Platí daňová pravidla opravdu pro všechny stejně?

Marek Musil

Zakladatel a autor projektu The Open Manifesto

Většina z nás přijímá placení daní jako součást fungování společnosti.

Z daní financujeme školy, nemocnice, infrastrukturu, bezpečnost a další veřejné služby, které každý den využíváme. Nemusíme být spokojeni s každou daní ani se způsobem, jakým stát s penězi nakládá. Základní princip je ale jednoduchý. Pokud chceme, aby společnost fungovala, musíme se na jejím financování podílet.

Problém nastává ve chvíli, kdy získáme pocit, že tato pravidla neplatí pro všechny stejně.



Zatímco zaměstnanec nebo běžný podnikatel má jen omezené možnosti, jak své daňové povinnosti ovlivnit, velký majetek se může pohybovat přes hranice, společnosti, fondy a jurisdikce, které umožňují jeho skutečné vlastnictví nebo zdanění skrýt.

Právě rozsah tohoto paralelního finančního světa ukázaly kauzy Panama Papers a Paradise Papers. Odhalily tisíce offshore společností a komplikovaných vlastnických struktur využívaných bohatými jednotlivci, politiky i firmami po celém světě.

Ne každá offshore společnost je nelegální a ne každé využití daňově výhodnější jurisdikce představuje daňový únik. To je důležité rozlišovat. Problém nastává tam, kde složitost systému umožňuje skrývat skutečné vlastníky majetku, obcházet daňové povinnosti nebo přesouvat zisky způsobem, který je pro běžného člověka prakticky nedostupný.

Ekonom Gabriel Zucman dlouhodobě upozorňuje na rozsah soukromého majetku drženého v offshore finančních centrech. Tax Justice Network zase mapuje jurisdikce umožňující vysokou míru finančního tajemství. Nejde tedy jen o několik exotických ostrovů. Offshore finance jsou součástí globálního finančního systému.

Po zveřejnění Panama Papers a dalších úniků začaly vlády reagovat. Evropská unie zpřísnila pravidla proti praní špinavých peněz a zvýšila požadavky na transparentnost některých přeshraničních struktur.

Vývoj ale ukazuje, že cesta k větší transparentnosti není jednosměrná. Spojené státy přijaly Corporate Transparency Act, jehož cílem bylo mimo jiné ztížit skrývání skutečných vlastníků společností. Původní rozsah této povinnosti byl však později výrazně omezen. V srpnu 2026 americký FinCEN definitivně zrušil povinnost amerických společností a amerických osob poskytovat tyto informace podle tohoto režimu. Povinnost tak zůstává pouze v omezené podobě pro určité zahraniční společnosti registrované k podnikání ve Spojených státech.

Debata o transparentnosti globálního finančního systému tedy zdaleka není uzavřená.

Nejde přitom jen o to, kolik peněz stát vybere.

Jde o důvěru.

Lidé většinou nejsou rozhořčeni jednoduše proto, že je někdo bohatý. Problém vzniká ve chvíli, kdy mají pocit, že odpovědnost není rozdělena stejně. Pokud jedna část společnosti své povinnosti obejít nemůže, zatímco jiná má prostředky k využívání cest, které jsou pro většinu lidí nedostupné, začíná se vytrácet důvěra ve spravedlnost celého systému.

Všeobecná deklarace lidských práv v článku 17 chrání právo člověka vlastnit majetek a zakazuje svévolné zbavení majetku. Ochrana vlastnictví je jedním ze základních principů svobodné společnosti. Vlastnické právo ale samo o sobě neznamená, že majetek stojí mimo pravidla společnosti, ve které vzniká a existuje.

S tématem souvisí také článek 21, který chrání právo podílet se na správě veřejných záležitostí. Demokracie totiž není jen otázkou voleb. Je založena také na důvěře, že lidé a instituce fungují podle společných a transparentních pravidel.

Proto v The Open Manifesto navrhujeme také Právo na spravedlivé a transparentní peníze. Neznamená to trestat úspěch, bohatství ani podnikání. Znamená to požadovat, aby finanční systém nebyl rozdělen na jeden svět pro běžné občany a druhý pro ty, kteří si mohou koupit přístup k jeho skrytým cestám.

Transparentnost není trest.

Je jedním ze základních předpokladů důvěry.

A právě o důvěru jde nakonec především. Společnost může po lidech požadovat společný příspěvek pouze tehdy, pokud věří, že společná pravidla skutečně platí pro všechny.

Daňové ráje nejsou svoboda. Svoboda bez společných pravidel se totiž velmi snadno mění v privilegium.


Online zdroj: The Open Manifesto. Manifest  


Předešlé díly:

Úvodem: Proč vzniklo The Open Manifesto

  1. Bojujme proti vyhoření. Požadujme smysluplnou práci.
  2. Jak velké rozdíly v odměňování jsou ještě spravedlivé?
  3. Jak velké rozdíly v odměňování jsou ještě spravedlivé?

 

 

publikováno: 17. 8. 2026

Datum publikace:
17. 8. 2026
Autor článku:
Marek Musil

NEJNOVĚJŠÍ články


Jak identitární politika zničila sen

Mám sen, že mé čtyři malé děti budou jednoho dne žít v zemi, kde nebudou posuzovány podle barvy své kůže, …

Skryté deficity české debaty o rozpočtu

Nářky nad příliš velkým schodkem českého rozpočtu na příští rok můžou mít své racionální opodstatnění. Vzbuzují však automatické podezření, ujmou-li …

CSD, Ceuta a občanská válka

Útok islamistického atentátníka na CSD v Berlíně nebo o týden později koordinované překročení španělské hranice exklávy Ceuta 72 000 migranty …

Nad filmem 33 kroků: Pomsta, nebo odpuštění?

Vzdálenost mezi místem napadení romského mladíka skupinou neonacistů – událost, která se odehrála před lety v Břeclavi – a jeho …

Čelíme vzpouře deprivantů?

Když publikovali František Koukolík s Janou Drtilovou v r. 2006 svou knihu Vzpoura deprivantů (Galén), nevěděli jsme, jak blízko je …

Přežil jen Rousseau

„Věk hněvu: Dějiny přítomnosti“ je pozoruhodná kniha indického myslitele, esejisty a spisovatele Pankádže Mišry (*1969), vydaná v roce 2017, česky …

Mají za sebou kariéru v kultuře, teď kandidují do Senátu ve stejném obvodu (Praha 1)

V letošních volbách do Senátu se budou o přízeň voličů v obvodu Praha 1 ucházet také dvě výrazné osobnosti české …

Malá obrana komedie

U skupiny studentů na lyžařském výcviku se našlo 6 gramů podezřelého bílého prášku. Samozřejmě – jde o kokain, o co …