Mobil nás připravuje o to nejcennější

Vůbec se s ním nenudíme!

Česko otevřelo debatu, zda se má žákům zcela zakázat mobil ve školách. Martin Jan Stránský je rozhodně pro zákaz: kvůli nadužívání mobilů již nyní vidíme u lidí změny na mozku. Děti musíme nutit o věcech přemýšlet.

LN: Proč jste se zapojil do diskuze, zda zakázat ve školách mobily?

MJS: Tato debata se v Česku nyní otevírá. Chtěl jsem proto upozornit, že jsou světově uznávané studie, které se vlivem moderních technologií na děti zabývají. Jsou tomu téměř tři roky, kdy Americká pediatrická akademie vydala stanovisko, že je pro děti škodlivé koukání do jakékoliv obrazovky. Francie poměrně nedávno zakázala mobily ve školách. Výzkumy, které provádíme, nám jednoznačně potvrzují negativní vliv hlavně sociálních sítí na mozek. Čím více se na nich lidé vyskytují, tím více jim odpadávají určité schopnosti. Roste u nich pocit úzkosti a pozorujeme anatomické a funkční změny mozku. Dostáváme se až k filozofické otázce, jakým směrem se chce lidstvo dále vyvíjet.

Vadí vám tedy nejvíce sociální sítě?

Je klíčové si uvědomit, že sociální sítě jsou vymyšlené jen a jen proto, aby prodávaly vaše osobní data dalším organizacím. Ještě horší je, že jsou sestavené tak, aby vedly k nárůstu návykovosti a závislosti, a to i přes neurologické mechanismy, které se přímo měřily při jejich tvorbě. Jejich nadměrné užívání vede ke stupidifikaci a k prostému narušení mezilidských vztahů. Tato návykovost aktivuje v mozku stejné trasy jako u lidí, kteří užívají heroin. Negativní dopady jsou totožné.

Při vyšetření takového člověka tedy vidíte změny na mozku?

U lidí, kteří jsou na sociálních sítích vysoce závislé, je skutečně vidíme. Máme co porovnávat. Můžeme vzít subjekty, které jsme zkoumali před 15 lety, znovu je dát do tunelu (magnetická rezonance – pozn. red.) a podrobit stejnému testu. A vidíme, jak určité části mozku přestávají být funkční.

O jakých centrech mozku mluvíme?

Jde převážně o změny ve frontálním laloku. Ten nám jednoduše řečeno slouží k tomu, abychom přemýšleli o tom, o čem jsme již přemýšleli, abychom plánovali, porovnávali, odkládali odměny za větší cíle a podobně. Sociální sítě k ničemu takovému nevybízí, naopak, naučí nás myslet pouze reflexně. Člověk prostě něco vidí a automaticky odpoví – dá like nebo použije textovou zkratku. Chybí diskuze či dialog.

Jakou situaci ideálně mozek potřebuje?

Od vzniku moderního člověka před zhruba 200 tisíci lety se lidem mozek postupně zvětšoval. Největší pokroky evoluce mozku souvisely s vývojem vizualizace podnětů a s tvorbou a interpretací řeči. To jsou hlavní portály pro získání informací. Potřebujeme mluvit, interpretovat a dobře uvažovat, abychom v rámci evoluční konkurence přežili a byli nejlepší. To znamená, že musíme rozpoznat intonaci hlasu, výraz, pohyb rukou, polohu nepřítele a další – to vše rozhodne, jestli zvítězíme, ať v boji o život nebo o místo. Oproti tomu moderní technologie vytvořily ploché divadlo, kde člověk plácá své smysly a nesmysly do světa. Tím, že tyto nesmysly visí někde ve virtuálním světě, získávají legitimitu. A když je těch lží a pravd tolik, tak se ty pravdy rozmělní a stanou se pro každého legitimními, ale každý je vnímá po svém. Způsob komunikace, na který jsme byli zvyklí od zrodu moderního člověka a v postmoderní civilizaci se najednou během posledních 20 let totálně rozpadá. Nejhorší na tom je, že mládež nic jiného nezná a považuje tento stav za normální.

