Záměr německé vlády Friedricha Merze zvýšit výdaje na zbrojení vyvolal diskuzi, jestli opět hrozí z Berlína nebezpečí. Kritici německého zbrojení poukazují na historickou paralelu, že se německé hospodářství opět dostává do krize a řešením je přechod na válečnou ekonomiku. Pohled na reálné schopnosti Bundeswehru a mentální stav německé společnosti ale ukazuje, že nejenže nemá Německo funkční armádu, ale že zatím nemá německá společnost ani jasno v otázce, jestli se chce bránit. Německý militarismus má své kořeny v 17. století v braniborském Prusku. Po útrapách třicetileté války (1618–1648) vzniká v Prusku pravidelná armáda s odvody, kasárnami, jednotnými uniformami, disciplínou a hierarchií. Armáda měla v Prusku výsadní postavení a byla státem ve státě. V roce 1740 měla pruská armáda 83 000 vojáků,