Vytuneloval Petrimex. Budeme ho volit zas?

Zásluhou neziskové organizace Kverulant.org o.p.s. mizí billboardy kolem dálnic[1]. S Vojtěchem Razimou (1968), zakladatelem této organizace, jsme mluvili o boji s korupcí, proč je velkým problémem rozdělená společnost, která spolu nemluví, nebo co mu vadí na demonstracích organizovaných spolkem Milion chvilek pro demokracii. Hovořili jsme i o tom, jak českému státu škodí Agrofert, a proč je důležité ptát se, kdo je jeho skutečným vlastníkem.

Pavlína Havlová: Proč jste se rozhodl založit Kverulanta?

Vojtěch Razima: Kverulanta jsme s několika přáteli založili před deseti lety. Tehdy nás štvaly dvě skupiny lidí: neziskovky a novináři. Neziskovky proto, že pouze suplovaly novináře. Řekly sice, co je špatné, a vydaly o tom tiskovou zprávu – ale dál nic. Pak o tom něco napsali novináři – a zase nic! Aby za tím někdo důsledně šel a vytyčil si konkrétní cíl v nějaké kauze? To se nedělo. A my jsme si řekli, že právě tohle budeme dělat.

Slovo kverulant je odvozené z latinského kvere, ptát se. A my chceme pokládat otázky a vyžadovat na ně odpovědi.

Proč máme v politice tolik nepoctivých politiků?

Protože je nekontrolujeme. Na to jsme se jako celá společnost vykašlali. Neptáme se, co a proč politici dělají. My jim prostě věříme, že to dělají dobře.

Motivuje Vás touha po spravedlnosti?

Nedělám to proto, abych zachránil svět. Dělám to proto, že mě to baví. Když jste hráč, tak vás tohle baví. Já mám strašnou radost, že ve statutárních orgánech máme disidenta Honzu Urbana. To je skvělý. I on to dělá proto, že nemůže jinak. I na něm je vidět, že ho to baví.

Mně se příčí papalášství a hrubá nespravedlnost. Nechci spravedlnost za každou cenu, ale když někdo hraje fakt nefér, tak to mě štve.

Chceme znejišťovat takové ty maloměšťáky, kteří hlásají, že všemu rozumějí. Na Facebooku mají místo vzdělání napsáno „univerzita života“. (smích)

Jinak jako praktikující katolík vím, že o spravedlnost se tady máme pokoušet, ale tam nahoře, tam to pak samozřejmě zvládnou výrazně líp. (smích) A to je uklidňující.

Podle čeho si kauzy vybíráte?

Společným jmenovatelem je, že někdo nehraje s veřejností férově. Většinou je to kvůli obohacení, nebo proto, že je lempl. Těch věcí, které nás štvou a které jsou vidět na první pohled, jsou mraky! Není problém, že bychom nevěděli, co dělat. My na to nemáme kapacitu! To neuběhne týden, aby nepřišel jeden dva důležité podněty, kterými bychom se měli zabývat. Práce na kauzách nám bere spoustu času, protože my o nich nenapíšeme jen krátký článek, kterým by to skončilo, ale vytyčíme si i cíl něco změnit. Snažíme se, aby výsledek naší práce měl celospolečenský dopad.

Narážíte přitom na hodně obstrukcí?

To víte že ano! Ale kdyby se ty ryby, proti kterým vedeme boj, nebránily, tak by nás to ani nebavilo! Jenom než jsme naučili instituce, že nám musí poskytnout informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím (106), jinak že se s nimi Kverulant bude soudit! Taky nemine rok, aby nepřišel někdo s výbornou iniciativou, jak tenhle zákon osekat…

Jak si vysvětlujete, že se kauza Čapí hnízdo tak vleče?

Ta se povleče ještě několik let. Vždyť ten chlapík má v ruce celou vládu! Má v ruce celou exekutivu, tak aby to netrvalo dlouho!