Čí je to vina?

Rodičů. První a poslední povinností rodičů je aktivně vychovat děti, ne dát jim nový iPhone anebo tablet, aby se bavily. Vše je způsobeno tím, že poslední tři generace žijí v blahobytu. Skutečné stresy, které měli lidé například během 2. světové války, nejsou. Sledujeme tedy obrovský nárůst konzumerismu, plýtvání. Lidé chtějí více a více vydělávat. Méně se tak starají o své potomky. Stále se také řeší, že děti musí být hlavně aktivní. Nuda je přitom jedna z nejdůležitějších funkcí lidského mozku. Když se nudí, tak má možnost přemýšlet o jiných věcech.

Máte pocit, že rodiny dnes nefungují, jak mají?

Rodina je již zhruba od 60. let minulého století rozdělená. Členové spolu mluví méně a jinak. Dokonce až 10 procent lidí řeší rodinné problémy tak, že si je mezi sebou textují mobilem. Je to pohodlnější. Když se vám něco nelíbí, vypnete jednoduše diskuzi a jdete se projít. Nemusíte čekat na reakci.

Když se podíváme do hlavy dětem, jak se vyvíjí jejich mozek a jak u toho procesu škodí moderní technologie?

Mozek je funkční neuroanatomický orgán, který je od narození připraven na to, aby v závislosti na prostředí a výuce vytvořil trasy, na jejichž základě pak myslí. Tyto trasy se fyziologicky vytvářejí porovnáváním s předchozími zkušenostmi. To znamená, že čím více jich je a čím jsou různorodější, tím má mozek hustší síť, ze které tvoří úvahy. Mozek se dává dohromady postupem let. Nejprve se vytvoří základní centra, která se starají o základní potřeby člověka. Postupně se vytvářejí tak zvaná vyšší centra, která slouží jako střediska pro vyšší integraci myšlenek. To se stane kolem sedmého roku člověka. Proto dítě do té doby nechápe finalitu smrti nebo věří v Ježíška. Trasy se mohou tvořit a centra se na sebe mohou napojovat během celého života člověka. Proto starší lidé skutečně mohou být moudřejší, moudrost potřebuje čas a zkušenost, aby vznikla. Je obrovský neurologický rozdíl mezi vědomím a fakty a moudrostí. Tvorba moudrosti začíná s informacemi – k tomu jsou technologie velmi dobré – ale nevznikne bez dalšího racionálního uvažování, při čemž se právě propojují další trasy a sítě.

Často slýchávám kritiku na adresu „dnešních dětí“ – jsou prý roztěkanější, línější a hloupější. Je na tom něco pravdy?

Dítě, které vyroste v kasinu, se bude chovat jinak než to, které vyroste na venkově a hraje si na poli. Pokud jsou děti napojené na svět, který vyžaduje okamžitou reakci a odpověď, a vezmeme-li v potaz, že se jejich mozek utváří na základě předchozí zkušenosti, musím se zeptat: Jaké to dnešní dítě asi může být?

Klesá IQ?

IQ se zvyšuje podle některých studií od začátku 30. let minulého století. Teď se zvýšení zastavilo, podle některých studií dokonce IQ klesá. Otázka je, zda jsme dosáhli maxima, nebo nás zabrzdily technologie tím, že myslí za nás. Odpověď zatím neznáme. Každopádně IQ se zjišťuje testem a ten měří jen některé věci. Pozor na to.

Existuje podle vás vůbec nějaká tolerovatelná hranice denního užívání mobilu u dětí?

