Sociální demokracie jako první z politických stran už koncem 19. století pochopila, že svobodomyslná demokracie je jediné sociálně spravedlivé uspořádání společnosti. Nejen proto, že zaručuje rovná práva, ale také proto, že mezi rovná práva řadí i právo cítit se sociálně bezpečně. Pochopila, že jen lidé nacházející se v prostředí sociálního bezpečí jsou s to, stát si za zásadami demokracie a chovat se jako svéprávní, svobodomyslní a zodpovědní jedinci.

Nic na tom nemění ani skutečnost, že podmínkou pro takový stav je naplňování nejen individuálních, ale i kolektivních práv, včetně práva na kolektivní vyjednávání. Proto sociální demokracie od počátku patřila mezi nesmlouvavé zastánce svobodomyslné demokracie. To, že si některými pozdějšími osudovými rozhodnutími kopala politický hrob, v�

publikováno: 11. 5. 2026