Režim jako z hororu – Peking chce Tchajwance

Česká justice podporuje vydání osmi Tchajwanců do Čínské lidové republiky na základě čínského zatykače. Čína přitom uplatňuje trest smrti a porušuje lidská práva. Pokud by byli Tchajwanci stíhaní za podvody do ČLR skutečně vydáni, jednalo by se z českého pohledu také o důležitý precedens v postoji vůči Tchaj-wanu.

Česká republika, stejně jako celá EU, Spojené státy a většina ostatních zemí, oficiálně Tchaj-wan neuznává jako samostatný stát.

V diplomacii je totiž uplatňována tzv. „politika jedné Číny“, v jejímž rámci je Tchaj-wan formálně chápán jako součást jakési abstraktní jedné Číny, kterou si většina politiků dnes vykládá jako ČLR (byť původní formulace této politiky byla podstatně vágnější).

Až na výjimky, jež tvoří 16 členských států OSN – zemí převážně v Oceánii, Karibiku a Střední Americe, nemá většina států s Tchaj-wanem formální diplomatické vztahy. Místo toho využívá kulturní a hospodářské kanceláře, které nemají statut plného diplomatického zastoupení.

Na této bázi Tchaj-wan funguje již od konce 70. let 20. století. ČLR však v posledních letech stále asertivněji prosazuje své chápání politiky jedné Číny, o čemž svědčí četné incidenty, kdy přímo čínské úřady nebo čínští občané protestují proti krokům, které odhalují zvláštní statut Tchaj-wanu, když s ním v nějakém smyslu nakládají jako se samostatným státem.

Z poslední doby lze namátkou zmínit incidenty se západními firmami, jako Marriott, Zara, ale i Apple či Amazon, či leteckými společnostmi, které vedly Tchaj-wan (a většinou i Hongkong) jako samostatné státy nebo je na mapách zobrazovaly např. odlišnou barvou než ČLR.

V České republice se tento problém dostal do médií, když pražská radní Jana Plamínková odmítla podepsat partnerskou dohodu mezi Prahou a Pekingem kvůli vložené floskuli, jež politiku „jedné Číny“ interpretuje se závažným posunem původního významu a Tchaj-wan označuje přímo za součást ČLR.

Nověji se o věci diskutovalo v souvislosti se skandálem kolem vyhoštění tchajwanského zástupce z jednání s tehdejší ministryní průmyslu a obchodu Martou Novákovou, kam byl pozván společně s čínským diplomatem, a následnou reakcí pražského primátora Zdeňka Hřiba.

Vydání do Číny? Nedoporučuje se

Záležitost s vydáním Tchajwanců do ČLR tak má dvě roviny. Proti vydání občanů Tchaj-wanu, kteří vlastní tchajwanský pas a mimo jiné narozdíl od občanů ČLR nepotřebují do zemí EU víza, se uvádí hlavně argument, že ČLR nemá nezávislé soudy, a neexistuje zde vláda zákona.

Na úskalí čínské spravedlnosti poukázal i šokující případ bývalého šéfa Interpolu Meng Chung-weje, jehož nechaly ilegálně zmizet čínské úřady poté, co ho po velké diplomatické ofenzívě s hlasitými fanfárami na tento post samy dotlačily.

Meng se nedávno ve zjevně zinscenovaném soudním slyšení přiznal k přijímání úplatků v celkové výši dosahující milionů. Ironické na celém případu je mj. i to, že je to právě Interpol, s jehož pomocí Peking vydává mezinárodní zatykače.

Jak jsme viděli v posledních dnech v ulicích Hongkongu, zásadní nedůvěra v komunistickou čínskou justici panuje dokonce mezi těmi občany ČLR, kteří ji ještě mohou veřejně vyjádřit. Do ulic vyšly miliony lidí právě kvůli zákonu o vydávání podezřelých z Hongkongu na pevninu.

Čína navíc uplatňuje trest smrti, který ČR neuznává. S ohledem na celkový stav čínské justice a obecnou úroveň lidských práv v zemi, se proto nedoporučuje trestně stíhané občany Tchaj-wanu do ČLR vydávat.

Deník N dohledal dva předchozí případy v české justici (z roku 2003 a 2012), kde naše soudy čínské žádosti o vydání občanů Tchaj-wanu ani přes záruku, že nedostanou trest smrti, nevyhověly.

Předseda senátu Pavel Benda v jednom z případů argumentoval, že „podle ustanovení je vydání do cizího státu nepřípustné, jestliže je důvodná obava, že by trestní řízení v dožadujícím státě neodpovídalo zásadám článku 3 a 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod“.

Na tom staví svou obhajobu i advokát Jan Levý, který jednoho z Tchajwanců zastupuje.

Česko ve stopách Kambodže?

Druhá rovina je politická. Vydání osmi Tchajwanců stíhaných za podvody bude nahlíženo jako přitakání asertivní čínské politice vůči Tchaj-wanu. Dosud s vydáním Tchajwanců ČLR v podobných případech zpravidla souhlasily pouze země, které jsou pod silným čínským vlivem (např. Keňa nebo Kambodža).

