Střet kultur a představivosti

Teplice se prý mohou stát arabskými Karlovými Vary. Jenom v tom nevidí příležitost, ale problém. Toto severočeské město se totiž údajně stalo cílem velkého množství lázeňských hostů ze zemí Perského zálivu a severní Afriky, kteří přijíždějí s množstvím peněz a manželek a podle zpráv v českém tisku také nemenším množstvím návyků, nevyhovujících místnímu obyvatelstvu a způsobu života. Arabové prý hlavně pořádají v parcích noční pikniky, po nichž zůstává na veřejných prostranstvích množství odpadků.
Městská policie se jim snaží domlouvat, ale když už se u některého Araba podaří, že si své odpadky začne sbírat a hodí je do koše, Arab odjede a přijede jiný, který je už zase hází na zem, protože mu to ještě nestihli vysvětlit. Ani domluva s místní mešitou, že bude hosty instruovat, ani rozdávání odpadkových pytlů, nic zatím nezabralo, a tak vše došlo až tak daleko, že se v Teplicích objevil svérázný druh občanského odporu – některé restaurace odmítají Araby obsluhovat.
Podivné to jistě je, když restaurace odmítá zjevně movitého hosta a vystavuje se nějakému možnému velmi nelichotivému označení. Zvláště když uvážíme, že ve zbytku republiky panuje už tak stereotyp severních Čech jako oblasti, kde rasismus není úplně okrajovým postojem. Zde ale tepličtí možná s Mladou Frontou v zádech řeknou: Tohle není rasismus, to je střet kultur.

Možná. Ale tenhle střet kultur vzniká způsobem, tolik podobným střetům, jaké běžně vznikají právě mezi našimi krajany, mezi sousedy, mezi kolegy, a jeho zdrojem nejsou tolik návyky jedněch nebo druhých ani rozdíly mezi těmito návyky, jako spíše nedostatek představivosti.

Proč bohatí Arabové rozhazují po parcích odpadky, když to u nás, aspoň v takovém měřítku, nedělá ani „spodina?“ Proč je taková potíž, vysvětlit jim, že si je po sobě mají sebrat a nenechávat jich haldy ležet na obecních pozemcích?
Mají snad v Kuvajtu nebo Rijádu v parcích hromady odpadků? Ne. Protože to tam po nich sebere někdo jiný. Někdo, kdo je placený za to, aby ty odpadky sbíral, protože ten, kdo je rozhazuje, za to placený není, takže proč by to dělal. Na jednoho boháče tam zkrátka pracuje mnohem víc lidí než u nás a tak není zvykem, dělat něco „sám od sebe.“
Jistě, u nás je to jinak. Ale tím spíše se nabízí otázka, proč by to někde, na některých místech, nemělo být i v Teplicích právě takhle. Severní Čechy obecně jsou totiž přece oblastí s vysokou nezaměstnaností i se značnou dlouhodobou nezaměstnaností, takže podivné návyky nepořádných boháčů nejsou tím hlavním problémem, kterým by se měla teplická radnice zabývat.

Arabské noční pikniky snad ruší místní obyvatele ve spánku, ale účastníci těch pikniků přece nedělají nic nezákonného, nic v zásadě škodlivého, a rozdíl mezi tím, který piknik člověku vadí a který mu nevadí je jenom v tom, jestli má ten piknik pod oknem nebo ne.
Kdyby někdo na radnici chtěl pikniky přesunout jen na některá místa, aby si obyvatelstvo nestěžovalo, stačilo by tedy zakázat plošně vstup do městských parků třeba od desáté večer, dát tam české a arabské cedule, a současně povolit vstup do některých parků, zvláště k tomu určených, za nemalý poplatek za užívání.
Kdyby tak někdo na radnici chtěl něco udělat s místní nezaměstnaností, z peněz vybraných za užívání parků by najal party nezaměstnaných, aby tam ty odpadky sbíraly a třeba k tomu i platícím rekreantům roznášely poživatiny. To by se tak možná v okolí otevřelo i několik nových non-stop prodejen potravin nebo bufetů, aby to měli odkud nosit.
Kdyby potom někdo chtěl spojit tuhle věc i s řešením problémů dlouhodobě nezaměstnaných, asi by na to vytvořil pracovní místa, třeba i s velkou fluktuací zaměstnanců, aby tak zpátky do systému dostal co nejvíc těch místních, kteří jinak pořádají pikniky mimo dosah městské policie a potíže, nejen s hygienou, působí celoročně.

Je to zkrátka problém představivosti. Střet kultur, zdálo by se, ale z čeho vzniká? Z jedné vlastnosti, pro kterou by mohl být vzpomínán český národ. Malicherné hašteřivosti, které se u nás dává vždycky přednost i před příležitostí zbavit se svých problémů a finančně si pomoci.

publikováno: 8. 8. 2014

NEJNOVĚJŠÍ články


Neexistující imigranti III.

Imigrační a muslimská otázka v britském politickém zrcadle   Úvod Toto je 3. část pětidílné minisérie mých …

Ve sviňáko! Krásná nebo chytrá?

U normálního člověka se občas zdá, že jeho schopnost uvažování je do jisté míry utlumena …

K výročí náletu na Drážďany

Na základě osobní zkušenosti si myslím, že každý z nás zažije ve svém obyčejném a …

Firma sobě! Aneb za nás čerpá Agrofert.

Naším hlavním problémem není to, že se k moci dostal nějaký lump, nýbrž to, že si …

Kravina, aneb komu věřit?

V padesátých letech, když pod kuratelou sovětských soudruhů českoslovenští soudruzi pověsili několik svých dříve velmi …

Zpívej, a nemluv!

Operní pěvkyně Dagmar Pecková v loňském roce zpívala českou hymnu na demonstraci pořádané spolkem Milion chvilek …

Neexistující imigranti II.

Muslimská společenská bublina Multikulturalismus je ve své esenci antievropská forma civilizace. Samuel Huntington Úvod Toto …

Jaké jsou ruské plány s námi

Ve stále ještě svobodné části ruského internetu běží vážné a často neortodoxní debaty. Velký a …