Když má člověk dost peněz, tak se může vyhnout trestnímu stíhání, i když je vinen. Tak to prostě je. Je ale potřeba také říct, že je rozhodně lepší, abychom raději vinného osvobodili, než abychom nevinného soudili – taky proto je systém nastaven takhle.

Trvá to dlouho. Ale nejsem až takový skeptik. Vždyť Rath už pravomocně odsouzen byl a lidé o tom taky pochybovali. A podařilo se to. Tady je ale zásadní otázka jiná: Budeme Babiše dál volit, nebo nebudeme?

To asi záleží i na tom, jestli někdy zdechne agrofertí chobotnice?

K tomu mám takovou asi ne úplně racionální úvahu. Je tady jeden společný aspekt dnešní společnosti se společností konce 80. let. Nechci ty doby srovnávat, teď se máme podstatně lépe. Ale na konci 80. let panovalo takové bezčasí a beznaděj. A nikdo jsme si nemysleli, že se dožijeme konce toho všeho. A pak to přišlo během pár měsíců a otevřely se před námi nádherné obzory. Tak třeba se teď stane něco podobného.

Není to naivní představa?

No říkám si, jakou chybu bude muset Babiš udělat, aby mu to voliči konečně spočítali? Kéž by se to stalo. Ale vím, co může dělat neziskovka. Může upozorňovat na to, jakým způsobem si Babiš ovlivnil zákon o povinném přimíchávání. Můžeme neustále říkat[2], že povinné přimíchávání řepky olejky a olejů životnímu prostředí škodí.

Kauza Preol, jak to vidíte tam?

Je to zvláštní záležitost. Čepro, přestože státní podnik, řízený přímo ministrem financí (Babišem) si řeklo: Není zásadní problém s tím, že nakupujeme metylester řepky olejky od Agrofertu? Protože zákon zakazuje, aby stát cokoli nakupoval od firmy, která patří členovi vlády. Teď si nechali vypracovat právní analýzu, jestli mu tedy ten Agrofert fakt patří, nebo nepatří.

To je velmi výbušná věc, má to být hotové do půlky srpna. Už máme nachystané dokumenty, které mají odejít. Budeme se ptát a oni by nám měli poskytnout odpověď.

No a pak se o to podělíme s veřejností, orgány činnými v trestném řízení atd. Jestliže se prokáže, že Agrofert fakt patří Andreji Babišovi, tak to budou muset celé přesoutěžit – bez Babiše! A to by Babiš přišel o spoustu peněz. Což je dobře, protože já si nemyslím, že máme být politickou divizí úřadu vlády. Babišovi svědci a rukojmí.

Babiš je přitom velkým hráčem na českém trhu už dlouho?

Přesně tak, vždyť on tady krade už od devadesátých let! Fascinuje mě, že lidé teprve teď objevili, že Babiš je gauner! Vždyť se to vědělo vždycky! Stačilo zadat do vyhledavače „Andrej Babiš“. Tam se dočtete, jak přišel k majetku. Dočtete se tam, jak vytuneloval Petrimex!

Proč je tak těžké cokoli mu prokázat?

Protože Babiš je gauner nového typu. Víte, můžete lhát, to umíme všichni. Ale když budete lhát vy nebo já, tak to na nás bude poznat, protože na vteřinu si uvědomíme, že lžeme. Kdežto Andrej Babiš tomu sám věří! On nevidí rozpor, když v jedné větě říká – Je to bílé (a ono je to modré). Respektive říká – Máte jenom jednu barvu a to je bílá a modrá. To jsou Babišovy výroky! (smích) S tímhle on nemá problém. Kdo chce věřit, že je to bílé, věří, že je to bílé. Kdo chce věřit, že je to modré, věří, že je to modré. To je Babišovo know-how.

On je také předsedou Rady vlády pro koordinaci boje s korupcí. Jak je to možné? Kdo tady selhal?

