Mají za sebou kariéru v kultuře, teď kandidují do Senátu ve stejném obvodu (Praha 1)

Pavlína Havlová

Časopis Přítomnost

V letošních volbách do Senátu se budou o přízeň voličů v obvodu Praha 1 ucházet také dvě výrazné osobnosti české kultury – spisovatel Jiří Padevět a filmový producent Jan Štern. Oba přicházejí z kultury a veřejného prostoru, oba vnímají současnou politickou situaci jako důvod přestat jen komentovat dění a převzít odpovědnost.

Zeptali jsme se jich, proč se rozhodli kandidovat, co chtějí v Senátu prosazovat a jak si představují svou práci v případě volebního úspěchu.


Jiří Padevět (60 let) kandiduje do Senátu v obvodu č. 27 – Praha 1 a 7, část Prahy 2, 5 a 6, Troja a Suchdol – jako nestraník za Starosty a nezávislé s podporou ODS, Top09 a České pirátské strany. Je spisovatel, knihkupec a ředitel nakladatelství Academia. Píše knihy o české historii a natáčí také krátká videa o historických místech a událostech. Za dílo Průvodce protektorátní Prahou získal cenu Magnesia Litera. V roce 2023 ho Senát PČR zvolil členem Rady České televize, ale kvůli kandidatuře do letošních senátních voleb se rozhodl na tuto funkci rezignovat.

Jan Štern (73 let) kandiduje do Senátu v obvodu č. 27 – Praha 1 a 7, část Prahy 2, 5 a 6, Troja a Suchdol – za hnutí JSME TEAM. Za minulého režimu pracoval jako programátor, spoluvydával samizdatový časopis Prostor a působil v redakci exilového časopisu Listy. V roce 1993 vedl zpravodajství ČT2 jako intendant a v dalších letech s přestávkami působil v ČT jako producent. Spolu s dalšími osobnostmi založil iniciativu Veřejnost proti korupci a byl jejím prvním předsedou. Byl členem Rady vlády pro boj s korupcí.


Co Vás vede ke vstupu do politiky?

Jiří Padevět: Jednak momentální politická situace v mé vlasti, kterou považuji za neutěšenou, jednak pocit, že dělám pro svoji zemi málo. Veřejné politické a společenské dění bedlivě sleduji dlouhá léta, často ho (někdy velmi ironicky) glosuji na sociálních sítích i ve veřejném prostoru. Jenže v určitou chvíli už nestačí stát stranou a komentovat. Pokud člověk vidí, že může být užitečný, měl by být připravený převzít i kus odpovědnosti.

Jan Štern: Do politiky jsem se rozhodl vstoupit v momentě, kdy se vládní koalice rozhodla zničit veřejnoprávní média. Po třiceti letech práce pro Českou televizi v roli producenta, v níž jsem vyvinul a do vysílání přinesl spoustu pořadů a seriálů, chci aktivně v rámci politiky vystoupit proti likvidaci České televize a Českého rozhlasu.

Dnes žijeme v době úspěšného nástupu populistů a extrémistů. Velkou zásluhu na tom bohužel má nekompetentnost takzvaných demokratických stran, které sice hájí demokratické principy a pravidla, avšak díky své neschopnosti nejsou s to udělat něco pozitivního pro zlepšení života našich občanů, čímž populistům a extrémistům nahrávají. V politice chybí schopní lidé, kteří svoje schopnosti prokázali v jiné oblasti veřejného života. Nabízím svoji kompetenci, kterou dokazuje moje dráha v oblasti audiovize.


Co si myslíte o Senátu jako o instituci, potřebujeme ho vůbec?

Jiří Padevět: Samozřejmě, že ho potřebujeme. Nebudu přece jako někteří extremisté kandidovat do Senátu proto, abych ho zevnitř rozložil. Senát je pojistkou proti ukvapeným rozhodnutím a protiváhou Poslanecké sněmovně. Právě v době, kdy se politika zrychluje, radikalizuje a často podléhá momentálním náladám, potřebujeme instituci, která má za úkol věci znovu důkladně promyslet. Ostatně současná politická situace je docela názornou odpovědí na otázku, proč Senát potřebujeme.

Jan Štern: Senát rozhodně potřebujeme, protože je významnou součástí institucionálního zabezpečení liberálnědemokratického systému, je důležitou ústavní pojistkou. Má jiný způsob, čas a regionální rozložení voleb než volby do Poslanecké sněmovny. Minimálně hrozí riziko, že by jedna politická strana ovládla jak Sněmovnu, tak i Senát.

Práce v Senátu je jednodušší a lehčí než v Poslanecké sněmovně. Finanční ocenění práce senátora je obrovsky nadsazené. Hanba by mne fackovala, kdybych za tuto práci měl dostávat čtyřikrát více, než je průměrný plat u nás. Budu proto, pokud se do Senátu dostanu, navrhovat snížení platu senátora na úroveň průměrného platu. Sám okamžitě budu posílat částku nad výši průměrného platu na charitu.


