Prohlášení nejmladšího účastníka odboje a odporu proti komunismu

Dne 12. května bych se měl účastnit slavnostního předání osvědčení, pamětního dekretu ministra obrany a odznaku účastníka odboje a odporu proti komunismu z rukou ministra obrany ČR.

Na toto setkání nepůjdu, a to z několika důvodů:

1. I 25 let po pádu komunismu řídí Českou armádu, a nejen tu, tehdejší zastánci komunistického režimu, prospěcháři a podporovatelé okupace našeho státu vojsky tehdejšího Sovětského svazu.

2. Ti, co páchali bezpráví na občanech naší republiky, především z řad policistů, prokurátorů a soudců, vesměs dodnes nebyli potrestání. Navíc velká část z nich pobírá nebo do své smrti pobírala vysoké odslužné a důchody. Na druhou stranu velká část odpůrců komunistického režimu žila a žije v nuzných podmínkách. Novodobé dějiny jsou se státní podporou popisovány a připomínány vesměs v duchu, kterému nastupující generace nerozumí a pamětníci nevěří.

3. Aktivitu, kterou jsem za minulého režimu konal proti tehdejšímu zřízení, jsem dělal dobrovolně a s vědomím, že jde o nápravu zkorumpovaného režimu vedeného bandou ideologických lumpů. Obávám se, že dnešní papaláši jsou na tom dosti podobně. Velkým příkladem je právě Ministerstvo obrany, kde je řada vysokých funkcionářů vyšetřována za korupci, úplatkářství, rozkrádání státního majetku a za zneužívání svěřené moci.

4. Během vyřizování mé žádosti o uznání účastníka III. odboje jsem se setkal s naprostou neprofesionalitou těch, co toto právě mají na starosti. Narazil jsem na celou řadu věcí, proč vyřizování trvá tak neúnosně dlouho. Nic z toho nebylo řádně napraveno a neutěšený stav nadále trvá.

5. O uznání účastníka odboje a odporu jsem požádal zejména proto, abych se jasně vymezil od dnešních tzv. bojovníků proti komunismu, kteří své hrdinství projevují vesměs až po 17. listopadu 1989.

Rozhodl jsem se udělat toto gesto s tím, že doufám, že se někteří z novinářů či novinářek, případně politiků či političek, nad shora popsaném zamyslí a začnou se zabývat podstatou věci, a ne předkládanou propagandou, která se stálým opakováním stává jakoby pravdou.

Upozorňuji, že finanční náhradu 100 tisíc Kč, která náleží k ocenění, jsem věnoval na udržení bydlení trvale usídlené romské rodině nedaleko od mého bydliště. Rodina léta žije ne vlastní vinou v tak neskutečně neutěšených podmínkách, že až nelze uvěřit, že je to v podstatě státu, obci a občanským sdružením, pobírajícím subvence a dotace na poli sociálním, skoro jedno.

I přes shora uvedené neklesám na mysli a věřím, že se dá řada věcí v naší zemi změnit. Věřím v novou generaci nepoznamenanou totalitním režimem a v pravdu, lásku a mír.

Stanislav Penc

publikováno: 16. 5. 2014

NEJNOVĚJŠÍ články


Praha, srpen 69 jako Hongkong a Moskva 2019?

Vyjádřil jsem se kriticky k násilnému potlačování protestů v Rusku a v Číně. Sesypaly se na mě na …

Klídek! PPF nevstupuje do politiky, ale do fotbalu

Ze zdroje nejpovolanějšího, z úst nejbohatšího spoluobčana (s korporátním sídlem v Holandsku) jsme se s konečnou platností dozvěděli, že …

„Sedm smrtelných hříchů“ prezidenta Zemana

Často slýcháme, a to právě z nedalekých hradních komnat, že nemáme právo protestovat proti zvoleným politikům, včetně …

Fake news v českém tisku?

„Finsko: V zemi šťastných vyhráli nacionalisté Navzdory proslulému kvalitnímu školství a pověsti nejšťastnějších lidí světa, kterými jsou …

Vytuneloval Petrimex. Budeme ho volit zas?

Zásluhou neziskové organizace Kverulant.org o.p.s. mizí billboardy kolem dálnic[1]. S Vojtěchem Razimou (1968), zakladatelem této …

Mrtvý hraboš a vydojený venkov

Rozhodnutí Ústředního kontrolního a zkušebnímu ústavu zemědělského, který spadá přímo pod ministerstvo zemědělství, likvidovat přemnožené hraboše …

Co je být katolíkem a co je underground

Máš blízko k undergroundu, vícekrát jsi zmínil, jak silně tě ovlivnil Ivan Martin Jirous a Pavel Zajíček, …

Zpráva o dosud nepředstavitelném zhovadění lidstva

Poslední kniha Patrika Ouředníka „Konec světa se prý nekonal“ je velmi duchaplná a skvěle se čte, …