Zač je kde diplom?

Analýza přináší údaje o tzv. úmrtnosti na vysokých školách. Z dostupných dat vyplývá, že k diplomu se nejsnáze dopracujete v soukromých vzdělávacích institucích, kde se poměr mezi přijatými studenty a absolventy blíží téměř hranici sta procent. Překvapivě vysoké šance na dostudování ale mají také studenti Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně.

Studovat vysokou školu je v posledních letech pro čím dál tím víc lidí lákavé. Za posledních třináct let stoupl počet studentů téměř trojnásobně. Skutečnost, že se člověk dostane na vysokou školu, ale ještě neznamená, že za pár let odejde s akademickým titulem. Jak vyplývá z analýzy projektu Česko v datech, na některých univerzitách nemá student ani poloviční šanci, že je úspěšně dokončí.

Autoři analýzy porovnávali počet studentů a absolventů v odpovídajícím roce, kdy by správně měli studium ukončit. Z údajů o veřejných školách jednoznačně vyplývá, že největší šanci odnést si po letech studia titul mají studenti uměleckých oborů.

“Na naši školu je velmi obtížné se dostat, bereme třeba pouze čtyři ze stovky žadatelů. Studenti se k nám proto hlásí opakovaně, a když už se jim to napotřetí povede, mají sami velkou motivaci školu dostudovat,” vysvětluje nízké procento neúspěšných studentů na UMPRUM prorektorka pro studium Jarmila Kemrová. “Máme tu téměř rodinné vazby, takže i případné problémy řešíme takřka společně, což může hrát také roli. Když ze školy přeci jen někdo odchází, tak je to většinou ze zdravotních důvodů, nebo proto, že se dostali na prestižní zahraniční školy, což nás netrápí.”

Přátelský dialog

Překvapivě se ale mezi uměleckými institucemi na předních příčkách studijní úspěšnosti objevil také ryze pragmatický obor. Velkou šanci na dostudování totiž mají také studenti Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně, kde je úspěšnost studia 74,9% (na farmaceutické fakultě je šance na dostudování dokonce 90%.)

Klíč k úspěšnosti je podle zástupkyně univerzity velmi podobný, jako u kolegů z UMPRUM – možnost výběru studentů a přátelské prostředí.

“Máme hodně uchazečů, takže si můžeme vybírat ty nejlepší. Řada studentů má rodiče, kteří vlastní lékárnu, takže mají silnou motivaci, proč školu dostudovat,” vysvětluje studijní referentka univerzity Zdeňka Haluzová. “Drtivá většina studentů u nás má pěkný a zodpovědný přístup ke studiu. A navíc tu máme dobré pedagogy, kteří dokáží studenty motivovat.”

Podle Haluzové je škola specifická také atmosférou, která tu vládne. “Vedeme tu v podstatě přátelský dialog. Osobně mám naše studenty ráda a fandím jim, a podobně to tu mají i ostatní.”

Malá šance v Budějovicích

Poměr studentů a absolventů - veřejné vysoké školy. Zdroj: Česko v datech

Na opačném konci statistických tabulek se naopak nachází Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Na této škole se počet studentů, kteří dokončí studium pohybuje pod 40%.

Je nutné ale připomenout, že ve statistice vycházející z dat ministerstva školství jsou zahrnuty také údaje o studentech, kteří školu ukončili z vlastní vůle, popřípadě ze zdravotních důvodů. Výzkum také nezohledňuje případné prodlužování studia, čímž může dojít ke zkreslení.

“VŠTE se dlouhodobě věnuje kvalitě výstupů z učení. To samo o sobě způsobuje že naší školu neudělá každý,” zdůvodňuje vysokou “úmrtnost” na škole Zuzana Rowland, vedoucí útvaru pro vnější vztahy. “Dalším prvkem, který způsobuje takto nízké procento je skutečnost, že náš druhý nejpočetnější obor je čtyřletý a zaznamenal stejně jako škola v posledních 5 letech velké nárůsty počtu studentů. Proto dochází ke zkreslení, které se vyrovná až za několik let. V neposlední řadě je to také způsobeno tím, že velké množství našich studentů využívá zahraničních mobilit a často si pak prodlužují o semestr, neboť je to stál ještě bezplatné studium.”

