(O setkání, které se stalo přesně tehdy, kdy mělo.) Dne 12. června 2025 před polednem náhle zhaslo slunce. A v té tmě odešla jedna z mých největších životních lásek a jistot – můj tatínek. Odešel doma. V bezpečí domova – s mamkou po boku – tak, jak jsme si přáli. Umyli jsme ho, oblékli, loučili se. A příroda, která nám byla vždycky blízká, najednou dostala jiný rozměr – stala se mostem mezi životem a smrtí. Byly to dny ticha. Dny bez záře hvězd. Dny, kdy slova ztrácí význam a všechno důležité se odehrává mezi nádechem a výdechem. A právě tehdy – jedenáct dní poté – přijela na pár dnů na naši farmu manželka pana prezidenta České republiky, krásná paní Eva