Máme za sebou první zářijový týden. Přežili jsme ho. Ale pozor, ještě to neskončilo, kroužky začínají až ten příští. Bačkorky, pastelky, obědy, družina… Máte všechno zapsané? A zaplacené? A bojíte se, že budou Vaši dceru nutit ve školce spát? A kdy děti onemocní? A jak dlouho jste nebyli u zubaře?
První zářijový týden je velkou finanční a organizační výzvou pro rodiče. Je ale velkou výzvou i pro děti, které se vracejí do školních kolektivů a zvykají si na sezení v lavicích a 45minutový režim pozornosti. Nesmíme ale zapomenout ani na babičky a dědečky, strýčky a tetičky, ředitele škol, učitele, kuchaře a hospodáře ve školních jídelnách, vychovatele v družinách a v zájmových útvarech, prodavače v papírnictví a obchodech s obuví, zubaře, očaře… A vlastně všechny, na koho si jen vzpomeneme. Začátek školního roku se totiž netýká jen školství, ale zasahuje nás všechny.
Po letním zpomalení a rozkolísaném rozvrhu dovolených, kdy byl každý týden jiný a každý byl jinde, najednou celé velké skupiny lidí začínají svůj den současně, v jeden čas, v jednom místě, v jednom rytmu. A první týdny září jsou obdobím, kdy se celý ten veliký souzvuk ustavuje. Začíná zkrátka nový školní rok.
Nový rok kalendářní důkladně oslavujeme, ale přechod od prázdninového ke školnímu rozvrhu se nijak neslaví. Ano, kalendářní rok střeží nelítostní bohové Finančního úřadu, takže si toto datum pečlivě hlídáme, ale vstup do nového roku školního je neméně náročný a přelomový a zdaleka se netýká jen školáků. Zaslouží si proto své blahopřání, svou oslavu, a nakonec možná i svá předsevzetí.
Tak tedy: šťastný nový školní rok!
publikováno: 8. 9. 2025