Ptejte se spíš, kdo selhává neustále?! Vždyť to pořád běží. V té radě sedí chlapík z Transparency International, David Ondráčka, který zároveň chodí na demonstrace pořádané Milionem chvilek pro demokracii a říká tam – Bez Babiše nám bude líp. To je neuvěřitelné! A zároveň s ním sedí v té Radě! A ještě paradoxnější je, že tyhle demonstrace byly proto, že Babiš najmenoval Benešovou. No a Benešová tam s nimi sedí taky!

Úplně vidím, jak si na zasedání protikorupční rady řeknou – Moc hezky jsme to domluvili. Hele, já už musím jít, já teď mluvím na Václaváku. (smích) Co si pak ti lidé o tom mají myslet?! A co si mají myslet o Milionu chvilek pro demokracii, když jsou tam takovéhle kreatury?

Úplně těm demonstracím tedy nefandíte?

Když už jsem se do nich tak pustil. Víte, jak tam tak vystupují ti herci… Připomeňme si Antichartu z roku 1977! Byli to typově jiní herci než tihle? Nebo teď jsou herci jiní? To nebyli prodejní interpreti? Nebo tehdy byli a teď nejsou? Tohle by nám taky dost pomohlo, kdybychom se přestali zajímat o to, co si o tom myslí třeba Anička Geislerová. (povzdech)

Čím to je, že vaše práce není vidět v médiích?

Tak s tím se ale potýkají všichni! Nemyslím, že by to někdo řídil, že by o tom někdo rozhodl. Kdybychom vydali před šesti lety tiskovou zprávu o tom, že ministerstvo zemědělství za pět let vyplatilo na škodách a na pokutách skoro čtvrt miliardy korun a zpět vymohlo 381 korun, tak by byla na titulní straně v MF Dnes!

Kverulant napsal[3], že nejhorší v lemplovství je ministerstvo zemědělství, pak je obrana, vnitro, pak je Magistrát Karlovy Vary, a pak se zcela vymyká ministerstvo spravedlnosti, protože to ale platí za všechny ostatní. Takže aspoň ty první tři obejít a zeptat se, co k tomu vedoucí ministerstev mohou říct? Je to pravda, co tady Kverulant píše? No ale to víte, to je dost práce.

Nejste k vidění ani v televizi?

Nejsme. Co se České televize týče, to je příšerné. Kde jsme udělali chybu, že jsme si nechali vyfouknout veřejnoprávní instituci? Mám pocit, že jsme tu chybu udělali, když jsme si mysleli, že ji může řídit bývalý komunista. Vždyť pan Dvořák je podobný ročník jako já, studoval stejné ČVUT jako já, ve stejných letech. A já si na konec 80. let dobře pamatuju. Tehdy na technice nebylo potřeba být v KSČ. To bylo potřeba pouze v případě, když byl někdo velkej hajzlík!

A budu hořekovat ještě dál. Byl tady pořad Události, komentáře. To byl pořad, kde ještě třeba před čtyřmi lety vystupovali lidé, kteří o té věci něco věděli. Teď to tam všechno komentují politici! A ti to prosím pěkně nekomentují proto, že o tom něco ví. Ti to komentují proto, že mají svoje zájmy!

Hodně lidí přitom stále věří tomu, co se v televizi říká…

Protože lidé mají pocit, že média dělají to, co by dělat měla, a co v 90. letech také dělala, totiž gatekeeping. Když byl někdo magor, tak ho do televize prostě nepustili. Podobně když byla zpráva neověřená, tak ji nepustili. To už dneska neexistuje. Ovšem zprávy, které teď běží, upřímně řečeno ani ověřené být nemusejí. Vždyť jsou to samá háelpéčka! (smích)

Co tím myslíte?

