3P vzniklo jako neformální sdružení literárních subjektů, které usilují o společnou podporu literární kultury. Každý měsíc Vám představí výběr deseti knih, které by neměly ujít Vaší pozornosti.

Začtěte se do současných poutavých knižních titulů, které pro Vás vybralo sdružení reprezentující literární úroveň, které mohou čtenáři důvěřovat.

Tento měsíc jsme vybrali následující:


Doporučené knihy na duben 2021

 

Aleš Palán / Nevidím ani tmu

Málokdo projde životem bez šrámů. Na někoho je toho ale naloženo tolik, že si říkáme, jak to jen může unést? S šesti ženami, které si v životě vytáhly černého Petra, hovořil známý publicista Aleš Palán. Jsou to rozhovory o těch nejtěžších věcech, jaké mohou člověka potkat, přitom nejsou o bolesti a zklamání. Jsou o síle, která se rodí až v průběhu boje, a o naději, která je pevná tehdy, pokud je zkoušená. A zkoušek ty ženy zažívají celou řadu… Jedna je čerstvě plnoletá, druhé táhne na osmdesát, jedna žije ve městě, druhá na venkově, oporu hledají ve víře, v humoru, ve vzdoru... Jsou rozdílné. Spojuje je to, jak jsou nezdolné a otevřené. Šest niterných příběhů, které mohou sloužit jako inspirace čtenářkám i čtenářům. Málokdo přece projde životem bez šrámů…

Rozhovory doprovázejí fotografie přední české fotografky Alžběty Jungrové.

 

Jan Vodňanský / Hledání ztraceného Voskovce

Knížka Jana Vodňanského není pouhou reportáží z návštěvy u Jiřího Voskovce v New Yorku. Jiří Voskovec byl jen jedním z celé řady „viníků“, kteří byli příčinou cesty za oceán. Když v dubnu 1927 zahájili Voskovec a Werich studentskou legráckou Vest pocket revue – aniž by to plánovali! – dějiny moderního českého divadla, netušili mnohé. Ani ve snu je nenapadlo, že jejich Osvobozené divadlo bude senzací, později trnem v oku českým i německým fašistům, a deset let po likvidaci divadla se stane i komunisty se skřípáním zubů trpěnou látkou v učebnicích. Humor a poezie V&W se staly živou vodou pro hnutí malých divadelních forem v šedesátých letech nejen v Čechách, ale i na Slovensku. Naplno tehdy zářil Semafor a jistý Vodňanský potkal jistého Skoumala. Jejich první písně znali nejprve spolužáci z mejdanů a později návštěvníci Reduty, Ateliéru, Divadla hudby. Uprostřed bouřlivého jara roku 1969 pak ohromili publikum Činoherního klubu celovečerním pořadem S úsměvem idiota. Dějiny českého textappealu jsou současně i dějinami řady nepochopení, malých i velkých zákazů a následných průšvihů. A to, že si Jan Vodňanský dopisoval s „Američanem“ Georgem Voskovcem, mu u některých úřadů rovněž neprospělo. V době, kdy dvojice Vodňanský a Skoumal mohla vystupovat jen příležitostně na malých scénách a ve studentských klubech, se Janu Vodňanskému podařilo v roce 1976 vycestovat do Spojených států amerických a s jedním ze svých životních idolů se setkat. A – ke zklamání některých úředníků – se pár týdnů před Chartou 77 vrátil do tehdy šedivé a normalizované Prahy. Epilog knihy tvoří reportáž o výroční inscenaci Vest pocket revue k jejím sedmdesátinám. Dvojice V&W ani duo Vodňanský a Skoumal už neexistují. V této knize se s nimi však opět setkáte.

 

Vilayanur S. Ramachandran / Krátký výlet po lidském vědomí: Od psího dvojníka k purpurovým číslům

Kniha vznikla na základě tzv. Reithových přednášek, k nimž je již přes 60 let každý rok vyzván jeden významný světový vědec.

V souladu se záměrem lorda Reitha se slavný neurolog Vilayanur Ramachandran snaží své vědecké znalosti učinit přístupnými pro odborné i laické zájemce. Na základě zajímavých neurologických poruch, s nimiž pracoval (fantomové končetiny, Capgrasův syndrom, synestézie, neglekt), vysvětluje, jak funguje lidský mozek a snaží se odpovědět na otázky typu „Jak konstruujeme své tělové schéma?“, „Co je neuroestetika?“, „Co je metafora?“, „Proč někteří lidé vnímají noty barevně?“.