Jen nepatrně lépe si vede Univerzita Pardubice, či Technická univerzita Liberec, u obou škol ale počet dostudovaných nepřesahuje 50%.

“Principielně se dá říci, že studenti středoškoláci vstupující do 1. ročníků mají největší potíže zvládnout první ročník vysokoškolského studia, který není s ohledem na náročnost studia pro některé z nich zvládnutelné,” konstatuje nad výsledky analýzy prorektorka pro vzdělání Univerzity Pardubice Jana Kubanová. “Během prvního ročníku se tak prověří schopnosti studentů studium skutečně zvládnout a pokračovat v něm ve vyšších ročnících, přestože při vstupu do vysokoškolského vzdělání dáme šanci téměř všem, kteří o studium projeví zájem. Snahou univerzity je nesnižovat požadavky na studenty, udržovat stálou kvalitu vzdělání.”

Soukromá kvalita

Samostatnou kapitolou tvoří soukromé vysoké školy. Na některých z těchto placených institucí se úspěšnost dostává téměř k magické hranici sta procent.

Absolutně největší šanci na dostudování – alespoň podle statistik, mají studenti Pražské vysoké školy psychosociálních studií, kde závěrečné zkoušky složilo 95,3% zapsaných studentů. V těsném závěsu se drží škola Archip, kde k absolutoriu dospělo 95,2% studentů.

Poměr studentů a absolventů - soukromé vysoké školy. Zdroj: Česko v datech

“Myslím, že u nás je to dáno tím, že v rámci školného hradíme studentům speciální 5letý psychologický výcvik, a oni o něj nechtějí přijít,” nabízí vysvětlení tajemnice Vysoké školy psychosociální Milena Balá. “Výcvikem procházejí společně, tak mají ke škole i k sobě navzájem jiný, bližší vztah.” Na škole dnes studuje 416 lidí, a navzdory nízké úmrtnosti Akreditační komise při své kontrole v loňském roce konstatovala, že vzdělávání zde probíhá v “dobré kvalitě.”

To ovšem nelze říci o škole, která má mezi soukromými institucemi třetí nejnižší úmrtnost – Univerzita Jana Ámose Komenského (UJAK). Šance na dostudování je zde sice podle analýzy projektu Česko v datech 93,7%, ale u této školy zároveň existují velké pochybnosti o kvalitě studia. Loni na podzim dokonce Akreditační komise právě kvůli nedostatkům ve vzdělávání odebrala škole akreditaci pro magisterské studium speciální pedagogiky.

Také mezi soukromými školami lze ovšem nalézt případy, kdy pravděpodobnost na dostudování klesá až ke 22%. Z dostupných údajů vyplývá, že placená škola neznamená automaticky jistotu získání diplomu. Například na Anglo-americké vysoké škole je podle analýzy Česko v datech poměr mezi přijatými studenty a absolventy v odpovídající době studia 22,8%, podobná situace panuje na Vysoké škole ekonomie a managementu a Vysoké škole aplikovaného práva, kde se poměr dostudovaných v řádném termínu pohybuje těsně nad 22%, respektive 25%.

