Demonstrace kýče

Izraelský archeolog Yuval Noah Harari se nechal slyšet, že nejpraktičtějším čím se může dnes člověk zabývat, je filosofie.

Proč si asi hvězdy z Prognostického ústavu KGB a potomní vůdci a kapitáni českého průmyslu pod vedením soudruhů inženýrů Dlouhého, Klause a Zemana přejí a říkají opak? Proč tolik zášti k filosofii a theologii?

Demonstrace na Letné měla svou materii (lid) a své tvůrce. Tvůrci jsou jednoznačně lidé formovaní dlouhodobým studiem theologie a filosofie (Minář, Frouz, Roll, Kartous, Pithart, Malý, Němcová), baviči na pódiu byli herci a hudebníci, jejichž význam je druhotný, jako doplněk myslitelům dva malí zemědělci s ekologem.

Jakou filosofii resp. theologii reprezentují organizátoři – tvůrci?

Jak se jejím působením inspirují masy lidí a k čemu se inspirují?

Výsledky demonstrací možná závisí jen z části na tom, jak inteligentní a kritičtí jsou jejich tvůrci. Možná rozhodnou docela drobné věci v jakémsi součtu miliónů sil, ale přece záleží na tom, jestli se myslící člověk může s filosofií a theologiií tvůrců demonstrací Miliónu chvilek jednak sám kriticky vypořádat, a třeba pak beze studu souhlasit nebo ne. Jenže je jim pořádně rozumět? Není, protože mluví moc a sdělení halí do zvláštního dýmu.

Dobrý záměr a ušlechtilé cíle jako je práce na udržení svobod, které jsme dostali před 30 lety, aspoň mně nestačí. O to, jestli se věci zvrhnou v karikaturu sebe samých, se rozhoduje už teď tím, že se člověku podaří nebo nepodaří mluvit přiměřeně a charakterizovat skutečnost přesně. Veškerý pathos, fráze, klišé v obsahu, nestřízlivost, zdlouhavost ve formě a různé druhy sebeklamu, vlichocování a dojímání se nad sebou, masami, ušlechtilými cíli, laskavostí lidí atd… v tónu, jakým se mluví z pódia, se vymstí už v tom okamžiku.

V tomto ohledu jsou všichni muži (Minář, Frouz, Roll, Kartous, Pithart, Malý) různou měrou reprezentanty filosofie a theologie kýče. Politika kýče má v kruzích disentu dlouhou tradici, ale tamtéž se taky dočkala přesného popisu a kritiky od Rezka, Hejdy nebo Stankoviče a Doležala.

Jakkoli nepochybuji o tom, že se pánové Minář, Frouz, Roll, Kartous, Pithart a Malý snaží být tak ušlechtilí, jak se tváří, přece mám obavu, že na rozdíl od Dany Němcové jim chybí schopnost důsledně se kýči vyhnout. Kýč není chybička na krásné tváři pravdy, ale nákaza svrabu na podbízivém ksichtě.

Na mne vyčuhuje kýč už z toho, jak snadno tihle angažovaní myslitelé obětují žádoucí jedinečnost a hloubku, náročnost svého sdělení tomu, aby souzněli a byli stravitelní pro většinu davu. Nekladou na jednotlivé lidi v publiku žádné nároky svým zvláštním jazykem, svou originalitou, ale směsicí nablblé politologické hantýrky a kazatelských frází vyjadřují důvody protestů. Důvody jsou oprávněné, hantýrka ne. Kdo takhle mluví k lidem, ten jim tím škodí, protože takhle se masa nestrukturuje na originální jednotlivce, ale „ztlemuje“ se do jakéhosi nevábně zprůměrovaného plasmatu. Takhle celá léta chrlí unifikovaní a srozumitelní novináři své zprávy o z podstaty tajemném a často nesrozumitelném světe – dnes jsou udivení, že ztratili důvěru a publikum. Podbízivosti se obětuje i kouzlo stručnosti. Ačkoli takové proslovy na demonstracích jsou několikanásobně delší, než by vzhledem k obsahu měly být, výsledkem nebude dlouhodobé srozumění lidí, ale krátkodobý a vlastně falešný pocit jednoty pocitu. Rozvláčnost, čekání na ozvěnu vlastních slov v publiku dobře patří k bavičům, ale myslitele kazí. Politik i tribun lidu nebo kněz se mohou podobat spíš lékaři nebo napodobovat kuchaře. Jeden předepisuje často nechutnosti a žádá na pacientovi změnu života, aby se uzdravil, druhý prodává dobroty, aby byl oblíbený – co z toho jsou naši řečníci spíš?

