3P vzniklo jako neformální sdružení literárních subjektů, které usilují o společnou podporu literární kultury. Každý měsíc Vám představí výběr deseti knih, které by neměly ujít Vaší pozornosti.

Začtěte se do současných poutavých knižních titulů, které pro Vás vybralo sdružení reprezentující literární úroveň, které mohou čtenáři důvěřovat.

Tento měsíc jsme vybrali následující:


Doporučené knihy na listopad 2020

 

Han Kang/ Kde kvete tráva

Han Kang je jednou z nejznámějších jihokorejských autorek. Její kniha Vegetariánka získala prestižní Man Bookerovu cenu. Strhující, děsivý a přesto nevšedně lyrický román „Kde kvete tráva" popisuje tragické události jihokorejském městě Kwangdžu, kde v noci na 27. května 1980 proběhl nejhorší masakr civilistů nařízený vlastní vládou, jaký moderní dějiny země pamatují. Pod záminkou potírání komunistické diverze schválili představitelé státu vojenský zásah k potlačení lidových nepokojů, které byly projevem nesouhlasu s autoritářským režimem. Román sleduje osudy několika mladých hrdinů. Ti, kteří přežili, musí čelit pronásledování ze strany státních orgánů i vlastním vzpomínkám na prožité trauma.

 

Jan Dvořák, Jaroslav Formánek, Adam Hradílek/ Čechoslováci v gulagu III.

Monografie s podtitulem Příběhy krajanů popravených či vězněných v Sovětském svazu navazuje na dlouhodobou badatelskou činnost tohoto týmu, který už v sovětských a ukrajinských archivech objevil stovky zapomenutých Čechoslováků. Závěrečný díl volné knižní trilogie Čechoslováci v Gulagu představuje dvanáct tragických osudů československých občanů, kteří se v minulosti ocitli z nejrůznějších důvodů v soukolí sovětského represivního aparátu – a to zdaleka nejen v době válečného konfliktu. Najdeme tu příběhy některých českých obětí Stalinova Velkého teroru a nechybí ani tematika únosů nepohodlných lidí z Československa v poválečném období.

 

Jiří Padevět/ Krvavý podzim 1938

Byly i horší roky než covidový 2020. Další ze série historických průvodců Jiřího Padevěta vede čtenáře na známá i méně známá místa spojená s útoky henleinovců a Freikorpsu na československé bezpečnostní složky i civilisty na podzim roku 1938. Stranou pozornosti nezůstala ani činnost polských diverzních jednotek a polské armády proti Těšínsku, Slovensku a Podkarpatské Rusi. Kniha nekončí obsazením odtrženého území, ale líčí i pokračující násilí, zaměřené zejména proti Židům, Čechům a německým antinacistům.

 

Buddy Levy/ Labyrint z ledu: Triumf i tragédie polární výpravy A. W. Greelyho

Příběh americké polární expedice vedené poručíkem A. W. Greelym patří k nejdramatičtějším v historii dobývání severního pólu. V roce 1881 vyplula skupina pětadvaceti mužů na tuleňářském parníku Proteus do jedné z posledních oblastí, které dosud nebyly vyznačeny na mapách, na samý konec světa. Jejím posláním bylo zřídit nejseverněji položenou vědeckou stanici v Arktidě, která by zkoumala vše od drsného počasí až po zamrzlá moře, severní polární záři a magnetické pole. Dále měla pátrat po posádce ze ztracené lodi USS Jeannette. Hlavním cílem však bylo dosáhnout severního pólu nebo se alespoň dostat co nejdál na sever – tento rekord byl pro polárníky svatým grálem a už tři sta let ho drželi Britové. Greely a jeho muži úspěšně vybudovali výzkumnou stanici Fort Conger v odlehlém zálivu severovýchodní části Kanady a dobyli vytoužené nejsevernější místo, kam dosud lidská noha nevkročila. Expedice přitom prošla obrovskými útrapami. V nehostinném ledovém labyrintu musela čelit napadení vlky, větrům o síle hurikánu, extrémnímu mrazu a stavům blížícím se šílenství v důsledku mnoha měsíců strávených v absolutní tmě. V létě 1882 Greely očekával příjezd lodi s posilou nových mužů a se zásobami. Ta však nepřiplula a stejně tomu bylo i následující rok. Žádné z lodí se nepodařilo překonat ledové bariéry. Greely vydal rozkaz k opuštění výzkumné stanice a přesunu ke skrýši potravin na mysu Sabine. Ti, kdo zůstali v následujících měsících naživu, prošli peklem. Levy sugestivně líčí zvuk praskajícího ledu, mráz polární noci a napětí. Vnímáme strach trosečníků uvězněných na ledové kře, kterou kvílející vichr unáší neznámo kam. Slyšíme skřípění a dunění ledových mas v okolním moři. Jsme svědky mučivého hladovění a zoufalé snahy najít potravu. Levy vypráví skutečný příběh statečnosti, ctižádosti a odhodlání přežít. Cituje z dobových deníků, dopisů a telegramů. Publikaci doprovázejí mapy a autentické snímky seržanta George Rice, fotografa expedice.

 

Vojtěch Gibiš, Michal Kubal/ Pandemie

Koronavirová pandemie den za dnem v unikátní dokumentární knize. V prosinci 2019 se lékaři v čínském Wu-chanu začínají potýkat s neznámou nemocí. Zanedlouho jsou sociální sítě plné spekulací o nové chorobě. Případů přibývá pozvolna, ale o několik měsíců později pandemie koronaviru zastavuje svět. Nahlédněte prostřednictvím příběhů založených na rozhovorech s klíčovými postavami krize – od vrcholných politiků po zdravotníky v první linii – za kulisy událostí, které převrátily Česko i svět vzhůru nohama.

