Masochisticky věnoval jsem druhou středu nového roku, tedy den oblevy v české kotlině, mrazivě zatuchlému povětří v samém středu zmíněného kosočtverce. V něm se Babišova vláda marně ucházela o důvěru menšího dílu poslanecké sněmovny.
Sklízela jen nevděk včerejší koalice, a tedy dnešní opozice, za uplynulý měsíc pokusů vládnout s Turkem, Macinkou, Okamurou, Foldynou či Zůnou v rolích pokusných trpaslíků připojených na voltmetr zkoumající napětí, co ještě smí se, a co ne. Ti ani netušili, že za jejich zády, stranou pozornosti, „piklí už šéf kukle“ smlouváním výměny lesů pána. S pomocí sv. Šebestyána (ministra za SPD), známého přihrávače nových majetků pro staronového majitele Všehočeska.
V prostřizích velkých celků kamer veřejnoprávní televize nebylo moc vidět, jak dobře se bavili poslanci koalice, slibující ústy svého pánečka Čechům, Moravanům i ostatním národům v rozviklané středoevropské republice žití „v nejlepší zemi na planetě“. Piráti už se rovnou ptali, proč ne rovnou ve vesmíru. V mnohem častějších záběrových polocelcích se za opozičními provokatéry u řečnického pultu vytrvale zjevovala kulisa svaté trojice: Babiš (Otec), Havlíček (Syn) a Macinka (Duch svatý).
Otec jako „prduch“[1] si celé dopoledne hrál s mobilem. A nikde žádný pečovatel, který by mu tu hračku zabavil. Pozornost ale na sebe strhával nejvíc Duch svatý – Petr Macinka. Jako parlamentní greenhorn komentoval projevy řečníků živou pantomimou. V tom televizním obrazovém polocelku vytrvale. Prozradil grimasami na sebe úplně všechno, i to, co jsme ještě nevěděli.
Jeho mistrovský výkon stojí za zaznamenání. Co opatrný Dalibor Balšínek z Echa24 označil večer v televizi za úsměvný dialog Macinky s premiérem, byly ve skutečnosti skvostné herecké etudy arogance, blazeovanosti, cílevědomosti, darebáctví, egoismu, familiérnosti, gigantismu, hochštaplerství, chytráctví, indiskrece, jalovosti, klaustrofobičnosti, libovosti, mánie, nadřazenosti, oprsklosti, pohrdavosti, quasipovýšenosti, rozumbradství, sebelásky, trapnosti, umanutosti, vlezlosti, waltrováctví, xenofobie, ypsilonismu, změtenosti (duchovní). Herecký výkon roku! Škoda, že jsem tipy na Ceny divadelní kritiky určil už v pondělí. Aspoň nějaké uznání by si ten učeň čaroděje Klause zasloužil.
Všechno ostatní bylo toho dne už jen šméčko. Piráti zpětný chod obrátili zase na „kupředu“ a byli nepříjemně dotěrní. Až se z toho Babiš potil. Postřehla to jeho poslankyně Pastuchová, v civilu zdravotnice, a napomínala Richterovou, aby v projevech proti nové vládě nepoužívala „zdravotnické diagnózy“. Hřib podráždil sněmovnu sdělením, že počká s projevem, až se premiér vrátí do sálu z WC, jak mu napověděli. Aby mu mohl klást otázky. Špehové pak zjistili, že dotyčný se uchýlil do bufetu. Korunu všemu nasadil bavič Juchelka: Nařkl Piráty, že „si čurají do vlastního mraveniště“. Toho Pastuchová nenapomenula.
Den skoro už poslední bitvy, která vzplála, uzavřely večer televizní komentáře. Výborný (KDU-ČSL) a Skopeček (ODS) už slyšitelně pádlují k Radě vzájemné hospodářské pomoci – RVHP s ANO, Patočka (Referendum) označil Babišovu stoosmičku za vládu krajní pravice, Komárek (dříve ANO) s ním nesouhlasil a Lenka Zlámalová, nejvtipnější z nich, v rozporu s napomínáním poslankyně Pastuchové, konstatovala, že Okamurova SPD „je ve zjevné schizofrenii“.
Být já ale koalicí u moci, přestal bych podceňovat Piráty. Omládli a v jejich týmu se znamenitě uvedli nejmladší poslanci, vlastně přesněji: Uvedly se mladé poslankyně. To se brzy rozkřikne. A nejzelenější mezi nimi – Gabriela Svárovská – si na chleba jak nevonný Romadur namázla agenta uhlobaronské lobby Igora Červeného z Motoristů (Turkův vrstevník). Zdá se, že i s energetickou zaostalostí Česka za celou planetou nebudou to mít ANO, SPD a Motoristé (jen) sobě nijak lehké.
Bůh Otec jako vůdce opět žalostně selhal hned při prvním bitevním střetu. Trudnomyslně mlčel skoro až za hrob. Neodpustil si ale nakonec sprosťárny. Poslankyně Pirátů, většinou u mikrofonu sněmovny poprvé, vítal – jak puberťák Turek – hlasitým štěkáním „dobrý den“ s variacemi poučení pro každou z nich, jestli je ještě nenaučili zdravit. Svárovské pak po vystoupení, které v té škaredé středě patřilo k nejpromyšlenějším, a rozhodně nejkultivovanějším, přidrzle a hulvátsky jak bača, kterému „jaguár zožral všetky ovce; ech, čo vravím jaguár – bol to február“ – pochválil „hezkou halenku“. Poděkovala mu, a on toho dne definitivně zvadl. Ejhle, karikatura alfa samce! Mikrofony i kamera to všechno snímaly. Pastuchové to nevadilo. Bože, kam se poděl glanc?!
[1] Pro mladší čtenáře: prduch = pracující důchodce.
publikováno: 18. 1. 2026
