Franze Kafku snad každý vnímá a vykládá po svém. Podle svého věku, podle doby a režimu, kde je mu souzeno žít, i podle komentářů, které si o něm přečetl nebo slyšel. Je dobře, když Kafka komunikuje s recipienty jejich jazykem. Jeho dílo je znepokojivý fenomén, také mimořádný, že je aktuální, ba aktuálnější i o století později. Pro totalitní režimy byl nepřijatelný právě pro možnost naléhavé aktualizace, nacistům navíc samozřejmě vadil i Kafkův židovský původ.
Historici a pamětníci stvrzují (a komunistický režim se strachem vnímal), že v české kultuře počátku šedesátých let zazněl jeden z prvních hlasů volání po svobodě slova a tvorby na Liblické konferenci věnované právě Kafkovi.
Nelze se divit, že pád komunistického režimu zahájil ve východním bloku, a zejména u nás, odku
Tento článek je exkluzivní obsah
PRO PŘEDPLATITELE PŘÍTOMNOSTI
PŘIDEJTE SE K PŘEDPLATITELŮM Jste předplatitel?
PŘIHLASTE SE
publikováno: 29. 9. 2025