 

Milan Kundera/ Slavnost bezvýznamnosti

V českém překladu Anny Kareninové vychází Slavnost bezvýznamnosti, poslední román Milana Kundery napsaný francouzsky. Příběh několika pařížských přátel, jejichž současná setkání v zahradách nebo na večírcích se snově prolínají se zasedáním Stalinova politbyra, je především Kunderovým zlehka a humorně napsaným loučením se s tématy, čtenáři a světem románu obecně. Povzneseně napsaná kniha plná humoru a dobré nálady a první próza, kterou jedenadevadesátiletý autor žijící v Paříži dovolil přeložit do své rodné řeči.

 

Erich Fromm/ Mít, nebo být?

Kniha, která by neměla ujít žádnému čtenáři, který chce přemýšlet o světě. Cítíme, že se světem není něco v pořádku, i když bychom těžko definovali, v čem to vlastně vězí. Věda odpovídá na řadu otázek, ale je všemocná? Erich Fromm - psycholog, sociolog a filozof světového jména - vidí podobně jako vědci varující před bezuzdným vyčerpáváním přírodních zdrojů úskalí budoucího vývoje. V této knize předkládá analýzu naší orientace na vlastnění majetku - ono „mít“, na touhu po moci, kdy nás druhý člověk zajímá jen potud, pokud od něho můžeme získat jmění, slávu nebo rozkoš. Za tuto lačnost však draze platíme - úzkostí a stresy, morální a psychickou degradací, citovou deprivací, beznadějí. O Erichu Frommovi se psalo, že je apoštolem lidskosti a soucitu, a autor nás o tom přesvědčí v této své nejslavnější knize, která srozumitelně osvětlí mnohé problémy lidské psychiky.

 

Jakuba Katalpa/ Zuzanin dech

Co všechno udrží člověka při životě…
Jsou tři. Zpočátku děti. Svět je v rovnováze. Později se všechno změní. Ona miluje jednoho z nich, ji milují oba dva. Zuzana Liebeskindová je dcera cukrovarníka. Nic jí nechybí, kráčí životem lehce, obklopena láskou. Vzduchem se vznášejí vlákna přepáleného cukru. Třicátá léta dvacátého století v malém městečku Holašovice jsou sladká. Teprve během německé okupace začne Zuzana dospívat. Bolestně vrůstá do dějin a dějiny se vpisují do ní. Protože má židovský původ, její osud je předem daný. Transport. Koncentrační tábor. Zuzanini přátelé Hanuš a Jan zůstávají v Holašovicích. Jejich cesty se však rozcházejí. Po skončení války se Zuzana vrací z koncentračního tábora, ztráty jsou ale větší, než čekala. Dokáže po všem, co prožila, ještě milovat? A má vůbec na výběr?

 

Zdeněk Jančařík, Ludmila Javorová/ Ty jsi kněz navěky: Rozhovor s Ludmilou Javorovou

Ludmila Javorová (1932) je jedna z mála žen, které byly vysvěceny na katolické kněze. Od roku 1964 byla pravou rukou tajně vysvěceného biskupa Felixe M. Davídka (1921–1988), vůdčí osobnosti skryté církve u nás. Ten po návratu z vězení (1950–1964) v šedesátých a sedmdesátých letech připravil a vysvětil na kněze řadu mladých mužů, a to celibátních i ženatých. Ludmilu Javorovou vysvětil na kněze západního obřadu římskokatolické církve v prosinci 1970 přes značný odpor v řadách biskupů a kněží skryté církve z okruhu Koinótés. Ludmila Javorová nemohla své kněžské povolání nikdy vykonávat zcela veřejně, ale dodnes je vnímá jako své životní poslání, byť stále ve skrytosti. Knižní rozhovor s ní je nejen unikátním svědectvím o životě skryté církve, ale především rozpravou o kněžství, jeho spiritualitě, o postavení žen v církvi a o možném přínosu ženství do všeobecně mužského prostředí katolického kléru.

 

Kristýna Májová/ O ostatních nevím nic

Kolikrát musíte zopakovat přání, aby se vám splnilo? O ostatních lidech nevím nic, zjistí Alice už jako malá. Celé dny se cítí osamělá, matka mizí do práce a babičku, která ji hlídá, nesnáší. Věčně to tak ale nebude. Je tu totiž On, se kterým po nocích mluvívá Tajnou řečí. On, který jí plní všechna přání. Někdy hned, někdy za mnoho let, ale splní je všechna. Alice si je naprosto jistá, že jde jen o to, kolikrát musí přání zopakovat. Přesně 5647 krát. V dětství vše funguje, získá kamaráda, tajnou lásku a nakonec i jinou babičku. Jenže čím je Alice starší, tím víc si uvědomuje, že se přání splní vždy trochu jinak, než jak se dohodli. Až ji napadne, jestli to s ní On vlastně myslí dobře. A pokud ne, jak dokáže žít ve světě, kde se každé její přání může obrátit proti ní?


Autoři vybraných děl budou kontaktováni a pozváni k přátelskému setkání u rautu, které proběhne koncem roku.

Více o vzniku a cíli 3P se můžete dozvědět ZDE.