„Oligarcha podobný Babišovi vládne Finsku“

Když se před dvěma lety konaly ve Finsku parlamentní volby, přinesla o nich česká média zprávy jako: „Finské volby ovládla opoziční strana milionáře Juhy Sipiläho“, „Finské parlamentní volby vyhrála strana Finský střed, za kterou stojí podnikatel J. S.“, „Finský střed milionářského podnikatele J. S. míří k vítězství ve volbách ve Finsku.“, „Vítězem voleb ve Finsku je někdejší úspěšný byznysmen, milionář a také šéf Strany středu J. S.“ či „Strana finského milionáře vítězí ve volbách“. A jelikož dnes již ministerský předseda Sipilä pronesl před volbami několik výroků o svém záměru „řídit stát jako firmu“, nechyběly ve sdělovacích prostředcích ani paralely ve smyslu „Sipilä je finský Babiš“, aniž by kdokoliv vysvětlil, která finská obchodní společnosti je oním „Agrofertem OY“ (finská zkratka pro a.s.). I v době velmi nedávné, dne 31. května 2017, v Interview ČT24 uvedl filozof Václav Bělohradský jako příklad fenoménu, že do politického prostoru vstupují i aktéři z podnikatelské sféry, vedle České republiky, Itálie a USA také Finsko.

Vládne tedy současnému Finsku skutečně postava podobná druhému nejbohatšímu muži Česka, vlastníkovi dvou velmi významných tištěných médií a předsedovi jím samotným založeného politického hnutí, které již dlouhé měsíce dominuje stranickým preferencím? Podívejme se na reálná fakta, kdo vlastně je Juha Sipilä a co je vlastně strana Finský střed.

Šestapadesátiletý Sipilä je diplomovaný inženýr ze severního Finska, který má za sebou skutečně úctyhodnou kariéru podnikatele. Působil v mnoha funkcích v mnoha podnicích velmi různé velikosti včetně funkcí nejvyšších; řídil týmy tří lidí i organizaci o dvou tisících zaměstnancích. Některé z těchto podniků rovněž vlastnil nebo spoluvlastnil. V roce 2011 byl zvolen poslancem za volební obvod Oulu a stranu Finský střed, roku 2012 se stal jejím předsedou a v roce 2015 se mu podařilo vyhrát finské volby, načež dosáhl na funkci ministerského předsedy.

O výši Sipiläho majetku se vedou spekulace, nicméně podle informací finského deníku Helsingin Sanomat ze září 2012, které sám politik potvrdil jako správné, je Sipilä „mužem deseti milionů eur“. Při diskusích bývá často uváděn Sipiläho velmi úspěšný rok 1996, kdy v důsledku prodeje podniku z branže IT dosáhl zdanitelných příjmů ve výši 73 milionů finských marek (tj. 12 milionů eur). Dotyčný tedy rozhodně patří k bohatým Finům, a uvádí se, že je druhým nejbohatším předsedou finské vlády ve stoletých dějinách této země. Nefiguruje však na seznamu ani první desítky, ani první stovky nejbohatších Finů, a o tom, že by zaměstnával třicet tisíc lidí či vlastnil dva významné deníky, nemůže být ani řeč. Sipilä nevlastní nic, čím by mohl manipulovat s politickými procesy.

Finský střed (Suomen Keskusta) je tradiční finskou stranou, založenou v roce 1906 pod původním názvem Agrární svaz (Maalaisliitto). Ze všech finských stran má nejvíce členů (112 000 v roce 2016), vždy patřil k nejsilnějším politickým uskupením v zemi a vždy hájil především zájmy venkovského obyvatelstva. Byl domovskou stranou legendárního finského prezidenta Urha Kalevy Kekkonena (1900–1986). Finský střed si Sipiläho sice zvolil za předsedu, stěží to ale bylo kvůli jeho bohatství, které pro stranu nemá žádný význam. Ani samotnou stranu nevlastní, ani nestojí „za ní“: je jejím standardním předsedou, jen o něco zámožnějším než je či bývalo zvykem. Formulace v tom smyslu, že se jedná o „stranu milionáře“ či že za touto stranou „stojí milionářský podnikatel“ jsou pak samozřejmě zavádějící. Konstrukce podobnosti s hnutím ANO je postavena na naprosto vratkých základech. Program finských centristů by spíše mohl vykazovat určité podobnosti s prvorepublikovými agrárníky či dnešní KDU-ČSL, s projektem hnutí jednoho charizmatického vůdce ale nemá Finský střed nic společného – AGRÁRNÍ svaz neznamená AGROFERT.