Zde naleznete kompletní data podle jednotlivých škol (statistiku může ovlivnit skutečnost, že si někteří studenti prodlouží studium a tudíž neabsolvují v řádném termínu)

Šance na dostudování českých VŠ (počet zapsaných/počet absolventů)

Vysoká škola

Bakalařské studium

Magisterské studium

Navazujicí Mgr. studium

Doktorské studium

Celková úspěšnost

Univerzita Karlova v Praze 55.0 % 63.5 % 68.0 % 43.6 % 58.8 %
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích 56.3 % 51.6 % 77.0 % 38.2 % 58.9 %
Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem 46.5 % 56.8 % 70.5 % 19.8 % 50.6 %
Masarykova univerzita 50.1 % 55.9 % 70.9 % 41.7 % 56.2 %
Univerzita Palackého v Olomouci 62.9 % 67.6 % 78.8 % 37.7 % 65.8 %
Veterinární a farmaceutická univerzita Brno 62.2 % 79.6 % 100.3 % 47.4 % 74.9 %
Ostravská univerzita v Ostravě 60.7 % 41.1 % 72.9 % 34.5 % 60.7 %
Univerzita Hradec Králové 64.5 % 66.5 % 68.8 % 33.0 % 65.2 %
Slezská univerzita v Opavě 49.3 % 44.4 % 66.2 % 25.5 % 52.3 %
České vysoké učení technické v Praze 45.9 % 62.0 % 84.0 % 35.4 % 56.9 %
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze 38.2 % 87.3 % 43.2 % 51.0 %
Západočeská univerzita v Plzni 49.3 % 58.3 % 71.2 % 30.5 % 54.2 %
Technická univerzita v Liberci 46.2 % 37.4 % 66.4 % 29.3 % 48.4 %
Univerzita Pardubice 41.2 % 28.1 % 69.8 % 39.3 % 47.8 %
Vysoké učení technické v Brně 55.0 % 12.4 % 83.2 % 35.9 % 63.5 %
Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava 45.9 % 9.4 % 78.1 % 36.4 % 55.4 %
Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně 63.9 % 81.3 % 35.1 % 69.2 %
Vysoká škola ekonomická v Praze 68.0 % 62.6 % 76.0 % 27.3 % 69.6 %
Česká zemědělská univerzita v Praze 51.9 % 35.1 % 73.2 % 35.1 % 59.0 %
Mendelova univerzita v Brně 57.6 % 20.9 % 80.1 % 36.9 % 63.1 %
Akademie múzických umění v Praze 88.4 % 81.0 % 75.7 % 51.6 % 79.2 %
Akademie výtvarných umění v Praze 87.71 % 47.62 % 82.8 %
Vysoká škola umělecko-průmyslová v Praze 89.7 % 83.9 % 69.8 % 40.5 % 79.3 %
Janáčkova akademie múzických umění v Brně 80.5 % 60.3 % 84.1 % 34.5 % 74.9 %
Vysoká škola polytechnická Jihlava 54.3 % 54.3 %
Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích 38.9 % 38.9 %
Soukromé školy