„Z každého zbytečného slova, jednou vydáš počet“ platí bezezbytku pro všechny. Nadto ještě přidejme, že prociťování vypůjčených emocí není jen blbé, ale přímo škodlivé – člověk přestává vědět, co sám je a stává se kouskem davu, místo aby byl orgánem společného těla.

Příklad – Závěrečná řeč Mikuláše Mináře na Letné:

„Není to konec naší cesty. Tohle není tečka, ale dvojtečka. Přes léto nebudou organizované velké protesty. Ale pokud dojde na vážné porušení pravidel, sejdeme se, ať to bude v červenci či srpnu. Na 28. září chystáme celorepublikovou akci Kroky pro demokracii. Je možné, že bude premiér Babiš obžalován a půjde před soud. 16. listopadu 2019 se znovu potkáme zde na Letenské pláni. Dnešní Letná není konec, nýbrž začátek.“

Slova, která dojímají a povzbuzují, co na tom, že nemají nic společného s věcností a skutečností?

  • Jakápak cesta? Jakýpak konec? Jakápak tečka? Aha, ta tečka je tu proto, aby mohla přijít „oslí“ dvojtečka – a ta sice neznamená „nový začátek“, ale to nevadí…

proč tu nestojí jasná výpověď: Demonstrujme nesouhlas s poměry na konkrétních věcech a pak se sejděme znovu 16. listopadu…

  • „Kroky pro demokracii“? Kroky, Chvilky…, proč je potřebí mít na všechno nálepku, logo atd… spoléhání se marketing jistě patří ke ctnostem typů jako je Babiš, Paroubek a tutti quanti, ale vyhrát v jejich stylu se přece lidem, kteří se dívají na svět prizmatem Ježíše Krista, musí hnusit.
  • Porazit Babiše přece není hlavní cíl?
  • Co je to za podivné Minářovy řeči o dohodě s Babišem o tom, kdo důvěryhodný by s jeho požehnáním měl dělat za něj jako předsedu vlády Agrofertu nebo zastupovat jeho politickou divizi ANO nebo dělat Benešovou? Proč se s ním dohadovat na jakési koalici Ano s Miliónem?
  • Cílem by mělo být to, abychom dokázali nenačichnout nebo spíš vyčichnout od toho divného smradu, který Babiš, Zeman a jim podobní typové kolem sebe stále hustěji stříkají a promořili jím celou zemi. Jejich pořádky, výrazy, způsoby, cynismus, hlupáctví, buranov, technokracie, rozežranost, nenávist k poezii… ne jejich lidé jsou nakažlivé nebezpečí.

Uvědomuje si to i myslitelský trust Miliónu chvilek?

Uvidíme, jak praktická je jejich filosofie.

publikováno: 26. 6. 2019

David Bartoň

David Bartoň

Šéfredaktor Přítomnosti /

NEJNOVĚJŠÍ články


„Intimní rozhovor“ s hlavou Parlamentních listů

Intimního je čím dál míň. Nejen kamerové systémy skoro všude „monitorují“. V těchto mlžných dnech a nocích, …

Mukl, cirkusák a slavný galerista – tři životy Oskara Krauseho

Název kapitoly připomíná banální hodnocení, ale ve skutečnosti to byl občas thriller, občas komedie dell’arte, …

Neslušné návrhy a Mee too

Minule jsem se tu svěřil, že pozapomenuté poznámky z návštěvy Walhally (které se později staly mým …

Žijeme v době Karla Gotta?

Název článku jsem si vypůjčil z titulku, který se nedávno objevil v příloze Práva. Přidal jsem otazník, …

Nejvyšší čas začít plivat na Václava Havla

Blíží se významná výročí, blíží se čas vzpomínání, rekapitulací, bilancování, hodnocení, přehodnocování a hlavně osobní propagace. …

Tweetová „politika“

Jestli se v něčem dnešní doba liší od té předchozí, pak je to ve způsobu komunikace. …

Strašlivý život Babišův

Důkazů o tom, že Andrej Babiš vědomě devastuje krajinu, likviduje fungující podniky a zneužívá ke svým účelům …

Demokracie neumírají náhodou – puč zpomaleně

Někdy jsou věci jasnější s odstupem; když poodstoupíte od pointilistické malby, tak to, co se zdálo …