Čin je mnohem důležitější než modlitba, říká dalajláma

Agáta Pilátová

Kulturní publicistka

Do kin právě vstupuje další sympatický dokument: Dalajláma – Oceán moudrosti, v němž režisér Viliam Poltikovič shrnul svá setkávání se 14. dalajlámou, duchovním vůdcem tibetského buddhismu Tändzinem Gjamcchou. Od roku 1990 se s ním v průběhu více než tří dekád opakovaně vídal, natáčel rozhovory, veřejná vystoupení i soukromý život. Pro název snímku zvolil objasnění titulu dalajláma, který lze do češtiny přeložit jako „oceán moudrosti“.

K nejúspěšnějším profesionálním audiovizuálním dílům nepřekvapivě patří právě ta životopisná, k nimž lze řadit i Poltikovičův celovečerní dokument. Je však obsažnější a hlubší než pouhý filmový portrét. Představuje duchovního, veřejného činitele a nositele Nobelovy ceny míru Tändzina Gjamccha jako mimořádnou osobnost, jejíž význam přesahuje náboženství a spiritualitu. Jeho životní osudy, a hlavně myšlenky a působení mají světu stále co říct.

Poltikovič sledoval a natáčel dalajlámu od roku 1991 na cestách i v exilu v indické Dharamsale, při veřejných vystoupeních a přednáškách, ve chvílích meditace – což jsou zvlášť výjimečné okamžiky. Byl svědkem spontánních, neformálních setkání, zachytil neopakovatelnou atmosféru zalidněných sálů či prostranství pod širým nebem i kouzlo osobních rozhovorů například s mladými lidmi. Natáčel jej v soukromí, při tělesných cvičeních či práci v „kutilském koutku“. Umožnila mu to dalajlámova mimořádná vstřícnost. A navíc – výjimečnou příležitost poskytly dalajlámovy návštěvy České republiky.

Filmové záběry téměř nepřetržitě provázejí protagonistovy promluvy; ať jde o odpovědi na otázky, myšlenky vyjadřované ve veřejném prostoru, či vzpomínkové návraty do dětství a k dramatickým okamžikům života. Zvlášť pozoruhodné je vyprávění o nuceném odchodu z Číny. Ve vzpomínkových sekvencích autor nechává zaznít i vzpomínky dalajlámovy matky. Životopisné pasáže zároveň představují svébytné kapitoly dějin Tibetu a Číny.

Dalajlámovy myšlenky a názory jsou zásadní složkou filmu. Mnohé patrně známe z jiných médií, přesto působí svěže a aktuálně. Reflexe o míru („Mír velice souvisí s naším vnitřním mírem“), o nezbytnosti soucítění s bližními („Náš život začíná soucítěním“) a solidaritě. O tom, že „nemáme možnost uniknout na jinou planetu“, musíme si tedy uspořádat tu naši. Nebo nekonvenční názory na náboženství: „Čin je mnohem důležitější než modlitba.“ To vše a mnohé další dalajlámovy sentence mají až znepokojivou aktuálnost, i když o nich jaksi v podvědomí víme.

Leccos (nejen) o dalajlámovi jsme však nevěděli. Například o jeho nepředstírané, samozřejmé skromnosti, i když je nejvyšší duchovní osobností (nejen) své víry. Uvědomuje si: „Kdybych zdůrazňoval svou výjimečnost, cítil bych se osamocen,“ říká přesvědčeně. Svými postoji i celoživotním jednáním změnil koncept „svatosti“ – necítí se být mimořádný.

V dalajlámových promluvách nechybí doklady jeho hluboce prožitého humanismu, empatie a laskavosti, ani pocit spoluzodpovědnosti za osud lidstva i každého jednotlivce. Snaží se najít ke každému osobní přístup, což platí i pro početné davy, k nimž často promlouvá.  Zároveň mají jeho monology kouzlo bezprostřednosti, jsou lehce uchopitelné, inspirativní a hravé. Nejednou v nich uplatní smysl pro humor, schopnost odlehčit závažnost či tíhu některých témat vtipnou poznámkou.

Snímek doplňují četné barvité záběry z Tibetu i jiných částí světa, ukázky denního života Tibeťanů, jejich slavností a obřadů, pořízené během Poltikovičových cest. Vydává v nich svědectví o místech, do nichž se turista běžně nedostane, o setkáních s lidmi a situacemi, jaké zažije málokdo. Také díky dalajlámovi měl možnost sledovat veřejně nepřístupné pobožnosti a rituály.

Autor se ve své tvorbě dlouhodobě věnuje duchovním a filosofickým tématům, vzpomeňme na nedávný snímek Tajemství smrti. Odtud zřejmě pramení jeho dlouhodobý zájem osobnost dalajlámy a o jeho význam v současném světě. Snad z každého záběru vyzařuje vážnost a úcta, jež k němu cítí. Film neříká silná slova o mravních principech, o hodnotách, které ztělesňuje, či o tom, proč má stále tak velkou autoritu ve světě. Nicméně závažnost dalajlámova poselství jsou z něj zřetelně patrná. Stojí za to osvěžit se v dalajlámově „oceánu moudrosti“.


 

Dalajláma ve filmu Viliama Poltikoviče. Foto Falcon

publikováno: 13. 7. 2026

Datum publikace:
13. 7. 2026
Autor článku:
Agáta Pilátová

NEJNOVĚJŠÍ články


Jak velké rozdíly v odměňování jsou ještě spravedlivé?

Kolik by měl vydělávat člověk, který řídí velkou společnost? Pravděpodobně více než většina zaměstnanců. Nese …

Kterak na Babiše?

Co je v politice špatně, že vzdor hrubým přešlapům, kterých se v poslední době dopouštěl Andrej Babiš, …

Prošli jsme přísluním? Aneb: Dovedeme obnovit předtrumpovskou a předbabišovskou společnost?

Budu zde mluvit o království Božím, o Antikristu či o satanistech. Jsou to termíny pro …

Ticho peruánské identity

Vám teď věnuji své ticho je název posledního románu peruánského nobelisty Maria Vargase Llosy z roku …

Když pravidla platí jen pro ty dole

Tlak na předsedu frakce konzervativních stran CDU/CSU byl na konec tak silný, že Jens Spahn …

„Ti sudetští Němci…“

O nebezpečích a pastích myšlení v modu tzv. kvazipostav V souvislosti s nedávným sjezdem sudetoněmeckého …

Hodný kluk z Manchesteru v č.p. 10

Během prvních pár dnů v úřadě britského premiéra stačil manchesterský ex-starosta Andy Burnham (56) zrušit daň …

Bojujme proti vyhoření. Požadujme smysluplnou práci.

Když někdo vyhoří, často slýchá podobné rady. Zpomalte. Více odpočívejte. Naučte se lépe zvládat stres. …