„Pane Bísku, vy jste blázen,“ prohlásila paní Zdena Salivarová, když jsem jí prozradil, že budu vydávat krajanské noviny. Bylo to v roce 1990 nebo 1991? Přesně si to nepamatuji, žádný diář jsem si nepsal, nebyl na to čas, a ani mě to tenkrát nenapadlo.

Kde jsme se potkali? Na kongresu Společnosti pro vědy a umění? Nebo na slavném vystoupení Václava Havla na Newyorské univerzitě? Mé vzpomínky jsou mlhavé, byly to hektické dny, potkal jsem tehdy v krátké době velké množství lidí. Já jsem legendární exilový pár manželů Škvoreckých možná úmyslně vyhledal, abych je mohl v úctě pozdravit. Zatímco oni již 20 let robotili pro „českou věc“, já jsem teprve začínal. A protože oni se museli řemeslo teprve v běhu učit, já, profesionální typograf s pětadvacetiletou zkušeností v newyorských tiskárnách, sazárnách a novinách, jsem žasnul nejen nad jejich ryzím vlastenectvím, ale především nad jejich výdrží, nad tím, jak se dokázali – především paní Zdena – prokousat novou počítačovou technologií, sehnat česká písma, zvládnout distribuci atd.

Neznalost výroby totiž býval jeden z hlavních důvodů zániku vydavatelů českých periodik v zahraničí. Kdo to nezažil, jako Škvorečtí na vlastní kůži nevyzkoušel, nemá tušení, nemůže vědět, jaká vnitřní odhodlanost a úsilí se v jejich práci skrývala. I dnes, paní Zdeno, smekám.

Potkávali jsme se se Škvoreckými tu a tam, já vždy ve spěchu. Bohužel nikdy jsme se nesešli na kávu nebo na oběd. Z Long Islandu do Toronta to byla autem desetihodinová cesta, a u nás volného času bylo vždy méně než málo. Ale věděli jsme o sobě, drželi jsme si palce. Bez váhání jsem v Amerických listech veřejně podpořil paní Zdenu v době, kdy se objevilo lživé obvinění, že prý ona ještě v Československu spolupracovala s StB. Cítil jsem tu křivdu intenzivně, téměř osobně – i o mně kolovalo na internetu, že prý jsem agent KGB. Někdo, kdo asi?, chtěl nás a naši práci pošpinit, když se ukázalo, že jsme „havlovci“.

Umím si představit, jak prezident Václav Havel bez váhání rozhodl ocenit práci Josefa Škvoreckého a Zdeny Salivarové Řádem bílého lva. Kdo jiní než oni?!?

publikováno: 1. 9. 2025