S jakým cílem jdete do Senátu, co si od toho slibujete?

Jiří Padevět: Hlavním cílem každého zákonodárce (některým to ale fakt nejde) je služba občanům. Chci, aby Senát dělal přesně to, k čemu byl vytvořen. Aby byl pojistkou ve chvíli, kdy se většina rozhodne, že může všechno. Chci hlídat kvalitu zákonů, demokratická pravidla a svobodu jednotlivce. A samozřejmě chci být v kontaktu s občany, se starosty a zastupiteli našeho obvodu. Senátor ale není další komunální politik. Má především odpovědnost za to, jaká pravidla budou platit v celé zemi.

Jan Štern: Chci prosadit zavedení pravomoci pro obce omezit eventuelně zrušit v působnosti obce provozování airbnb služeb. Občané mají právo na slušný domov bez hluku a bordelu, které přinášejí turisté v krátkodobých pronájmech. Chci prosadit zákon o družstevních bytech, kde se zavede povinnost státu a obcí podporovat družstevní bytové výstavby. Jen tak se dostane občan v normální době a za normální cenu k bytu. Byt není zboží, ale domov. Chci prosadit zákon o státní a veřejné podpoře výstavby školek a jeslí. Mladé maminky musí mít možnost jít do práce, když to tak chtějí. Chci navrhnout zvýšení minimální mzdy na 30 tis. měsíčně, a tím přinést důstojný příjem lidem vykonávajícím nejhorší druhy práce. Chci navrhnout zákon o částečné dluhové amnestii týkající se penále a úroku z prodlení, a tak pomoct vrátit zpět do života lidi uvízlé v pasti insolvence a exekuce. Chci navrhnout nový zákon o veřejnoprávních médiích, který zajistí jejich skutečnou nezávislost na politicích tím, že členy Rad budou přímo jmenovat relevantní společenské, kulturní, odborové, náboženské, regionální a profesní organizace. Chci navrhnout snížení příjmu senátora na úroveň průměrné mzdy; práce senátora je čest a nemá tam jít o peníze.


Jak jste promýšleli svou strategii ohledně toho, za jakou stranu budete či nebudete kandidovat?

Jiří Padevět: U Starostů a nezávislých znám dlouhodobě řadu lidí, jejichž práce si vážím a se kterými se v podstatných věcech shoduji. Proto pro mě jejich nabídka kandidovat dávala smysl. Před šesti lety jsem z voleb do Senátu odstoupil a podpořil Miroslavu Němcovou, takže ani podpora ODS není úplně překvapivá. S Piráty a TOP 09 mám také řadu styčných bodů. Vážím si toho, že se na mé podpoře dokázalo shodnout několik demokratických stran. Zároveň zůstávám nestraníkem – podporu stran chápu jako projev důvěry, ne jako závazek poslušnosti.

Jan Štern: Nijak, oslovila mne parta sympatických lidí zakládající politické hnutí Jsme Team a této nabídky jsem využil.


Nebude pro Vás práce v Senátu příliš velkou změnou?

Jiří Padevět: Změna to samozřejmě bude. Pokud člověk kandiduje do Senátu, musí být připravený tu práci dělat naplno, takže některé svoje současné aktivity budu muset omezit. Zároveň ale nečekám, že bych se ze dne na den stal někým jiným. Budu dál vést nakladatelství, psát, zabývat se historií a veřejným děním – jen k tomu přibude mnohem větší odpovědnost.

Jan Štern: Ne, vím přesně, co chci dosáhnout. Myslím, že daleko nejvíc času a energie mi zabere přesvědčování ostatních senátorů a poslanců, aby podpořili mé politické projekty a cíle.


Jak si myslíte, že výsledek voleb ovlivní pozice současných politických stran?

Jiří Padevět: Vzhledem k tomu, že výsledek voleb zatím neznáme, nebudu věštit. Budu samozřejmě rád, pokud v Senátu i v komunální politice uspějí demokratické strany a místní uskupení, kterým jde skutečně o správu obce, nikoli jen o momentální protest nebo prosazování úzkých zájmů. Demokracie potřebuje spor a různé názory, ale také respekt k pravidlům.

Jan Štern: Určitě ho nějak ovlivní, ale nevím jak a je mi to jedno. Soustředím se na svůj program.


Čím se podle Vás nejvíce odlišujete od ostatních kandidátů?

