Ve filmové popkultuře současného Hollywoodu sotva najdeme zvučnější jméno. Tom Cruise® si sám vymyslel a hraje vlastní ligu akčního filmu, ke které kromě (platících) diváků nikoho jiného zřejmě nepotřebuje. Je sice fakt, že ne vždy se mu podaří ligu vyhrát, nicméně mu nelze upřít pracovitost, dělnou poctivost a jistý půvab, kličky mu jdou pořád velmi dobře a v kanadském bodování mu na jeho věk pořád patří přední místa.
Co si ovšem počneme s jeho kultem osobnosti? Jak vnímat jeho rozvrácenou rodinnou situaci a příslušnost ke scientologické církvi, vlastně to všechno, co je v příkrém rozporu s hrdinou, zachráncem světa a slušňákem, kterého hraje ve „svých“ filmech? Ještě že se na něj nevztáhla mračna #metoo!
Navrhuji něco podobného, jako jsme před lety udělali při odchodu Káji Gotta u nás: na některé aspekty „Mistrova“ života prostě nemyslet, v klidu jít do multikina a zážitek na dokonalém velkém plátně a při dokonalém ozvučení si prostě užít. Nó, bóže: tak už není nejmladší, taky stárne a opakuje se, žije hlavně z minulosti, vždyť už na to má filmový věk! Jen si zkuste jako on vymyslet zvučnou značku, „potahat“ ji po tři desítky let a přitom se neustále s vážnou tváří chovat, jako že je vám pořád dvacet.
Pamatujete si ještě na závěrečný ceremoniál letních olympijských her v Paříži? Chce to kromě značné dávky charismatu dost manažerských dovedností a žraločí instinkty v měnících se kalných vodách popkultury. Ne, Mavericku, Ethane, my Ti to nepřestaneme baštit, slibujeme. A neboj se, po smrti Tě balzamovat jako Lenina nebudeme. Bude nám stačit pustit si nějaký Tvůj film: přece kdo jiný by dneska ve filmu zvládnul poctivou vysokooktanovou akci, u které ho nemusí zaskakovat kaskadéři, a ani moc maskéři, a u které se nemusíme nudit?
publikováno: 23. 5. 2025
