Výročími protkaný rok může být vlastně každý, ovšem rok 2026 je v mnohém pro Česko hodně výjimečný, dokonce z pohledu oficiálních významných výročí UNESCO pro léta 2026–2027. Jednak v rámci těchto důležitých událostí letos uplyne 150 let od narození významného podnikatele Tomáše Bati, ale také si připomeneme století od narození světově proslulého spisovatele holokaustu Arnošta Lustiga, kromě mnoha jiného velkého přítele Oty Pavla, se kterým se seznámil v za války v Terezíně.
V této souvislosti od konce roku 2025 až do prosince 2026 Nadační fond Arnošta Lustiga pořádá vzpomínkový cyklus FestivAL100, multižánrovou oslavu tohoto výročí pořádanou v deseti zemích na čtyřech kontinentech za účasti mnoha významných autorů, která zahrnuje prezentace, semináře, výstavy, hudbu, divadlo a film, projekce, vzdělávací akce, literární soutěže, publikace i dosud nevydaných prací (Tři z Jeruzaléma, nakl. Munipress MU v Brně), kromě reedic již dříve publikovaných děl.
Autor, který během druhé světové války prošel Terezínem, Osvětimí a Buchenwaldem a kterému se podařilo uprchnout z transportu smrti, stále hovoří k naší současnosti svými nezaměnitelnými občanskými, humanistickými a morálními postoji. Pokud se například italský spisovatel Primo Levi s podobnými válečnými zkušenostmi ptá ve svém díle o holokaustu Je-li toto člověk a jeho dotazování nemá jednoznačné pozitivní vyznění a vyústění, v případě Arnošta Lustiga se setkáváme se zcela výjimečným příběhem přeživšího svědka, jehož hrůzné životní zážitky byly přetaveny do jednoznačně humanistického a nadějného gesta. Lidské hodnoty čistého svědomí, morální nepoddajnosti, občanského aktivismu tváří v tvář hrůzám holokaustu se v jeho díle spájí s jistým smyslem pro humor a příklonem k milostným až erotickým tématům.
Osobně si Arnošta Lustiga připomínám ve filmových adaptacích jeho zásadních autobiografických válečných svědectví, Obchod na korze, oscarového dramatu režisérů Kádara a Klose, Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou Antonína Moskalyka a zejména Démanty noci Jana Němce. Válečná filmová dramata v české kinematografii vůbec zaujímají zcela výjimečné postavení, vzpomeňme v této souvislosti například též Kočár do Vídně Karla Kachyni či Adelheid Františka Vláčila, abychom zmínili jen některé z možných snímků podobné provenience.
V případě literárních předloh Arnošta Lustiga považuji za určující právě autorovo osobní svědectví přeživšího až do našich dní. Arnošt Lustig tedy například na rozdíl od dříve zmíněného Primo Leviho je důkazem, že všechny prožité hrůzy holokaustu lze přežít a že je lze přetavit do radikálního humanistického a morálního gesta, které je nadčasové. Pokud k tomu připočteme fakt, že autor v průběhu let nepřišel o schopnost dále tvořit a o svůj smysl pro humor, myslím, že to můžeme považovat za zázrak.
Je potřeba si tento zázrak neustále připomínat, jedná se o výjimečný případ z pohledu české i světové literatury.
***
Více informací o mezinárodním FestivALu100 je možné nalézt na stránkách Nadačního fondu www.lustigfoundation.cz
publikováno: 9. 4. 2026
