Poslední z Mohykánů

Martin Jan Stránský

vydavatel Přítomnosti

Po smrti Karla Schwarzenberga se většina komentářů soustředila na jeho život a činy. Ne však na historický význam jeho odchodu.

Původ evropské šlechty sahá do Římské říše, v níž pozemková elita zvaná patriciové vládla chudým plebejcům a zotročeným služebníkům. S rozpadem Římské říše tento společenský systém pokračoval i v pozdějších staletích. Ve feudálním systému (v Evropě i jinde) byli šlechtici zpravidla ti, kdo drželi léno, často půdu nebo úřad, ve vazalském poměru, tj. výměnou za věrnost a různé, hlavně vojenské, služby vazalovi, kterým mohl být výše postavený šlechtic nebo panovník. Zároveň se stala dědičnou kastou, která navíc využívala a zneužívala významná privilegia. Tak či onak, byla to šlechta, která měla aktivní, určující a významnou roli v psaní evropských dějin.

Po první světové válce role šlechty v politice a tvorbě dějin Evropy postupně oslabovala, dá se říci paralelně s úmrtím císaře Franze Josefa. Koncem 20. století se politika a zasahování do dějin stala menšinovým zájmem šlechty, která se místo toho stále více soustředila na udržení svého majetku a obchodních zájmů.

Při nedávné debatě v britském parlamentu o významu šlechty se vyjádřil Hugh Crossley, 45letý 4. baron Somerleyton, takto: „Myslím, že dědičný šlechtický stav stojí za to zachovat a jeho princip vytváří pocit vrozené oddanosti blahu národa.“

O oddanosti blahu národa ze strany Karla Schwarzenberga není nejmenších pochyb. Byl kancléřem a ministrem, poradcem, zastáncem; na co se často zapomíná, je to, že ještě před svou politickou kariérou v letech 1984–1991, působil Schwarzenberg jako předseda Mezinárodní helsinské federace pro lidská práva, což ho vedlo k tomu, že usiloval o dodržování lidských práv v komunistických zemích, včetně své vlasti. V neposlední řadě se Schwarzenberg podílel na založení Československého dokumentačního střediska, které sídlilo na jeho zámku v bavorském Scheinfeldu. Byla to instituce, která shromažďovala zakázanou literaturu a další materiály související s protitotalitním odbojem a nezávislým myšlením v době komunistického režimu. Jeho sbírky jsou nyní uloženy v Národním muzeu v Praze. Když se podíváme zpět do dějin rodu Karla Schwarzenberga, tak jeho větev vede přímo ke Karlovi Filipovi ze Schwarzenbergů, který v „bitvě národů“ u Lipska porazil Napoleona v roce 1813.

Tolik k oddanosti Karla Schwarzenberga. Jenže pro pokračování ve „vytváření pocitu vrozené oddanosti“ musí přijít nástupce, další vzor. Když se ale podíváme na postmoderní společnost dnešní Evropy, ve které oddanost a vše s ní spojené postupně degraduje a ztrácí relevanci, vidíme pouze prázdné jeviště, bez jediné stopy na zaprášených prknech.

Pouto mezi člověkem a jeho zemí, tvořené „obecným blahem“, ať už skutečným, nebo domnělým, už navždy nebude moci sázet na šlechtu. Úmrtí Karla Schwarzenberga je úmrtím významné veřejné role šlechty v Evropských dějinách. Zemřel poslední z Mohykánů.

publikováno: 18. 12. 2023

Datum publikace:
18. 12. 2023
Autor článku:
Martin Jan Stránský

NEJNOVĚJŠÍ glosy


Setkávání s Janem Kačerem

„To nedáte dohromady,” tvrdil Jan Kačer s pobaveným úsměvem, když jsme se loučili po rozhovoru pro časopis. No, něco na tom bylo, protože jsme se setkali na filmovém festivalu tuším ve …

Nikoliv oslava, nýbrž truchlení: 9. květen

Medicína je trochu jako Rusko; neví, kde má hranice, a polyká jedno za druhým témata, která jí nepříslušejí. Ve stylu znělky Mládí republiky v Čs. rozhlase padesátých let, která začínala písní s textem …

Nepokoje na amerických univerzitách a schopnost pracovat s fakty

Čeští komentátoři až na výjimky prokazují v rámci izraelsko-palestinského konfliktu velmi chabou úroveň základních novinářských standardů. Ilustračním příkladem je komentář Alexandra Tomského Nenávist je smrtelně nakažlivá v deníku Právo.[1] Jeho text, …

Slovensko chrání děti před mobilním zlem. My ne.

Slováci jsou zase jednou v něčem důležitém před námi, alespoň co se týče vnímání zdraví svých dětí. Plánují totiž zavedení zákona či modifikaci existující vyhlášky tak, aby používání mobilních telefonů bylo …

Co doznívá v P(p)řítomnosti

Aneb: nejen o Benešovi Inspirativní setkání s historiky a čtenáři Přítomnosti v Topičově salónu 21. února 2024 nazvané Beneš – zachránce, nebo zrádce? poskytlo patrně nejednomu účastníku náměty k niternému zpracování ještě dlouho poté. Bylo …

Víra se k nám vrací prostřednictvím vědy

Víra a věda byly ve starém Egyptě dvě nerozlučné sestry, jednovaječná dvojčata, z nichž ani jedno nebylo Poluxem. Ani Řekům si nepřekážely. Pak přišel Descartes (já ho nemám rád, ale na něj …

„Masarykovy“, „Gottwaldovy“, „Husákovy“, „Havlovy“ a „Klausovy“ „děti“

Byl jich všech bezpočet. Masarykovými prvními „dětmi“ byli jeho studenti v osmdesátých letech 19. století. Obdivovali se mu a milovali ho. Patřili mezi ně i ti, kdo se na jeho stranu postavili ve …

Přátele buď máme, anebo nemáme. Nemůžeme si je „vyrobit“ ani koupit.

Přátelství je důležitou hodnotou v životě každého z nás. Přátelství je součástí našeho sociálního kapitálu, který nám pomáhá a který nás posiluje. Sociální kapitál vede ke zvyšování vzájemné důvěry mezi členy komunity či …