Ne. Tvrzení, že děti potřebují mobil, aby rodiče věděli, že jsou v pořádku, je faktický nesmysl. Neexistuje jediná studie, která by potvrdila, že bezpečnost dětí se zvyšuje tím, že u sebe mají mobil a mohou se rodičům kdykoli dovolat. Dítě může internet a moderní technologie obecně využívat smysluplně, když na něj dohlíží rodiče nebo učitelé. Nebo může začít surfovat na sociálních sítích, což se často děje, a to je špatně. Když má dítě volný čas, tak na mobilu, počítači nebo tabletu raději osloví kamarády nebo hraje videohru, než aby začalo hledat informace třeba na Wikipedii a dozvědělo se něco o Karlu IV.

Až tak by vám tedy nevadilo, kdyby si žák vyhledával na svém mobilu informace například o Karlu IV.?

Hovořím o počítači. Mobil nemá ve škole co dělat. Jsou vzácné výjimky, například u lidí se zrakovým postižením. Četné studie dokázaly, že jen přítomnost mobilu na stole, i když je vypnutý, narušuje mezilidské vztahy, snižuje kvalitu jednání, výsledky testů i podnikání. Nejpokročilejší firmy na světě již žádají zaměstnance, aby mobily nechávali mimo jednací místnost.

Jeden učitel informatiky nedávno namítal, že se mobil skvěle hodí i do hodin přírodopisu. Žák například každý den fotí, jak klíčí fazole, a ze snímků následně udělá prezentaci. Tento postup vám také vadí?

Vadí. Proč to ty děti nenakreslí na papír? Čtení z papíru je pro ně mnohonásobně lepší než z obrazovky. Když člověk čte z obrazovky, tak si toho pamatuje průměrně o 30 procent méně. Ukázala to studie, během které dvě skupiny dětí četly stejný text – jedna z papíru a druhá z obrazovky. Podle následně provedeného testu měla první skupina prokazatelně lepší výsledky. V čem by mělo být prospěšnější pro děti klíčící fazoli fotografovat? Je to pohodlnější nebo to zlepší kapacitu přemýšlení? My musíme učit mozek přemýšlet. A to jde nejlépe, když je pod tlakem. To je celá pointa. Říká se tomu pozitivní frustrace. Dítě má být vybízeno, aby přemýšlelo, ne aby fotilo a přenášelo. Důsledky vidíme už dnes − já učím převážně postgraduální medicínu. Vidím, jak mladí lékaři neurologové jsou čím dál více závislí na moderních technologiích. Než dokončím otázku, najdou na ni odpověď v mobilu. Říkám jim: Udělám příště raději vizitu s mobilním telefonem. Na co tu jste, když všechno dokážete najít, ale ne o tom přemýšlet? Takhle vás tu nepotřebuji.

V jaké situaci bude Česká republika za 10 let z hlediska užívání technologií, sociálních sítí?

Nijak se neliší od zbytku Evropy. V Americe je u mladých závislost vyšší než u nás a v Číně ještě vyšší než v Americe. Tam jsou již tábory pro detoxifikaci závislosti na internetu a hlavně videohrách. Polovina mladých, kteří jsou na internetu, tráví tento čas hraním videoher. Jsem zvědav, co se stane za deset let s Facebookem, Twitterem a dalšími platformami. Místo nich vzniknou nejspíše jiné. Ale sklon k závislostem a k zavedeným zlozvykům současného umělého blaha bude pokračovat. Hlavní prioritou lidí je vydělávat víc za každých okolností, s čímž souvisí představa, že bez technologie to nepůjde. Moderní marketing je založen na principu „nejnovější“ a „nejvíc“ – například to, že musím mít každý druhý rok nejnovější telefon. To je samozřejmě nesmysl, ale prodává se to tak. Je pozoruhodné, že všechny důležité vynálezy byly již ve skutečnosti vynalezeny: oheň, kolo, telefon, semafor, televize, radar, sonar, rentgen a tak dále. Pro běžný život nepotřebujeme další. Marketing už nemá co vymyslet, takže vymýšlí a tlačí nové verze, které ale doopravdy nenabízejí o nic moc víc než ty předešlé. Anebo tlačí přesně na to, co nepotřebujeme – třeba vyrobit vůz, který se sám řídí. Kdo bude tedy umět řídit vůz?  Odkazuji na dva největší velikány posledních 100 let − Einsteina a Hawkinga. Oba řekli, že je to technologie, která doslova zničí lidstvo. Nemysleli třeba nukleární zbraně, ale závislost na technologiích. Například když někdo vypne proud. Ptám se: Jsme díky moderním technologiím šťastnější?

