„Masarykovy“, „Gottwaldovy“, „Husákovy“, „Havlovy“ a „Klausovy“ „děti“

Bohumil Sláma

Polyhistor, publicista a spisovatel

Byl jich všech bezpočet. Masarykovými prvními „dětmi“ byli jeho studenti v osmdesátých letech 19. století. Obdivovali se mu a milovali ho. Patřili mezi ně i ti, kdo se na jeho stranu postavili ve sporech o Rukopisy a v Hilsneriádě, zejména však ti, kdo pochopili převratný význam jeho přednášek, veřejných vystoupení, článků a knih, Sebevraždou a O studiu děl básnických počínaje a V boji o náboženství a Světová revoluce konče. Poté, co vystoupil proti Rakousku-Uhersku a po fenomenální cestě kolem světa zvítězil, se ujalo označení „tatíček Masaryk“, které vytvořili mladí vojáci, naši „kluci“ osiřelí v ruském zajetí, když viděli, že Rusové mají svého „tatíčka cara“.

Proslavil se tehdy nejen u nás, ale v celém světě. Americký prezident Woodrow Wilson mu uvěřil víc než rakousko-uherskému císaři Karlu I., podle britského premiéra Davida Lloyda Georga byl největším státníkem 1. světové války, francouzský premiér Léon Blum o něm po jeho smrti napsal: „Milován a ctěn víc než kterýkoli autokrat, nechtěl být nikdy víc než první občan mezi rovnými. Jeho autorita ve vlastním národě byla nesmírná, ale nevyplývala ani z jeho všemohoucnosti, které by se zmocnil, ani ze strachu, který by naháněl; jejím zdrojem byla vděčnost, důvěra a láska. Proto se všichni demokraté celého světa obdivovali jeho dílu, ctili jeho jméno a posilovali se jeho příkladem.“

Jako nekonformní myslitel a politik měl vždy mnoho nepřátel, avšak celé generace našich předků – těch, kterým šlo po jeho vzoru o prosazování morálky a zdravé demokracie – věřily jemu. Po komunistickém převratu však došlo k zásadní změně. Komunisté patřili k nepřátelům nejzavilejším, nejútočnějším a nejprolhanějším. Protože jejich éra trvala dvakrát tak dlouho jak éra 1. republiky (40 a 20 let), podařilo se jim ho z našeho veřejného povědomí postupně téměř vymýtit. Stejně smutné nebo ještě smutnější bylo to, že po roce 1989 tomu nasadili korunu postkomunisté, kterým už stačilo, že o něm pouze mlčeli. Poměr let tak vyrostl na 75 ku 20.

Naše nynější demokracie, založená „Klausovými dětmi“, je v krizi. Zmanipulované generace „Gottwaldových dětí“, stejně jako generace „Husákových dětí“, s tím nic nenadělá. Nadějí jsou jen (ti) mileniálové, kteří chápou, že nejde pouze o klima, ale též o závažné celospolečenské změny. Že je třeba vrátit se nejen k Havlovi, ale zejména k Masarykovi.

publikováno: 18. 1. 2024

Datum publikace:
18. 1. 2024
Autor článku:
Bohumil Sláma

NEJNOVĚJŠÍ glosy


Vyprávěním až na dřeň

V rámci kánonu literatury o holokaustu se jedná o výjimečný počin, na který čtenář nemá šanci zapomenout. V jádru knižního vyprávění sledujeme čirou autorčinu osobní posedlost osudy obyvatel jednoho pařížského obydlí v průběhu časů. Je …

Osudy duší, knih a lidí

Francouzský spisovatel všestranných zájmů Arsène Houssaye vydal roku 1879 v nakladatelství C. Lévi v Paříži knihu s názvem Des destinées de l’âme (Osudy duší). Věnoval ji svému obdivovateli Ludovicu Boulandovi a ten byl textem …

Hudba bez hranic (pozvánka na koncert Martinů Strings Prague)

Po letní pauze Vás opět srdečně zveme na pokračování cyklu koncertů Hudba bez hranic. Pořádáme jej už neuvěřitelných 16 let, z toho posledních 9 let převážně v nádherném barokním refektáři dominikánského kláštera v Jilské …

Autobiografie jednoho pařížského domu

V nakladatelství Maraton vyšla novinka od francouzské spisovatelky a filmové dokumentaristiky Ruth Zylbermanové s názvem Autobiografie jednoho pařížského domu. Autorka v knize sleduje skutečné osudy obyvatel domu číslo 209 v desátém …

Popis jednoho zápasu

Nový mediální ohlas Franze Kafky V úterý 17. září bude v 19 hodin koncertem Hany Frejkové a literární performancí Eugena Brikcia zahájena multimediální výstava Popis jednoho zápasu v románském lapidáriu a …

Situace kolem Památníku ticha stále vře…

Na stránkách Přítomnosti uveřejňujeme diskusi, která se vede mezi Ministerstvem kultury ČR a Pavlem Štinglem, ředitelem Památníku ticha. Pavel Štingl zaslal ministru kultury Martinu Baxovi druhý otevřený dopis k rozhodnutí ministra …

Pozvánka na Kozí mejdan do Milkovic

Přeji krásné léto a posílám pozdrav z Milkovic. Stejně jako každým rokem kolem srpnového úplňku proběhne na samotě Milkovice kulturně-společenská slavnost Kozí mejdan. Letos v pořadí již 23., a to …

Vznik Památníku ticha je prioritou ministerstva kultury

Rozhodnutí ministra kultury Martina Baxy vypsat výběrové řízení na pozici ředitele/ky Památníku ticha předcházely dva roky snah o to, aby byla zahájena rekonstrukce nádraží Praha-Bubny. Rád bych touto cestou reagoval na …