Jiří Padevět: Pevně doufám, že nadhledem a značnou nezávislostí. Pokud budu zvolen, chci hlasovat především podle svého svědomí a vědomostí, ne podle toho, kdo mě podpořil. Celý profesní život se navíc zabývám tím, co se se společností stane, když přestanou fungovat pravidla, instituce a osobní odpovědnost. Možná jsem proto na některé věci citlivější než jiní. A doufám, že si zachovám i značnou dávku ironie a schopnost nebrat sám sebe smrtelně vážně.

Jan Štern: Nemám rád politiku, po revoluci jsem z politiky doslova utekl. Po čtyřiceti letech se do politiky nerad vracím, protože jsou dnes ohroženy přesně ty výdobytky, které jsme sametovou revolucí získali. Během revoluce jsme bolševismus vyhodili dveřmi a on se nám dnes v podobě populismu a extrémismu oknem zase vrací. Proto musím zpátky do politiky.


Co se změní ve Vašem životě, když ve volbách neuspějete?

Jiří Padevět: Nic.

Jan Štern: Nic, dál budu psát své filosofické knihy a dělat na filmových projektech.


 

Jiří Padevět zmapoval protektorátní a poválečnou historii v českých zemích, mimo jiné v knihách Krvavé finále: jaro 1945 v českých zemích; Krvavé léto 1945: poválečné násilí v českých zemích; Průvodce stalinistickou Prahou 1948–1956: Místa – události – lidé. Na TV Seznam uvádí pořad Krvavá léta, kde diváky seznamuje s místy spojenými s nacistickou a komunistickou tyranií.

V Senátu chce prosazovat bezpečí a obranu demokracie (ochranu před násilím, bezpečný pohyb ve městě, respekt k pravidlům i připravenost země čelit vnějším hrozbám); vzdělání, vědu a kulturu (kvalitní školy všech stupňů, dobré podmínky pro vědu, knihovny, muzea a další instituce, které pomáhají společnosti rozumět světu kolem); a vnést chce i téma paměť a odpovědnost (péče o historickou paměť neznamená žít v minulosti, znamená rozumět důsledkům rozhodnutí lidí a institucí v mezních situacích a tuto zkušenost využít při rozhodování dnes).


Jan Štern působil během sametové revoluce ve vedení Občanského fóra jako předseda organizační komise a člen Rady OF. Po revoluci byl za OF kooptován do Federálního shromáždění jako poslanec a posléze i ve volbách jako poslanec zvolen. Byl zpravodajem velkého privatizačního zákona a zákona o transformaci družstev. Mezi jeho produkty patří pořady Nadoraz, Uvolněte se, prosím, Největší Čech, StarDance, seriály První republika, Bohéma, Redl, Čtvrtá hvězda, filmy Zločin v Polné, Piknik. Obdržel dva České lvy, cenu TýTý, Zlatého ledňáčka a Trilobit.

V Senátu chce prosadit následující: stop airbnb; veřejnou podporu družstevních bytů; státní školky a jesle; minimální mzdu 30 tis. měsíčně; částečnou dluhovou amnestii; skutečně nezávislá veřejnoprávní média; plat senátora na úrovni průměrné mzdy.


publikováno: 31. 8. 2026

Datum publikace:
31. 8. 2026
Autor článku:
Pavlína Havlová

NEJNOVĚJŠÍ články


Jak identitární politika zničila sen

Mám sen, že mé čtyři malé děti budou jednoho dne žít v zemi, kde nebudou posuzovány podle barvy své kůže, …

Skryté deficity české debaty o rozpočtu

Nářky nad příliš velkým schodkem českého rozpočtu na příští rok můžou mít své racionální opodstatnění. Vzbuzují však automatické podezření, ujmou-li …

CSD, Ceuta a občanská válka

Útok islamistického atentátníka na CSD v Berlíně nebo o týden později koordinované překročení španělské hranice exklávy Ceuta 72 000 migranty …

Nad filmem 33 kroků: Pomsta, nebo odpuštění?

Vzdálenost mezi místem napadení romského mladíka skupinou neonacistů – událost, která se odehrála před lety v Břeclavi – a jeho …

Čelíme vzpouře deprivantů?

Když publikovali František Koukolík s Janou Drtilovou v r. 2006 svou knihu Vzpoura deprivantů (Galén), nevěděli jsme, jak blízko je …

Přežil jen Rousseau

„Věk hněvu: Dějiny přítomnosti“ je pozoruhodná kniha indického myslitele, esejisty a spisovatele Pankádže Mišry (*1969), vydaná v roce 2017, česky …

Mají za sebou kariéru v kultuře, teď kandidují do Senátu ve stejném obvodu (Praha 1)

V letošních volbách do Senátu se budou o přízeň voličů v obvodu Praha 1 ucházet …

Malá obrana komedie

U skupiny studentů na lyžařském výcviku se našlo 6 gramů podezřelého bílého prášku. Samozřejmě – jde o kokain, o co …