Ivan Štern se v reakci na můj článek o ruském plánování vzpírá uvěřit existenci dlouhodobých politických strategií. Samozřejmě souhlasím, že dějiny nelze naplánovat, jsou výsledkem interakcí mnoha subjektů. Ty podléhají pravidlům teorie her s utajenými strategiemi. Věřit, že dějiny jsou produktem „pěny dní“, je stejně absurdní jako věřit, že divadelní představení vzniká výhradně na jevišti. Pomalé dlouhodobé změny mohou unikat pozornosti a lze do nich m.j. záměrně promítat např. cykly života (20 let – příchod nové generace, 40 let – výměna aktivní generace, 80 let – odchod pamětníků). Svět tajných služeb je světem války v době míru a má vlastní logiku. Neplatí zde např. princip Occamovy břitvy, nejjednodušší řešení tedy nemusí být nejpravděpodobnější. Kdyby tomu tak bylo, spojenci by se