Výsostné vody klasické řecké filosofie bývají brázděny jen s největší opatrností a s úctou ke klasikům. Někdy se občas nachomýtne neznalý zájemce o filosofii a hledá příručku, kterak se v tom všem myšlenkovém provozu vyznat. I tato kniha zprvu oklamala tělem, jako by byla stvořená pro nezávazné první seznámení: drobná příručka v pevné vazbě, na přebalu rozpustilá karikatura Platóna, autor publikace neuveden a překladatel do češtiny se skrývá za názvem nakladatelství španělského originálu (nebo za poslední verzí aplikace DeepL?), skoro jako nějaká knížka snadného čtení s příslibem snadného pochopení. Jejím autorem je Španěl Eduardo Acín Dal Maschio (*1974), absolvent filosofie a vedoucí nakladatelských projektů zaměřených na filosofii a historii, kromě Platóna se zabýval například svatým Augustinem, Sokratem, Pablem Picassem a Albertem Einsteinem. Jak se s radostí do knihy zálibně zakousneme, tak se zase i brzy pustíme. Ihned uvidíme, proč přesně.
Té knížce podle obsahu a na první pohled nechybí nic, co bychom o Platónovi potřebovali vědět a nenašli to. Jsou tu hlavní dialogy Faidón, Faidros, Ústava a Symposion, Podobenství o jeskyni, Platónská akademie, Zenónovy paradoxy, Věštírna v Delfách, Stephanova paginace a další. Navíc jsou zde informační boxy, které podávají další cenné informace, byť komplikovanou formou. Škoda, že španělský originál oplývá četnými barevnými fotografiemi a v české verzi si musíme vystačit s černobílými obrázky. Pokud tedy kniha po obsahové stránce obsahuje vše potřebné, kde je problém? Asi ten největší je, že vám k úspěšnému přečtení a pochopení textu nebude stačit ani titul z vysokoškolského studia filosofie, což může být u běžného čtenáře se zájmem o filosofii poněkud problém. Pokud si vezmeme například veleznámé Podobenství o jeskyni, v díle je citován – kromě mnoha dalších konkrétních příkladů – český překlad originálu F. Novotného z roku 2001 z nakladatelství Oikoymenh, nicméně je třeba si k četbě vzít nějaký slovník staročeštiny, z uvedeného Platónova originálu nelze při sebelepší vůli skutečně nic vyčíst. Ničemu nepřispívá ani záplava dobových starořeckých jmen a odborných výrazů, bohužel bez bližšího určení. Podobné je to i v případě mnoha zmínek autora o sofistech: není šance si udělat jasnou představu, co přesně byli sofisté zač a v čem tkvělo úskalí jejich působení ve starověkém Řecku. To ale bohužel ve skutečnosti nevypadá na problém a podezření z toho, že by autor snad dané problematice nerozuměl, protože to, co říká, nakonec hlavu a patu má. Český nakladatelský provoz též brázdí mnoho autorů, kteří do značné míry „svým“ věcem rozumí, ale bohužel neumí danou oblast vhodně předat jiným čtenářům. Dobře, budeme číst zkoumané dílo o Platónovi několikrát, dáme ještě autorovi šanci. Zkoušel jsem to, leč bezvýsledně. Aby se nejednalo o pouhý suchopárný výklad, Dal Maschio dosti často používá aktualizace ze současnosti, vypůjčuje si hantýrku z oblasti filmu, fotbalu, optických klamů i moderní architektury – což v daném kontextu působí poněkud násilně a nevhodně – v naději, že se změní poměr sil ve čtenářův prospěch. Tyto příklady ovšem vyznívají do ztracena a k lepšímu pochopení nepřispívají. I když si vezmeme například teorii forem a starořecký filosofický problém jednoho a mnohého, což by se na základě jednoduchého příkladu dalo vysvětlit, čtenář je stále zoufalejší a ptá se, kde sám při četbě udělal chybu. Nikde. On ne.
Jak krásná by to byla kniha a do kolika všech směrů by nás nasměrovala! Parafrází díla bychom mohli říct, že skutečně „pravda je jinde“. Čtenáři nezbývá nic jiného než se nespokojit s nepochopením a hledat dál. Mohou nás provázet slova autora ze Závěru knihy: „Bližší analýza tedy ukazuje, že jakákoli reflexe reality musí počítat jak s jednotlivými objekty, tak s entitami či výrazy, jako je „člověk“ (známé univerzálie). Jedná se o zásadní filosofickou otázku, kterou Platón nejenže nevynechal, ale poprvé ji položil v celé její hloubce a složitosti, čímž zásadně přispěl k dějinám myšlení, a je dobrým příkladem geniality filosofického génia. Jeho dogmatické lpění na negaci smyslů a bezohledné rozšiřování pojmu skutečnosti (forma) na každý pojem nebo předmět našeho myšlení vedlo k rozporům a selháním. Isaaca Newtona však nepřestáváme považovat za jeden z vrcholů dějin vědy jen proto, že klasická dynamika byla překonána.“ (str. 127)
Skutečného Platóna bychom si mohli představit jako bustu s poprsím z mramoru či z alabastru. Dal Maschio by toho možná byl schopen, ale takhle nám pomohl si na českém písečku postavu Platóna uplácat možná jen z bláta a tvářit se u toho nechápavě. Platón se v hrobě zřejmě neobrací, protože je určitě rád za každého poctivého příznivce a tím autor podle všeho je. Pro moudrost klasika starořecké filosofie a filosofie vůbec si ovšem čtenář musí jít jinam. Ale třeba to nebude tak nadlidský úkol.
E. A. Dal Maschio: Platón. Pravda je jinde. Emse Publishing 2022. Překlad: Bonalletra Alcompas, S. L.
publikováno: 22. 9. 2025