Význam sloganu „řídit stát jako firmu“ v Sipiläho podání mi jeden z finských známých vysvětlil tak, že rozhodně není a nikdy nebyl hlavním bodem ideologického programu strany. Jednalo se pouze o slovní spojení, které mělo vyjadřovat Sipiläho vizi efektivnějšího rozhodování, nikdy ale neznamenalo úsilí o nějakou změnu politického systému. Jelikož minulé finské vlády z let 2011–2015 bývaly složené ze čtyřech až šesti stran, byly rozhodovací procesy v nich velmi složité. Sipiläho vláda byla naproti tomu složena pouze ze tří stran, aby byla spolupráceschopnější a dokázala prosadit důležité reformy týkající se například sociálních věcí a zdravotnictví. Od předsedy vlády – bývalého podnikatele se očekávalo, že do rozhodovacích procesů přinese nové pohledy a hlavně efektivitu. Sipilä se na počátku snažil urychlovat rozhodování stanovováním závazných termínů, přesto ale bylo vytváření dohod obtížnější a pomalejší, než by si byl přál. Ač se Sipilämu nakonec podařilo prosadit důležitá rozhodnutí, velmi rychle si uvědomil, že stát jako firmu řídit nelze, a dnes již nikdo z vlády tohoto slovního spojení neužívá.

Sipiläho centristé vládnou spolu se středopravicovou stranou Národní koalice (Kansallinen Kokoomus) a odštěpeneckou skupinou od populistické strany tzv. „Pravých Finů“ (Perussuomalaiset) (kde česká média někdy její název komolí na „Stranu Finů“). Jiní mí finští známí, rekrutující se především z finských akademických kruhů, současné finské vládě často spílají za neustálé plány na osekávání finančních zdrojů univerzit, ohrožující například existenci pracovních míst. Není jisté, zda by dnešní koalice nyní vůbec získala parlamentní většinu. Ani jednou jsem ale nezaslechl nic o nebezpečném propojení hospodářské a politické moci souvisejícím s předsedou vlády. Takové diskuse se totiž ve Finsku zřejmě vůbec nevedou, neboť nemají opodstatnění; kdyby opodstatnění měly, určitě by se vedly. Odlišností od českého případu Andreje Babiše a hnutí ANO je totiž ve finském případě skutečně mnohem víc než podobností. Juha Sipilä je pouze a jen „šéf Strany středu a bývalý podnikatel“, a česká média by si měla dávat velký pozor na formulace o „straně podnikatele J. S.“ či dokonce „milionářského podnikatele J.S.“, nebo „straně vedené milionářským podnikatelem“. Povrchními paralelami se nevytváří nic jiného než mediální mýty.

 

publikováno: 25. 6. 2017

Datum publikace:
25. 6. 2017
Autor článku:
Jan Dlask

NEJNOVĚJŠÍ články


Americká show: premiér Fiala našel téma voleb

Z návštěvy premiéra u amerického prezidenta je opět česká mediální událost roku, a to přestože její mezinárodní …

Spiknutí, ale z které strany?

V každé zemi se občas dějí věci, které odhalují stav společnosti anebo alespoň její části. Takovou událostí …

Umlčení Palestinci v Gaze a Izraeli

Na obou stranách izraelsko-palestinského konfliktu dochází k porušování práva na svobodu projevu. Ať už se jedná …

Martin Řezníček: Nejsme v televizi od toho, abychom lidi kádrovali

Poslední březnovou středu byl hostem Večírku Přítomnosti v Eccentric Clubu redaktor České televize, moderátor Událostí a dalších …

Prodané české penze

Ze svého bytu v londýnské čtvrti Westminster sleduje František Nepil (76) současnou debatu o druhém pilíři penzijního …

Večírky s Přítomností XIII.

Pravidelný cyklus neformálních rozhovorů s významnými osobnostmi v exkluzivním Eccentric Clubu na Praze 1 ve středu 24. …

Gaza je jen epizoda

Od bezprecedentního teroristického útoku Hamásu na Izrael uplynulo půl roku, stejně dlouho trvá izraelská odveta …

Jak dál v Gaze?

Zdá se, že v Demokratické straně panuje široká shoda ohledně války v Gaze, která se opírá o dva …