Slovensko chrání děti před mobilním zlem. My ne.

Martin Jan Stránský

vydavatel Přítomnosti

Slováci jsou zase jednou v něčem důležitém před námi, alespoň co se týče vnímání zdraví svých dětí. Plánují totiž zavedení zákona či modifikaci existující vyhlášky tak, aby používání mobilních telefonů bylo ve školách buď omezené, nebo zcela zakázané. V Česku podobná vyhláška neexistuje. Dle vyjádření českého ministerstva školství úřad nemá kompetence k celoplošnému zásahu ohledně používání mobilů v čase výuky. Jak jinak. U nás se teprve na úrovni kulatých stolů v Senátu a ve Sněmovně začínají předávat fakta z této oblasti a diskutovat o tom, jak se má diskutovat.

V současné době není již pochyb o tom, že jak fyzické, tak mentální zdraví dětí a mládeže se postupně zhoršuje. Zhoršení je pak často v přímé souvislosti s počtem hodin strávených na mobilních telefonech. Užívání mobilů dětmi je přímo spojené s nárůstem úzkosti, deprese, šikanování, se zhoršením výsledků ve standardizovaných testech, s nárůstem obezity a s rozkladem rodinných i sociálních vztahů.

Minulý týden jsem se vrátil z Bratislavy, kde jsem se sešel s ministrem školství Tomášem Druckerem a v rámci debatního kulatého stolu také s komisařem pro dětská práva MUDr. Miklošem. Za pozornost stojí už to, že naprosto všechny skupiny ve slovenské společnosti – od politiků vládních i opozičních po organizace rodičů a učitelů – samy žádají o zrušení mobilů při školní výuce. Na Slovensku mají i mládežnický parlament (proč ho nemáme my, těžko říct), a i ten jednoznačně žádal o omezení možnosti používat mobily ve školách.

Diskuse tedy nebyla o tom, jestli mobily omezit, nebo ne, nýbrž o tom, jak přesně to udělat. Jako jeden z hlavních iniciátorů této iniciativy nejen u nás, ale i na Slovensku pevně doufám, že najdeme u našich sousedů inspiraci a že se naše české alibistické mlýny v této věci také brzy pohnou správným směrem.

publikováno: 2. 4. 2024

Datum publikace:
2. 4. 2024
Autor článku:
Martin Jan Stránský

NEJNOVĚJŠÍ glosy


O Alexandru Dubčekovi objektivně a polemicky

Je to svým způsobem bolestné téma, podobně jako bolestně vnímáme mnohé kapitoly našich moderních dějin: Jaký byl Alexander Dubček? „Pro mě je za prvé symbol, za druhé vábivá, ale klamná …

Setkávání s Janem Kačerem

„To nedáte dohromady,” tvrdil Jan Kačer s pobaveným úsměvem, když jsme se loučili po rozhovoru pro časopis. No, něco na tom bylo, protože jsme se setkali na filmovém festivalu tuším ve …

Nikoliv oslava, nýbrž truchlení: 9. květen

Medicína je trochu jako Rusko; neví, kde má hranice, a polyká jedno za druhým témata, která jí nepříslušejí. Ve stylu znělky Mládí republiky v Čs. rozhlase padesátých let, která začínala písní s textem …

Nepokoje na amerických univerzitách a schopnost pracovat s fakty

Čeští komentátoři až na výjimky prokazují v rámci izraelsko-palestinského konfliktu velmi chabou úroveň základních novinářských standardů. Ilustračním příkladem je komentář Alexandra Tomského Nenávist je smrtelně nakažlivá v deníku Právo.[1] Jeho text, …

Slovensko chrání děti před mobilním zlem. My ne.

Slováci jsou zase jednou v něčem důležitém před námi, alespoň co se týče vnímání zdraví svých dětí. Plánují totiž zavedení zákona či modifikaci existující vyhlášky tak, aby používání mobilních telefonů bylo …

Co doznívá v P(p)řítomnosti

Aneb: nejen o Benešovi Inspirativní setkání s historiky a čtenáři Přítomnosti v Topičově salónu 21. února 2024 nazvané Beneš – zachránce, nebo zrádce? poskytlo patrně nejednomu účastníku náměty k niternému zpracování ještě dlouho poté. Bylo …

Víra se k nám vrací prostřednictvím vědy

Víra a věda byly ve starém Egyptě dvě nerozlučné sestry, jednovaječná dvojčata, z nichž ani jedno nebylo Poluxem. Ani Řekům si nepřekážely. Pak přišel Descartes (já ho nemám rád, ale na něj …

„Masarykovy“, „Gottwaldovy“, „Husákovy“, „Havlovy“ a „Klausovy“ „děti“

Byl jich všech bezpočet. Masarykovými prvními „dětmi“ byli jeho studenti v osmdesátých letech 19. století. Obdivovali se mu a milovali ho. Patřili mezi ně i ti, kdo se na jeho stranu postavili ve …