Vilayanur S. Ramachandran je neurovědec, který proslul svými výzkumy v oblasti behaviorální neurologie a vizuální psychofyziky bez užití složitých technologií. Je profesorem psychologie a neurovědy na Kalifornské univerzitě a nositelem mnoha ocenění. V roce 1997 byl časopisem Newsweek zařazen mezi sto nejvýraznějších lidí 21. století, podobně v roce 2011 ho magazín Time označil jako jednoho ze sta nejvlivnějších lidí na světě. V češtině vyšla jeho kniha Mozek a jeho tajemství (2013).

 

ERR 128/2020 / Stankovič 1940–2020 (poezie – kritika – společnost)

Kniha podává plastický obraz o výjimečné osobnosti české kultury a jejím díle: je věnována básnickému, kritickému, publicistickému, badatelskému a společenskému působení i osobnosti Andreje Stankoviče (22. 6. 1940 v Prešově – 12. 7. 2001 v Praze). První část vychází z příspěvků proslovených na konferenci, kterou Revolver Revue uspořádala v prostorách FAMU v Praze 24. října 2019. Druhý oddíl tvoří rozsáhlá anketa, jejíž převážná část vznikala v létě 2019 u příležitosti připravovaného stankovičovského sympozia. Třetí část přináší výběr z textů o Andreji Stankovičovi, které vznikaly pro Revolver Revue a Kritickou Přílohu v letech 2001–2007. Svazek, který k vydání připravili Lucie Bartoňová, Edita Onuferová, Terezie Pokorná a Michael Špirit, obsahuje i četné fotografie a podrobné slovníkové heslo.

 

Philippe Sands / Krysí stezka: Láska, lži a zločiny nacistického uprchlíka

Při pátrání po osudech vlastních předků, kteří v ukrajinském Lvově padli za oběť holokaustu, se syn židovských rodičů Philippe Sands seznámil s Horstem Wächterem, synem prominentního nacisty Otta von Wächtera, jenž v letech 1942–1944 zastával ve Lvově funkci okupačního guvernéra. Bylo jisté, že Horstův otec měl podíl na osudu Sandsových příbuzných, kteří za jeho vlády až na jedinou výjimku přišli o život. Avšak v synově srdci stále zaujímá společně s matkou zvláštní místo. Horst je přesvědčen, že otec byl slušný člověk, optimista, který se snažil konat dobro, ale pohltily ho hrůzy způsobené jinými.

Ve snaze očistit památku rodičů zpřístupnil Sandsovi rozsáhlý rodinný archiv, jenž spisovateli umožnil do detailů zrekonstruovat všední i dobrodružný život vysokého důstojníka SS, guvernéra okupovaného Krakova a poté Lvova, obžalovaného z masové vraždy více než sta tisíc Židů a Poláků. Společně se Sandsem sledujeme Wächterovo idylické manželství a rodinný život, jeho nacistickou kariéru i útěk před spravedlností přes takzvanou „krysí stezku“, kterou se vydali Adolf Eichmann, Josef Mengele a tisíce dalších nacistů do Perónovy Argentiny, aby získali novou identitu.

Wächter se tři roky skrýval v rakouských Alpách, než se dostal do Říma, kde mu pomohl vatikánský biskup. Zůstal tam tři měsíce. Jeho únik z Evropy však přeťala záhadná smrt, vyvolávající spekulace o vraždě.

 

Karel Meister, Štěpán Svačina / Muž, který se nebál zeptat
Stranou polic s bestsellery v knihkupectví najdeme leccos zajímavého. Například vzpomínky na nejvýznamnějšího českého imunologa druhé poloviny dvacátého století profesora Ctirada Johna. Zemřel v roce 2018 a dožil se takřka sta let. Na jeho bohatý život vzpomínají zajímavé osobnosti a přátelé jako bývalá předsedkyně Akademie věd Helena Illnerová, bývalý politik a ministr zahraničních věcí Jaroslav Šedivý, známý český psychiatr Cyril Höschl, český lékař a herec Vladimír Pucholt a další.

