, ještě v březnu, ale tvrdil, že to není vtip, uvidíme v červnu. Přepisování pravidel je ve skutečnosti hlavní náplní Trumpova dosavadního působení, proto také vládne napřímo pomocí dekretů, protože návrhy v Kongresu by mu nemusely tak snadno procházet, o ústavní většině nutné k oficiálnímu prosazení třetího prezidentského mandátu nemluvě.
Americké politické reálie, jakkoliv dnes lákavé, ale nejsou tím, co mě tu zajímá. Pro evropskou realitu je zásadnější posun k přepisovací strategii. Předělat ústavy tak, aby více vyhovovaly hlasu lidu, je přece něco zcela jiného než pouhé opravářství, které sliboval Trump v loňských volbách (všechno opravíme). Na první pohled jde o to, aby se hlas lidu vyjadřoval větší silou, tedy aby se moc, kterou politici dostávají, co možná nejvíce rozšířila a zvětšila. V zájmu lidu, samozřejmě. Předpokládá se přitom, že lid, není-li maten, vždy volí dobře, že se neplete, má vždy pravdu, a tudíž že není třeba příliš kontrolovat ty, pro které se rozhodl. Zkrátka že politická moc nepotřebuje mantinely, je-li tedy mocí naslouchající lidu, o všech ostatních to zjevně neplatí. Přepsat pravidla ve prospěch lidu tedy znamená dát větší moc osvíceným vladařům, což jsou ti, kteří naslouchají tomu, co lid chce, jeho touhy převádějí do svých slibů a ty pak, jako Trump dnes, systematicky plní. „Trump plní sliby, je to dobrý politik,“ tvrdí například bývalý předseda české Sněmovny Radek Vondráček z ANO, přičemž je jedno, jaké sliby to jsou.
Oficiální strategie přepisování pravidel, kterou MAGA podporuje novým merchem, stvrzuje to, co celou dobu říkají jeho kritici: jde v zásadě o antisystémové hnutí, jehož cílem je změnit rámec liberální demokracie v něco zcela jiného. Posílení autoritářství a vlády jedné strany ve všech vrstvách, ve kterých to jde. To se samozřejmě dnes týká i všech Trumpových následovníků v Evropě, od Portugalska přes Itálii, Francii a Německo po Česko, Slovensko nebo Maďarsko. Hnutí je to dávno mezinárodní, spojené programem, zatím bez viditelné hierarchie (Trump na vrcholu se zpochybnit nedá) a organizace. Přepisování pravidel se jen zdánlivě týká vymazání legitimních názorů politických soupeřů v legislativě, není to souboj o hodnoty, nýbrž boj o nové zafixováni moci. Díky údernému heslu „Přepište pravidla“ je tedy definitivně jasné, o co jde, a že takzvané antisystémové strany jsou skutečně strany antisystémové, bez tzv. (Mimochodem, nejnovější úřední označení Alternativy pro Německo za extrémní pravici, která ohrožuje německou demokracii, vychází i odtud, nejen ze hry některých vlivných členů AfD s nacistickými resentimenty, útokem na média, nerespektování nedotknutelnosti lidské důstojnosti apod.)
To ovšem zcela mění linie politického střetu, strategie obrany a protiútoku soupeřů, vnímání a rozumění smyslu politiky a hlasování ve volbách. Přepisování pravidel, tedy proměna dosavadního politického systému, je úplně jiná agenda než doposud. Kritika není prostá destrukce, a od destrukce k přepisování pravidel je také ještě nějaký kus. Evropští trumpovci tím vstupují na velmi křehkou půdu přechodových močálů, kde s dnešním systémem mohou skončit i jejich mocenské naděje, o nadějích lidu nemluvě.
Míra identifikace s Trumpem jako s přepisovačem pravidel bude alfou a omegou posuzování jeho evropských replikací, Česko nevyjímaje. Babišovo ANO ve vztahu k Trumpovi osciluje od nadšeného kopírování k vlažnějšímu přijímání rámce změny. Andrej Babiš není typ přepisovače, autoritář typu Orbána či samotného Trumpa také ne, ale jeho ochotná oportunní plavba s proudem evropských patriotů naznačuje, že svými politickými vzory může být v dalším volebním období ovlivněn mnohem více. Jakkoli všichni chtějí věřit, že to zase bude jen „jako“, politika jako simulace politiky.
Babiš nikdy nepřiznává barvu, mění ji spolu s prostředím jako chameleon. Pod globálním tlakem Přepisovače Trumpa ale přichází chvíle, kdy je naopak třeba barvu jasně přiznat. Tedy vynutit si, aby Babiš jako favorit voleb a jejich předpokládaný vítěz jasně řekl, jak to s novými nápady z přepisovačské dílny ve Washingtonu myslí on a jeho hnutí. Rámovat vše případně obezličkou iliberální (či tak trochu jiné demokracie) už nepůjde, všichni dnes vidí, že sloužila a slouží jen k zabezpečení Orbánovy moci.
Nakonec téma voleb nemusí být vůbec ekonomika, přestože v disciplíně „vytváření obrazu spálené země“ se ANO celkem slušně dotahuje na Miloš Zemana. Klíčová otázka může být úplně jiná – v jakém politickém systému chceme, budeme a máme do budoucna žít?
publikováno: 5. 5. 2025