Hovoří se naopak o epidemii deprese…

U mladých lidí jsou sklony k úzkostem kvůli technologiím zjevné. Život je o konkurenci − musí být z poloviny prohra, aby fungoval. To je, proč jsme tady. Nemůžeme vyhrát všechno. Musíme se s tím smířit a fungovat dále. V technickém světě prohra ale nemusí existovat nebo se dá jednoduše vymazat.

A mozek lidí bude vypadat jak?

Aby se něco geneticky podepsalo na tvorbě dalších generací, musí vzniknout vzorec chování, který trvá alespoň šest generací. Poté se může zakódovat. V žádném případě tedy neuvidíme ani za 30 let mozky, které vypadají jinak. Nepřímé důsledky ale budou. Život na této planetě je plný ukázek toho, jak zvířata i lidé přišli o určitě schopnosti.

Jaká naše schopnost je nejvíce ohrožena?

Být humanitní.

Rozhovor vedla Michaela Těšínská a vyšel v Lidových novinách 16. 2. 2019.

 16 2 2019 obr4

Marc Chagall, Happiness, 1980, wikiart.org

publikováno: 16. 2. 2019

Martin Jan Stránský

Martin Jan Stránský

vydavatel Přítomnosti / Martin Jan Stránský se narodil v New Yorku, do České republiky se vrátil po revoluci v roce 1989. Přednáší na LF UK a je aktivním primářem. Je také spoluzakladatelem a přednostou Polikliniky na Národní v Praze. Založil a vede Kancelář Ombudsmana pro zdraví. Kromě toho obnovil časopis Přítomnost a je jeho vydavatelem. Martin Jan Stránský pochází z významné české rodiny. Adolf Stránský, jeho praděd, byl ministrem v první československé vládě a také založil Lidové noviny. Děda Jaroslav by ministrem spravedlnosti a školství a vydával Přítomnost. Jeho otec Jan byl poslancem.

NEJNOVĚJŠÍ články


Anatomie zázraku – kriticky k 17. listopadu 1989

„Abychom zůstali nepoznáni, založíme spolky a strany; a pak máme učitele přemlouvání, kteří rozdávají umělost potřebnou v shromážděních …

Už dávno nejde o žádného Šmardu!

Začátkem července jsem napsal článek uvedený otázkou, zda snad tentokrát nepřijde Vítězný únor uprostřed léta. …

Za Rusy můžou Američani – komunisti o srpnu

Od brutálních masakrů československé bezpečnosti, armády a Lidových milicí na demonstracích ze dne 21. srpna 1969 …

Dějiny klanu Klaus, Zeman a Babiš na čtyři šťouchnutí

Lidi neradi opouští svou ulitu a k věcem veřejným aby je tahal párem volů. Z pohodlnosti, z neurčitých obav. …

Na které pozici ty vlastně stojíš, soudruhu?

Předvečer a den vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa si Ivan Stránský živě vybavuje: „Ten večer …

Praha, srpen 69 jako Hongkong a Moskva 2019?

Vyjádřil jsem se kriticky k násilnému potlačování protestů v Rusku a v Číně. Sesypaly se na mě na …

Klídek! PPF nevstupuje do politiky, ale do fotbalu

Ze zdroje nejpovolanějšího, z úst nejbohatšího spoluobčana (s korporátním sídlem v Holandsku) jsme se s konečnou platností dozvěděli, že …

„Sedm smrtelných hříchů“ prezidenta Zemana

Často slýcháme, a to právě z nedalekých hradních komnat, že nemáme právo protestovat proti zvoleným politikům, včetně …