V roce 2017 však téměř 200 Tchajwanců do ČLR vydalo i Španělsko. Událost tehdy v médiích vyvolala jistý ohlas, ale vydání mělo v tomto případě logické důvody: hlavním argumentem bylo, že občané stíhaní za podvody v oblasti telekomunikací spolupracovali s čínskou organizovanou skupinou a kriminální činnost poškodila občany ČLR. Celý případ byl tedy souzen čínskými soudy, které držely rozhodující důkazy a svědectví.

Situace mezi Tchaj-wanem a ČLR se postupně vyhrotila poté, co byla v roce 2016 tchajwanskou prezidentkou zvolena Tsai Ing-wen, představitelka vládní Demokratické pokrokové strany, která otevřeně podporuje nezávislost Tchaj-wanu. Předchozí kuomintangské vlády navenek politiku jedné Číny nezpochybňovaly, mimo jiné i z ekonomických důvodů, aby nenarušily obchod s ČLR a zachovaly možnost cestování mezi oběma břehy Tchajwanské úžiny.

Čínská vláda v čele s generálním tajemníkem KS Číny a prezidentem Si Ťin-pchingem tak začala po zvolení prezidentky Tsai v reakci na „separatistické tendence“ Tchaj-wanu dodržování politiky jedné Číny striktně vymáhat.

Celebrity pod vlajkou „jedné Číny“

To se mimo jiné silně a často až absurdně projevuje v zábavním průmyslu, protože celebrity, hudba, filmy, seriály a další součásti popkultury, jako např. počítačové a mobilní hry, mají díky rozšíření internetu a sociálních sítí veliký vliv na veřejné mínění.

Mnohé tchajwanské a hongkongské celebrity tak byly nuceny veřejně potvrdit svoji podporu „jedné Číně“ a za každý projev podpory nezávislosti se jim dostává konkrétního potrestání, ať už v podobě oficiálních zákazů vystupování, nebo „jen“ virtuálních štvanic ze strany uživatelů čínského internetu (viz například zde).

Druhá forma „trestu“ je ve skutečnosti velmi efektivní, protože silně nacionalistické smýšlení šířené prostřednictvím sociálních sítí dokáže zničit kariéru jak jednotlivce, tak i celé firmy. To se ostatně netýká pouze Tchaj-wanu a Hong Kongu, ale i  firem západních – nedávno takto čínští internetoví uživatelé „odstřelili“ italskou značku Dolce a Gabbana kvůli nepovedené reklamě a údajným protičínským výrokům spoluzakladatele firmy Stefana Gabbany.

Do budoucna lze těžko čekat něco jiného než další tlak na dodržování politiky „jedné Číny“ (reprezentované ČLR). Shihoko Goto z Wilsonova centra se však na druhou stranu domnívá, že ve skutečnosti může tento tlak být pro Tchaj-wan také příležitostí formulovat jasně svůj postoj a zdůraznit, že jeho zvláštní status na mezinárodním poli není dlouhodobě udržitelný a vyžaduje koordinované úsilí, aby Tchaj-wan zůstal životaschopnou demokratickou zemí.

publikováno: 27. 6. 2019

NEJNOVĚJŠÍ články


Peroutkův pohřeb jako svědectví

Plnicí pero, dýmka, zaprášené brýle s polámanou obroučkou, svazeček dopisů, pár zažloutlých fotografií, něčí spolková legitimace, …

„Soudruzi, přátelé! Čína je náš vzor! Pozor!“

Projev generálního tajemníka KS Číny Si Ťin-pchinga k 70. výročí založení ČLR v sobě v kostce obsáhl základní …

Co máme, co si připomínat a co dělat

Nejprve shrnuji to, co jsme získali po listopadu 1989. Jistě, stalo se tak za mimořádně …

Zhodnocení Impulsu 99 a co dál (J. Šmídová, T. Halík, J. Pehe)

V roce 1999 se k vaší iniciativě Impuls 99 přihlásily stovky lidí a měla i spoustu odpůrců. Jak …

Před 30 lety se stal ve střední Evropě zázrak. Nebezpečí ale trvá!

Pád východoevropských režimů v roce 1989 se odehrál s takovou rychlostí, že to bralo dech. Občané, kteří …

Z deníku studentky Umprumky

V roce 1989 mi bylo dvaadvacet let a studovala jsem ve třetím ročníku Vysoké školy umělecko-průmyslové v Praze …

Nevíte, kde bych sehnal kus svého mozku?

Fanoušci Formanova filmu Přelet nad kukaččím hnízdem či jeho knižní předlohy Vyhoďme ho z kola ven …

Nemáme klíč – seznam agentů KGB ČSSR

Sověti si své satelity hlídali velmi důkladně. Nikdy jim zcela nedůvěřovali. Právě proto neponechávali nic …