„Mýtusy“ a nemýtusy o devadesátkách a dnešku

Pro Paměť národa natáčíme už od roku 2001 vzpomínky nejstarších pamětníků nejrůznějších fenoménů 20. století. Záznamů už je několik tisíc. Rozhovory nicméně nekončíme po odvyprávění jejich „epochálních“ nebo „dějinných“ vzpomínek. Tím mám na mysli ty velké paměti, kdy se dotyční zapojili do zápasu o svobodu a demokracii nebo jim doslova po hlavě kráčely dějiny, nebo toho všeho byli „pouze“ svědky. Dokonce nevypínáme kamery po vzpomínání na sametovou revoluci. Končíme v současnosti, protože stejně jako se manipuluje vzdálenou minulostí, manipuluje se i tou nedávnou a bude se manipulovat i naší současností.

Jedna lež Babišova politického marketingu je mýtus rozkradené republiky za divokých devadesátých let, kdy bylo všechno možné a „všici kradli a kradnú“. Mýtus o zpackané transformaci, ona Zemanova „spálená země“.

Ve skutečnosti byla 90. léta dobou obrovského vzedmutí duchovního a obecného tvůrčího potenciálu československé a následně české společnosti. Byla to doba, kdy se otevřelo tabu o odsunu Němců, tabu o českém podílu na vlastní záhubě v 50. letech atd… Podařilo se vybojovat přes odpor mnohých restituce. Institut, který pozitivně ovlivnil životy stovkám tisíc lidí. Mimochodem v jiných zemích bývalého sovětského bloku podobný zákon nenajdeme. Jsou tu tisíce úspěšných privatizačních projektů. Stovky úspěšných firem světového významu, které v 90. letech začínaly.

Všechny ty korupční skandály a nezpochybnitelné prorůstání mafie do politiky jsou jistě součástí doby transformace. To ovšem nebyl problém pouze náš, ale všech postkomunistických zemí. Podívejte se jinam. Byla to součást boje za povahu demokracie, o právní stát a funkční instituce, po socialismem zdevastované společnosti, kde platilo „kdo nekrade, okrádá svou rodinu“.

Je čas, kdy už jsou zajímavé i vzpomínky lidí, kteří tvořili hospicové hnutí, cestu domů, budovali firmy atd…, ale také fičeli na adrenalinu korupce při plnění stranických pokladen. Nakonec tu jsou i tisíce lidí, kteří prošli vojenským nasazení v zahraničí, ale také bývalí politici, již prosadili navzdory silné kampani vznik Senátu atd…atp… S některými z nich už natáčíme, další budou přibývat. Nakonec i dnešní mlaďoši kolem Milionu chvilek budou mít co vyprávět. Už teď je v Paměti národa možné najít pro budoucnost klíčové vzpomínky z 90. let. Některé se pokusíme představit na podzim. Paměť národa nemá ambici zachytit kopii minulosti, jde nám a vždycky šlo o zápas o svobodu ve všech možných podobách. Velkých i malých. Ten, jak je vidno, stále trvá.

publikováno: 8. 8. 2019

NEJNOVĚJŠÍ články


V režii československých oligarchů – dokonáno

V Česku žijeme v oligarchickém systému. Píše o tom ve svém čerstvém zásadním textu Jan Jandourek. Má pravdu …

Kultura zas jako rukojmí

Pražský primátor Hřib si ze „sesterské smlouvy“ s Pekingem přeje odstranit bod o souhlasu Prahy s politikou jedné …

Justice není spravedlnost

Na podobu zákonů má vliv především momentálně vládnoucí moc, idea, s jejíž pomocí svou vládu legitimuje, …

Výstavka úspěchů národního… „chozjajstva“

Tak jsem včera zase slyšel, že Babiš je úspěšný premiér. Dokonce nejlepší za posledních 20 …

Venkov jsme nepotřebovali, tak je skoro po něm

Odborník na zemědělství, František Havlát, říká, že stojíme na prahu změny, která by pro naši …

Helikoptérová aféra

Je obecně známo, že dostat se za oponu, od roku 1946 zvanou železná, bylo velmi …

Žádné „dobro“ neomlouvá zlo

Dumat nad vztahem dobra a zla je dosti ošidné, neboť se svým způsobem jedná o individuální, intimní …

Sami si diagnostikujte arogantního blbce, aneb o hybris a Nemesis

Nedělej ty vánočky tak kolosální, aby se ti nerozpadly vlastní mocností, prý říkávala Werichova babička …