Ráznost, s jakou odmítl Andrej Babiš minulý týden účast českých vojáků na případných mezinárodních mírových silách pro Ukrajinu není překvapivá, jakkoliv břitkost onoho odmítnutí zůstává dechberoucí. Byť se jeho postoj i postoj celé vládní koalice nijak zvlášť neliší od přístupu vlády předcházející. Pouhá úvaha či zmínka o vyslání českých vojáků směrem na východ vyvolává napříč politickým spektrem přinejmenším zdrženlivost. Jako by české země a Morava neměly žádnou historickou zkušenost a existovaly posledních sto let v jakémsi geografickém vzduchoprázdnu. Jako by mezinárodní neochota postavit se v roce 1938 Hitlerovi nestála za zánikem Československa. Jako by Československo nebylo před 58 lety cílem Moskvou vedené agrese. Jako by alespoň symbolická účast českých vojáků (či pouhé verbální přitakání k ní) nebyly jistou formou splátky