V případě, že zalistujete jednou z posledních významných publikací o české a slovenské fotografii, a sice Průvodcem neklidným územím III s podtitulem Příběhy česko-slovenské fotografie z nakladatelství Labyrint z roku 2021, na stránky věnované slovenskému rodákovi žijícím v Praze Tonu Stanovi (*1960), najdete v této výpravné a prestižní publikaci pouhé dvě dvoustrany s uvedením sice zajímavých, ale nikoliv nejvýznamnějších a třeba ikonických děl se skromným doprovodným textem.
Pokud je tento výběr pro vás zcela nepostačující, je čas vyrazit na výstavu! V Galerii hl. m. Prahy až do 5. října probíhá velká retrospektivní výstava Tono Stano, čítající přes 350 děl z celého autorova uměleckého období, ozdobená kusy nábytku, které pro výstavu speciálně autor upravil. Nejezděte do vyšších pater vstupem z Valentinské ulice výtahem, projděte se po schodech vedlejším traktem budovy s krásným interiérem architekta Františka Roitha z let 1925–1928. U vstupu vás mohou zaujmout dřevěné obklady a kusy nábytku, rozsáhlé výstavní plochy jsou osvětleny přirozeným světlem, a do těchto retro prostor se vynikajícím způsobem hodí velkoformátové tisky fotografií.
Výstava Tono Stano měla původně skončit ještě v průběhu prázdnin 24. srpna, naštěstí pro prázdninující většinu byla výstava prodloužena. Možná, že se dost dobře jedná o výstavu roku. Již od prvních studentských projektů přes prvopočátky příslušníka „slovenské nové vlny“ až po absolutní vrchol námětové fotografie, vytvoření ceny křišťálový globus pro MFF v Karlových varech a četné portréty významných osobností při této významné filmové příležitosti, Tono Stano nikoho nenechá na pochybách, že se jedná o jednoho z nejtalentovanějších a nejvýznamnějších fotografů své generace.
Ať už si vezmeme autorovu fotografii s názvem Smysl z roku 1992, která doslova dobyla celý fotografický svět a v mnoha legálních i ilegálních užitích se objevovala ve světě publikací o fotografii, filmu či opeře; nebo Čekání na pohlazení z roku 1993, která vévodila obálce prestižní publikace z roku 1998 u příležitosti výstavy české fotografie 90. let v Chicagu – či ještě stálá expozice Stanových portrétů filmových hvězd v Galerii Sparkasse v Karlových varech, otevřená v roce 2024, těžko bychom z nepřeberného množství úspěchů vybrali ten opravdu nejvýznamnější.
Ale přeci jen, Tono Stano i přes svou výjimečnost je stále člověkem z masa a kostí, ne všechna vystavovaná díla na výstavě v Galerii hl. m. Prahy nesou stopy jedinečného génia. Někdy se zdá, zejména v některých pracích po sametové revoluci, jako kdyby nahota ženského těla autorovi poněkud přerostla přes hlavu. Některé umělecky technikou či fotograficky významné práce jako by ztrácely na estetické hodnotě tím, že jejich přínos je zejména technický, procesní. To ovšem nic nemění na tom, že velkoformátový tisk některých fotografií vás doslova pohltí a nadchne euforií, jako u žádného jiného díla.
Je fascinující sledovat každý detail nadrozměrných tisků a troufám si tvrdit, že zde má zdaleka nejvíce navrch stále černobílá fotografie. Proč láteřit nad některými méně podařenými díly, je to zcela zbytečné, vše nám vrchovatě vynahradí díla, která nemají v české a slovenské i světové fotografii obdoby.
publikováno: 26. 9. 2025
