Proč má Slovensko Čaputovou, zatímco Češi Zemana

V tomto roce si připomínáme velká devítková výročí, k nimž kupříkladu patří i 600 let, které 30. července uplynou od první pražské defenestrace coby začátku husitské revolty.

Nebo také připomínka nacistické okupace z roku 1939, popřípadě sebeupálení Jana Palacha z roku 1969. Dvacetileté výročí prvního velkého vzepětí občanské společnosti proti politickému establishmentu se jeví jako událost okrajová.

Neměla by ale možná na okraji zájmu zůstat. Skutečnost, že hlavní protagonisté tzv. opoziční smlouvy z roku 1998, Václav Klaus a Miloš Zeman, dokázali v roce 1999 ustát občanský tlak vytvořený iniciativami Impuls 99 a Děkujeme, odejděte!, a nakonec v roce 2000 i takzvanou televizní krizi, má totiž dodnes zásadní vliv na českou politiku. Přinejmenším na to, kdo stojí v čele státu.

Slovensko bylo místem podobně velkého vzepětí občanské společnosti o rok dříve. Ve snaze ukončit vládu autokratického Vladimíra Mečiara vznikla celá řada občanských iniciativ, které svoje aktivity koordinovaly. Mečiar volby v roce 1998 nakonec prohrál, období nechvalně známé jako mečiarismus skončilo.

Bývalé komunistické země potřebují dvě revoluce

Lze samozřejmě argumentovat, že tehdejší pozoruhodný výkon slovenské občanské společnosti byl do jisté míry vyprovokován právě mečiarismem a s ním související hrozbou, že Slovensko se nestane na rozdíl od středoevropských sousedů ani členem Evropské unie ani Severoatlantické aliance.

Česká opoziční smlouva, ač podvazovala parlamentní demokracii a otevírala dveře k dělení moci v zemi mezi dvě největší strany, se jako tak velká hrozba nejevila.

Jenže to, že se české občanské společnosti nakonec nepodařilo donutit Klause a Zemana k odchodu z politiky, jak požadovali ve výzvě Děkujeme, odejděte! studentští vůdci z roku 1989, ba ani výrazněji oslabit opozičně-smluvní souručenství, poznamenalo česku politiku negativně na mnoho let dopředu.

Zatímco česká občanská společnost se tak ve vztahu k politice stala v dalších letech mnohem pasivnější, ta slovenská se několikrát vzbouřila. Kupříkladu v kauze „Gorila“, nebo naposledy po vraždě novináře Jána Kuciaka.

A dokázala nakonec využít přímé volby prezidenta (která tím, že je fakticky plebiscitem, otevírá občanské společnosti větší možnosti než parlamentní volby) k tomu, aby generovala nejprve Andreje Kisku a nyní Zuzanu Čaputovou.

Lze samozřejmě namítnout, že slovenská stranická politika nebyla ani po konci mečiarismu vzorem, kterým by se Češi nutně chtěli inspirovat, pokud jde kupříkladu o korupci či politickou kulturu, i když postmečiarovské politické reprezentace nakonec Slovensko alespoň úspěšně dovedly do eurozóny.

Jenže i to se může změnit, protože odcházející prezident Kiska hodlá založit středovou liberální stranu, a jeho šance na porážku postkomunistického Smeru nejsou malé.

Česká občanská společnost jako by po roce 1999 částečně rezignovala. V poslední době se v ní sice začaly rodit nové politické subjekty, ale nejsilnější stranou je oligarchický projekt, který je svým étosem jakýmsi dosavadním vyvrcholením českého postkomunismu.

Zejména v celostátním plebiscitu, jímž je přímá prezidentská volba, nedokázala česká občanská společnost podat stejný výkon jako ta slovenská.

Dokud se to nepodaří, politická atmosféra u nás se ale příliš nezlepší. Václav Havel kdysi v žertu prohlásil, že bývalé komunistické země potřebují dvě revoluce: první proti komunismu, druhou proti postkomunismu. Zatímco Slovensko prošlo oběma, a nyní sklízí první plody, Česká republika na konec postkomunismu stále jen čeká.

Převzato z Plus.rozhlas.cz.

publikováno: 22. 4. 2019

NEJNOVĚJŠÍ články


Jsme před divochy jako chudáci

„Prostota a neotesanost je vhodnou podmínkou, aby se svědectví člověka stalo důvěryhodným. Lidé ducha vybroušeného postřehnou …

Je to blbé drazí krajané, ale ojebali nás

Jak to, že mě nikdo nereprezentuje? Říkáte si to často taky? Příklad první – Gretiny …

Agresivní charisma, Klaus jako děvkař a kompro i na ty druhé

Když se řekne Klaus, Zeman, Babiš, co vás napadne? Líbí se mi, že jste začal …

Nejsme premianti, jsme ostuda?

Otevřená slova, proč se na některou z vrcholných funkcí Evropské unie nepropracoval jediný kandidát východoevropských zemí, …

Přijde Vítězný únor v létě?

Lidová letenská veselice z 23. června odezněla a přinesla uklidnění: je nás přece jen velká síla. Pak …

Mariánský sloup?

Na Staroměstském náměstí chtějí znovu postavit mariánský sloup, zničený 3. listopadu 1918. Prý tak bude napravena …

Neviditelný sloup

Dlouhé prapory visí dolů, domy jako kamenné jazyky se zdvihají vzhůru, rozstříhány ulicemi, a nad šedým, …

Nečekejme charismatika, ale „prací drobnou“ napravujme řád

V neděli 23. 6. 2019 mne potěšilo 283 tisíc demonstrujících na Letné. A ještě více mne …