Vysoká škola

Bakalařské studium

Magisterské studium

NavazujicíMgr. studium

Doktorské studium

Celková úspěšnost

Bankovní institut vysoká škola, a.s. 61.5 % 77.5 % 66.2 %
Evropský polytechnický institut, s.r.o. 55.9 % 55.9 %
Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o. 61.7 % 78.7 % 66.4 %
Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. 74.4 % 83.1 % 45.5 % 78.5 %
Vysoká škola Karlovy Vary, o.p.s. 66.9 % 66.9 %
International ART CAMPUS Prague, s.r.o. 51.7 % 69.1 % 75.5 % 58.2 %
Vysoká škola podnikání, a.s. 91.4 % 93.0 % 91.8 %
Vysoká škola aplikovaného práva, s.r.o. 25.2 % 25.2 %
Vysoká škola ekonomie a managementu, o.p.s. 22.1 % 29.3 % 22.9 %
University of New York in Prague, s.r.o. 52.9 % 52.9 %
Vysoká škola manažerské informatiky, ekonomiky a práva, a.s. 37.7 % 37.7 %
Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahů Praha, o.p.s. 62.8 % 82.0 % 70.8 %
Academia Rerum Civilium – Vysoká škola politických a společenských věd, s.r.o. 78.9 % 78.9 %
Rašínova vysoká škola, s. r. o. Brno 79.1 % 67.5 % 75.1 %
Vysoká škola regionálního rozvoje, s.r.o. 76.2 % 76.2 %
Filmová akademie Miroslava Ondříčka v Písku, o.p.s. 74.4 % 64.1 % 71.6 %
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, spol s.r.o. 75.4 % 75.4 %
Newton College, a.s. 78.6 % 78.6 %
Vysoká škola logistiky, o.p.s. 76.6 % 82.5 % 78.4 %
B.I.B.S., a.s. 29.7 % 29.7 %
Soukromá vysoká škola ekonomických studií, s.r.o. 65.7 % 74.8 % 69.3 %
Vysoká škola obchodní v Praze, o.p.s. 74.5 % 80.2 % 76.1 %
AKADEMIE STING, o.p.s. 80.6 % 85.8 % 83.2 %
Metropolitní univerzita Praha, o.p.s. 73.8 % 78.3 % 12.2 % 75.4 %
Univerzita Jana Amose Komenského Praha s.r.o. 95.0 % 92.0 % 72.5 % 93.7 %
Anglo-americká vysoká škola, o.p.s. 21.0 % 38.2 % 22.8 %
Pražská vysoká škola psychosociálních studií, s.r.o. 98.4 % 92.9 % 95.3 %
Západomoravská vysoká škola Třebíč 86.6 % 86.6 %
Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo 62.6 % 62.6 %
Moravská vysoká škola Olomouc 66.9 % 66.9 %
CEVRO institut, o.p.s. 56.9 % 73.3 % 64.1 %
Unicorn College s.r.o. 26.0 % 26.0 %
Vysoká škola obchodní a hotelová s.r.o. 67.9 % 67.9 %
Vysoká škola sociálně správní, institut celoživotního vzdělávání Havířov, o.p.s. 71.2 % 71.2 %
AKCENT College s.r.o. 42.7 % 42.7 %
Archip s.r.o. 95.2 % 95.2 %
„–“ Nedostupná data pro daný typ studia Metodika: Hodnoty jsou spočítány na základě poměru studentů přijatých ke studiu a absolventů v odpovidájícím roce (tedy např: přijatí k Bc. studiu v roce 2010/absolventi v roce 2013). Výsledky jsou zprůměrovány z hodnost za posledních 5 let. Zdroj dat: Sdružené informace matrik studentů, MŠMT ČR
Vyšlo na serveru Hlídací pes.

publikováno: 21. 2. 2016

NEJNOVĚJŠÍ články


Pravdivost maleb a nicotnost lidí venku

Jan Zrzavý kdysi vzpomínal na Giottovy fresky v Padově, na to, jak prázdný se mu jevil …

Diagnóza Babiš

Zprávy jsou nyní plné sporů v kauzách kolem premiéra Babiše. Když nastane jakýkoliv politický trapas, tak …

Okraj společnosti je prostě zajímavější než střed

V.S.: Tvá nová kniha Lobotomík se zčásti odehrává v psychiatrické léčebně stejně jako jedna povídka z tvého …

Porno, internet a děti. A co ještě?

O dopadu sociálních sítí na děti a mladistvé se mluvilo na panelové diskusi Jak přežít na …

Jak se máme díky EU bohatí i chudší

V Evropě bude horko. Chladnému počasí navzdory. Pod praporem visegrádské čtyřky vytáhlo 16 členských států …

Kdo chce kýč hledat, najde

Forbes přináší zprávu o tom, jak v anglosaském světě dramaticky stoupá prodej básnických sbírek, kdežto u nás někteří …

Někdy sním o tom, jak přepisuji samizdaty (dnešní studenti k roku ’89)

Jak vnímají události 17. listopadu 1989 studenti, kteří jsou na prahu plnoletosti? Zeptali jsme se …

Předčasné Vánoce ve formátu „Čau lidi“

Jeden můj známý mi přeposlal pravidelnou nedělní chvilku propagandistických manipulací Marka Prchala, které jeho zaměstnavatel …