Jak to bylo (nejen) na Moravě za covidu

Agáta Pilátová

Kulturní publicistka

Přiznávám, krimikomedii Poberta je radost sledovat. Jde přitom „jen“ o zlodějskou komedii, jakých jsme už viděli nespočet, třeba francouzských či britských, některé docela zdařilé. Jen v české kinematografii je tento žánr vzácným hostem. A vůbec – dobrou českou filmovou veselohru nepotkáme často. Jenže teď do kin čerstvě přikvačil Poberta, a to je trochu jiná káva, než jakou dosud nabízeli komediální autoři. Jako autor scénáře, režisér, kameraman i střihač je pod ním podepsán debutant Ondřej Hudeček. Vzbudil pozornost už krátkometrážním studentským filmem Furiant, za nějž získal mimo jiné cenu na prestižním festivalu Sundance, nebo rovněž oceněným dokumentem Pásky z Nagana. V hraném filmu se představuje po prvé.

Mladý zlodějíček Luboš zvaný Lupyn přiběhl zpátky do rodné obce na jižní Moravě rovnou z kriminálu, kde seděl za drobné krádeže. Jako recidivista to dostal natvrdo, ale propustili ho předčasně na podmínku. Doma zapluje do první vlny epidemie covidu, což je pro něj i jeho partu příležitost k dalším zlodějským aktivitám. Mezi spoluobčany je totiž jeho minulost známa, proto se na něj v těžkých časech obracejí místní drobní podnikatelé. Jsou existenčně ohroženi likvidačními lockdowny a dalšími nepromyšlenými, často chaotickými opatřeními vlády, a snaží se zachránit, co se dá. Vymyslí způsob, jak se aspoň trochu zahojit, a Lupyn jim svými zlodějskými praktikami může pomoct.

Příběh je založen na dobrých nápadech, které unesou dějovou zápletku, a na lokálním (jihomoravské městečko) i časovém (epidemie covidu) ukotvení. Nechybí mu zdařilé akční scény ani situační humor. Pro kvalitu snímku jsou zvlášť podstatné výrazné postavy zasazené do půvabného svérázu lokality, kde se odehrává. Podařilo se přesvědčivě charakterizovat každou figuru a figurku a zapojit je do děje prostřednictvím bizarních, vtipně pointovaných akcí a dobře napsaných dialogů interpretovaných místním dialektem. Mimochodem, všem „nemoravským“ hercům, kteří jej zvládli bez ztráty kytičky, patří obdiv.

Herci vůbec zaslouží za své výkony velkou pochvalu. Matyáš Řezníček jako poberta Lupyn s vlastními mravními zásadami; Václav Neužil v roli poněkud omezeného a zkorumpovatelného, navíc ambiciózního policajta, který neví, na kterou stranu se postavit; Stanislav Majer coby vesnický zbohatlík a začínající mafián; Jiří Vyorálek, Lukáš Příkazký, Václav Kaňkovský a další jako krachující vesničtí podnikatelé či příslušníci Lupynovy party zlodějíčků atd., atd. Zdatným protipólem jim je silná dámská část sestavy, Eva Vrbková jako Lupynova milující matka a Denisa Barešová v nesnadné roli jeho lásky. Nelze vynechat kouzelný hlas vypravěče Pavla Zedníčka, který rámuje příběh na začátku i na konci a dodává mu lehce nadreálnou dimenzi.

Dynamika a svěží tempo si přímo řekly o prolínání žánrů: děj chvíli pádí jako rušný thriller, nabídne groteskní situaci či repliku vystřídanou dojemně romantickou scénou. Sledujeme sekvenci jako vystřiženou z westernu, pak akční scénu zakončenou humorně absurdní pointou i kratičké, leč trefné poznámky o zmatených proticovidových opatřeních, zažijeme vtipný dialog u piva i milostnou scénu. Spolehlivě funguje rovněž propojení reality s nadsázkou. A probíhá to i navazuje vcelku přirozeně, samozřejmě. Jako v životě, který také denně přináší střídaní žánrů, chvíli je smutno, chvíli veselo.

Pobertovi však vlastně nenajdeme moc třeskutého veselí. Humor snímku je nahořklý, jako byla sama covidová doba, jde spíš do hloubky než do rozesmáté šíře. Dává na vědomí, že nejen nedávná minulost, i každý den, který prožíváme dnes, přináší podobné situace, nástrahy a pokušení, do nichž se dostávají protagonisté Hudečkova filmu. Možná se v některém tak trochu poznáme.


Foto Bontonfilm

 

publikováno: 9. 3. 2026

Datum publikace:
9. 3. 2026
Autor článku:
Agáta Pilátová

NEJNOVĚJŠÍ glosy


Fenomenální úspěch

Projekt Apollo představoval před více než půl stoletím mimořádný úspěch politické strategie i technologického vývoje USA. Byly vyvinuty a otestovány stovky nových technologií, bezprostředně využitelných v průmyslu. Výrobky z USA …

Rok Arnošta Lustiga

Výročími protkaný rok může být vlastně každý, ovšem rok 2026 je v mnohém pro Česko hodně výjimečný, dokonce z pohledu oficiálních významných výročí UNESCO pro léta 2026–2027. Jednak v rámci …

Nijmegen

Jedno z nejzajímavějších měst v Nizozemsku, které jsem navštívil těsně před začátkem jara, se jmenuje Nijmegen. Říká se o něm, že patří spolu s Maastrichtem k nejstarším městům v zemi tulipánů. Rozprostírá …

Zdeněk Svěrák devadesátiletý

Všechno nejlepší k významnému jubileu popřejeme 28. března jedné ze zásadních postav české kultury 20. století, Emilu Synkovi; jednomu z vynálezců Járy (da) Cimrmana, pedagogu, autoru písňových textů, dramatika, scénáristovi, …

Kabinet kufandit

Best of let 1993 až 2023 Viki Shock si Vás tímto dovoluje srdečně pozvat v úterý 31. března od 18 hodin na zámek Veleslavín na zahájení výstavy svých kreseb a …

Pavel Talankin

V dokumentu Pavla Talankina dánsko-české koprodukce „Pan Nikdo proti Putinovi“ (2025), který má reálnou šanci v bojích o ceny Akademie, můžeme zahlédnout archetypální příběh „exulanta“. Člověka, který navzdory všemu a všem ve …

Jste připraveni na to, co přijde?

Jak vysvětluji ve své knize, pocity vždy rozhodují více než fakta. Dnes je toto neurologické pravidlo na vrcholu. Zakladatel nejslavnějšího amerického cirkusu P. T. Barnum založil celou svou marketingovou strategii …

Deset let bez Umberta Eca

V únoru tohoto roku jsme si připomněli 10 let výročí od úmrtí Umberta Eca. Co všechno je možné si osvěžit v paměti v souvislosti s tímto moderním klasikem italské literatury? Možná bychom si mohli …