V září roku 1936 se obrátil týdeník Přítomnost na několik českých spisovatelů s otázkou, proč se u nás nepíší povídky? Dnes by se …
Nacionalismus jako každý lidský výtvor má protilehlé tváře. Jedna druhou zdánlivě vyvrací. To se dovídá čtenář z Přítomnosti 5. srpna 1926, …
Novinář a později i politik Hubert Ripka, byv Ferdinandem Peroutkou po návratu ze Sovětského svazu v roce 1934 dotázán, zda tamější pobyt otřásl …
Když byl T.G. Masaryk v roce 1927 po druhé, de facto po třetí, zvolen prezidentem republiky, všiml si Ferdinand Peroutka, že …
V předposledním a v posledním vydání Přítomnosti roku 1926 Ferdinand Peroutka na příkladu Antonína Švehly zjišťuje, že politik nemusí nutně být tribunem lidu, …
Byl to svým způsobem projev intelektuální odvahy, když se v Přítomnosti 22.dubna 1926 Ferdinand Peroutka pustil do obhajoby střední cesty (O …
Škoda, že Přítomnost odebíralo tak málo našich sudetských Němců. Pokud vůbec nějaký. Jinak by jim nezůstala utajena úvaha jejich krajana, …
Známý prvorepublikový publicista Eduard Maška napsal v roce 1934 otevřený dopis Janu Baťovi (Přítomnost z 16. května 1934). Má Baťu „příliš rád, …
Karel Čapek je přesvědčen, že hodnoty, jimiž řídíme svůj život a svoje rozhodování, rozhodně nejsou žádnými fikcemi, ale fakty, tvořícími nedílnou …
Čtenář může být zmaten. Sotva dočte úvahu Karla Čapka (Intelekt a demokracie – Přítomnost 18. července 1934), co nezpochybňuje význam rozumu …
Činnosti, které se dějí ve veřejném zájmu, by se měly vejít pod pojem politika. Avšak ne každý, kdo se má …
Německý spisovatel Lion Feuchtwanger vyložil v posledním květnovém a v druhém červnovém vydání Přítomnosti roku 1933, co shledává nesmyslným na různých podobách nacionalismu, …
Není to náhoda, že se právě 20. ledna 1932 Ferdinand Peroutka v Přítomnosti zamýšlí nad podstatou kapitalismu a nad rolí, již by …
Profesor Felix Weltsch, rodem z pražské německo-židovské rodiny, v roce 1931 na zdejší univerzitě seznámil studenty s vlastním pojetím podstaty antisemitismu. Jde o jistý …
Pokud bychom chtěli pochopit, proč se čeští sedláci v 50. letech minulého století tak tvrdošíjně bránili násilné komunistické kolektivizaci, měli bychom …
Těžko dnes zaslechneme, že by si někdo zanotoval „Hej, Slované!“ či snad „Hrom a peklo, marné vaše … vzteky“, nota ta …
Kdyby předválečný ekonom Jiří Hejda ještě žil, tak by si to podobně, jako si to rozdal v roce 1930 s marxistickými ideology …
„Svaz národů … (asistuje) jako tribuna a pak jako archiv pro podepsané listiny: víc nic!“, tak si zahořekoval 10. září 1930 …
Ačkoli Valerij Vilinskij, rodák z Oděsy a doživotní exulant euroasijství kategoricky odmítal a byl přesvědčen, že Rusko patří na Západ, na jeho studii …
Glosy