Čapkovi mloci jako masoví lidé zničí humanistickou kulturu

V čem tkví Čapkovo proroctví a jeho myšlenky? Samozřejmě, je možné tvrdit, že jako mloci byli vyobrazeni nacisté. Jenže pak musíte najít odpověď na otázku: A čím se vlastně mloci provinili? Vždyť na začátku z nich sami lidé udělali otroky, zotročili je, ozbrojili je a pak byli mloky vytěsněni právě proto, že mloci byli tvrdší, v určitém slova smyslu přizpůsobivější a bytelnější, jistě, protože dokázali způsobit zemětřesení.

Ale myslím, že jde o úplně jinou metaforu. Metaforu, která je hlavní dějovou linkou, základním příběhem 20. století. Tento základní příběh 20. století totiž spočívá v tom, že historii začínají vytvářet masy. Nikoliv jedinci jako Napoleon, ale masy, které vyžadují jiný styl řízení a které si samy, stejně jako ti mloci, začínají vybírat své vůdce, které potřebují vůdce, ale nikoliv nějaký druh aristokracie či monarchie; které potřebují masovou kulturu. A tento příchod masy do arény dějin vede ke zcela odlišným požadavkům, zcela jiné morálce.

Dokud byli jen mloci – byly to roztomilé děti. Dokud byli Šariky – byli to krásní psi. Ale jakmile byli obdařeni právy a stali občany Šarikovy (narážka na novelu Michaila Bulgakova Psí srdce, kde se ze psa neúspěšně udělá člověk, který se ovšem chová jako odporný pes a přimkne se k „vítěznému proletariátu“ – pozn. překl.), jakmile jim přiznali práva a učinili mloky rovnocennými partnery v historii, svět se přizpůsobil a objevily se další požadavky. Bylo třeba jiné morálky, masové morálky.

A dokud z těchto salamandrů, z tohoto prostředí, z těchto Šarikovů nevzejdou noví aristokraté, jak stále vyzývá spisovatel Alexandr Melichov – náš současný hlavní lídr a teoretik aristokratismu, kterého velmi respektuji – dokud k tomu nedojde, bude se stále více upouštět od tradiční kultury a tradiční morálky.

Je třeba si přiznat, že mloci začali vládnout světu, což ovšem bylo nevyhnutelné, jelikož aristokracie opouští historickou scénu. Bohužel, dnes může být svět jen masový a ovládán tedy může být jen masivně. Aristokratické technologie jsou nahrazeny demokratickými. Ale demokracie, bohužel, a velmi mnoho lidí to správně říká, nevylučuje vůdcovství, naopak je ho plná. Už u Sinclaira Lewise, pokud si správně vzpomínám, v románu U nás se to stát nemůže je taková myšlenka prokázána – že totiž demokratické hlasování pro fašismus je jako lusknutí prsty. Diskuze o tom, že demokracie vylučuje vůdcovský systém po roce 1933, jsou, nezlobte se na mě, nesmyslné. Právě 20. století odpovědělo na tuto přímou otázku: jakmile se masy začnou podílet na dějinách, celé společnosti jsou povinny projít dětskou nemocí fašismu a nakaženy budou i ty neodolnější demokracie – jako Amerika.

Existuje naděje – u Čapka vcelku pochopitelná – že západní mloci půjdou do války s východními a navzájem se zničí. Ale v to mohl doufat jen naivní Evropan. Jelikož se stalo něco jiného. Relativně vzato, dvě totalitní společnosti šly skutečně do války, jedna z nich vyhrála a dosáhla nové úrovně složitosti a tuto novou úroveň složitosti nepřežila. Z tohoto pohledu je to katastrofa. Zhroucení sama do sebe.

A co je vlastně mlok? Nejde o fašistu a nutně to nemusí být ani dělník. Je to příslušník tlupy, masový člověk, a pokud jinak nedáte – nová vývojová fáze. Chápu, že se pouštím na tenký led, ale pouze vysvětluji Čapkův román. Problém je v tom, že mloci dříve či později zmoudří, že mloci překonají svůj masový stát. Ale otázka zní – nevytlačí skutečné lidi? Protože se méně bojí práce, jsou méně nároční, více adaptivní. Dnes to, co se děje kolem uprchlíků, to, že se Východ přelil na Západ, je vlastně stejný problém. Jedná se o stejnou válku s mloky, protože mloci byli od počátku používání jako gastarbeiteři. A my teď mluvíme o tom, jestli se přes nás „nepřevalí východní hordy?“ … Nikoliv, východní hordy se na nás samozřejmě valí, pak začnou moudřet a degenerovat a budou vyplaveny zas něčím novým. Není to ten hlavní příběh dějin lidstva? Není to ten hlavní archetyp lidské historie, který Čapek sledoval?

A další věc – v obdobích mločí invaze nastává také období, o kterém mluvím od začátku: období totálních občanských válek a rozdělení lidstva na malé stádo a velké společenství. Přičemž jediným způsobem, jak zachránit to malé stádo, je stát se neviditelným pro většinu. A proto nechme mloky projít evolucí po jejich, my musíme dosáhnout našeho evolučního skoku. Jinak nás vytěsní. A taková je Čapkova morálka, jiná není dána.


Tapolitika – překlad části pravidelného čtvrtečního nočního pořadu Odin (Sám) Dmitrije Bykova na rozhlasové stanici Echo Moskvy, kterou ruský publicista minulý týden věnoval Čapkově Válce s mloky.

 

publikováno: 16. 10. 2019

NEJNOVĚJŠÍ články


Peroutkův pohřeb jako svědectví

Plnicí pero, dýmka, zaprášené brýle s polámanou obroučkou, svazeček dopisů, pár zažloutlých fotografií, něčí spolková legitimace, …

„Soudruzi, přátelé! Čína je náš vzor! Pozor!“

Projev generálního tajemníka KS Číny Si Ťin-pchinga k 70. výročí založení ČLR v sobě v kostce obsáhl základní …

Co máme, co si připomínat a co dělat

Nejprve shrnuji to, co jsme získali po listopadu 1989. Jistě, stalo se tak za mimořádně …

Zhodnocení Impulsu 99 a co dál (J. Šmídová, T. Halík, J. Pehe)

V roce 1999 se k vaší iniciativě Impuls 99 přihlásily stovky lidí a měla i spoustu odpůrců. Jak …

Před 30 lety se stal ve střední Evropě zázrak. Nebezpečí ale trvá!

Pád východoevropských režimů v roce 1989 se odehrál s takovou rychlostí, že to bralo dech. Občané, kteří …

Z deníku studentky Umprumky

V roce 1989 mi bylo dvaadvacet let a studovala jsem ve třetím ročníku Vysoké školy umělecko-průmyslové v Praze …

Nevíte, kde bych sehnal kus svého mozku?

Fanoušci Formanova filmu Přelet nad kukaččím hnízdem či jeho knižní předlohy Vyhoďme ho z kola ven …

Nemáme klíč – seznam agentů KGB ČSSR

Sověti si své satelity hlídali velmi důkladně. Nikdy jim zcela nedůvěřovali. Právě proto neponechávali nic …