 

Štěpán Hájek, Sváťa Karásek, Michal Plzák / Víno tvé výborné: Rozhovory

Knížka rozhovorů, které s farářem, básníkem, písničkářem a později i politikem Svatoplukem Karáskem vedli Štěpán Hájek a Michal Plzák, vychází po dvaceti letech znovu. První dvě vydání jsou dlouhá léta zcela rozebraná (celkový náklad byl deset tisíc výtisků), toto třetí vydání doprovází 66 unikátních fotografií, z toho 41 se dostává ke čtenáři vůbec poprvé, s již ikonickou titulní fotografií od Karla Cudlína graficky odpovídá knize Boží trouba.

Nikde jinde jsem nenašel tak výmluvné, chápavé, neexhibující svědectví o undergroundu 60. a 70. let jako v Karáskově vyprávění naplněném lidskostí, napsal ve své recenzi Vladimír Karfík.

 

Elena Lacková / Narodila jsem se pod šťastnou hvězdou

„Její jméno působilo jako hvězda naděje, která vyvede romský lid z bludného kruhu nepochopení mezi Romy a gádži. Elena Lacková (22. března 1921 ve Veľkém Šariši – 1. 1. 2003 v Košicích) napsala první romskou hru, nacvičila ji se svými příbuznými v chatrči cikánské osady; psalo se o ní s obdivem v novinách, pozdvihla romipen z bláta ignorantského opovržení... Znovu jsem začala za Ilonou jezdit v roce 1976... A Ilona vyprávěla. Vyprávěla věci, o kterých nemluvila, když byl její muž naživu. Nic špatného – pouze uvolněné zvažování a hodnocení vlastního života. Bylo to fantastické a já začala natáčet. Natáčely jsme celé dlouhé večery, týden, deset dní, po celou dobu, co jsem u ní bydlela... Ilonina životopisná a zároveň etnologicky nesmírně zajímavá vyprávění jsem jezdila natáčet několikrát za rok po dobu osmi let. Průběžně jsem je přepisovala z magnetofonu a narůstaly mi stránky a posléze i fascikly romských textů. Při přepisování jsem znovuprožívala trans jako při Ilonině vyprávění. Zároveň jsem čím dále tím více pociťovala, že se nesmírně proviním na Iloně, na Romech i na Neromech, pokud její výpověď nesdělím dál.“ (Z předmluvy Mileny Hübschmannové.) Životopisná mozaika z prostředí romské menšiny. Vyprávění s fantaskními prvky, ale také výpověď ženy, která prožila dvě totality a zápasí o svou tradiční víru.

 

Bianca Bellová / Tyhle fragmenty
Povídková sbírky Biancy Bellové nabízí několik setkání skutečně s fragmenty, výseky osudů, epizodami někdy úsměvnými, někdy tragickými, někdy marginálními a někdy pro jejich účastníky přelomovými. Dívka na koupališti zažije přelomovou situaci, podobně zásadní je pro jinou ženu setkání dohodnuté přes Tinder, jednomu muži zemře dobrý přítel, jiný se vydává číst na literární festival, stará básnířka vede v pečovatelském domě rozhovor s mladým novinářem a v nehostinných Sudetech zase hrázný vzpomíná na dívku, která mu pootočila svět. Nostalgie, melancholie, ale i naděje, jak to jen Bellová dovede.

 

Woody Allen / Mimochodem

Slavný režisér ve svých pamětech nic neskrývá a jeho pohled na vlastní bouřlivé životní osudy nepostrádá humor. Popisuje dětství v Brooklynu, jak získával autorské ostruhy, vypráví, jak se těžce protloukal jako komik na standupových pódiích. Svým šťavnatým vypravěčským stylem vykládá, jak došlo k tomu, že posléze přeběhl k filmu; provede nás celou svou dlouhou režisérskou kariérou, od komediálního debutu Seber prachy a vypadni přes klasické filmy jako Annie Hallová či Manhattan až po poslední snímky. Průběžně se přitom vyjadřuje ke svým manželstvím, láskám a velkým přátelstvím, hovoří o jazzu, knihách a divadelních hrách, kterých má za půl století na kontě pěknou řádku. Odhalí před čtenáři své démony a omyly, ale i to, nač je nejvíc hrdý, seznámí nás s lidmi, které miloval, s nimiž pracoval a od nichž se přitom mnohému naučil.


Autoři vybraných děl budou kontaktováni a pozváni k přátelskému setkání u rautu, které proběhne koncem roku.

Více o vzniku a cíli 3P se můžete dozvědět ZDE.