HLP, to je zkratka. Znamená Hluboce Lidský Příběh. To je teď kategorie zpráv! To jsou příběhy o tom, že v Brně shořel pařez, následuje přímá reportáž z požářiště a po ní online rozhovor se sousedkou, která viděla, jak přijeli hasiči. Vždyť to je neskutečné! Tady jsme udělali chybu. Apeluju na čtenáře, aby s tím něco udělali.

Co můžeme udělat?

Můžeme každému, kdo nás bude poslouchat, říct, že když řídí televizi bývalý komunista, tak to není dobře.

Co bychom pak měli dělat s tím, kdo je v čele našeho státu?

On tam taky nebude věčně. (povzdech)

Kdyby došlo na to, že prezidenta Zemana zbaví Ústavní soud mandátu, bylo by to k lepšímu?

Upřímně řečeno myslím, že by to bylo ještě horší, protože společnost by to rozdělilo ještě víc. Společnost je rozdělená (dost možná díky sociálním sítím) na mnoho různých půlek. A ty půlky spolu nemluví! Že by někdo byl schopen odlišit fakta a názory, to je velký problém na obou stranách. A to nejenom Zemanovci-Antizemanovci, Babišovci-Antibabišovci. My spolu jako společnost nemluvíme, to je zásadní problém. A není to jenom náš problém, vzhledem k tomu, co si zvolili v Americe.

Přitom díky síti máme výbornou iluzi, že spolu mluvíme až dost.

Ale na čem jsou sociální sítě založené? Pro co si tam chodíme? Pro souhlas, sebepotvrzení, přitakání. Tam se nic nového nedozvíte! Ty mechanismy jsou schválně vybudované tak, aby podporovaly vaši niku. Sondují, co si myslíte a nacpou vám tam lidi, kteří si myslí totéž.

Co může udělat volič pro to, aby si ověřil charakter politika?

No bude si to muset odmakat. Bude se muset podívat, co za těmi lidmi je. Jestli jsou věrohodní v tom, co říkají. Jak hodně kradli, jak hodně lhali. Bez toho to nepůjde! Nikdo to za ně neudělá! (smích)

Abychom si udělali aspoň nějaký základní názor, tak když si načteme informace, tak se přece jenom něčemu přiblížíme. Ale ani to už se neděje. My teď rozumíme všemu, a to aniž bychom si hledali jakékoliv zdroje!

Je potřeba sledovat věci veřejné, zajímat se o ně. Timothy Snyder[4] to pěkně formuluje: Zajímej se o něco do hloubky. Nekašli na veřejný život. Bav se s lidmi. Podporuj nějakou neziskovku. Když děláš nějakou práci, speciálně když ji děláš se zbraní, buď velmi opatrný, přemýšlej o tom, co děláš, proč to děláš, komu to slouží.


[1] Konec dálničních billboardů (www.kverulant.org)

[2] Drahý biomyl (www. kverulant.org)

[3] Jak úředníci platí za své chyby (www.kverulant.org)

[4] K tomu více v Přítomnosti zde.

publikováno: 13. 8. 2019

Vojtěch Razima

Vojtěch Razima

/ Vojtěch Razima je od roku 2009 ředitelem neziskové organizace Kverulant.org o.p.s.

Pavlína Havlová

Pavlína Havlová

Editorka Přítomnosti / Narozena v roce 1976 ve Vlašimi. Studovala orální historii na Fakultě humanitních studií UK. Ráda oživuje vzpomínky na to, co je už nenávratně pryč. V rozhovorech se snaží zrcadlit životní příběhy lidí, kteří se nebojí žít.

NEJNOVĚJŠÍ články


Mukl, cirkusák a slavný galerista – tři životy Oskara Krauseho

Název kapitoly připomíná banální hodnocení, ale ve skutečnosti to byl občas thriller, občas komedie dell’arte, …

Neslušné návrhy a Mee too

Minule jsem se tu svěřil, že pozapomenuté poznámky z návštěvy Walhally (které se později staly mým …

Žijeme v době Karla Gotta?

Název článku jsem si vypůjčil z titulku, který se nedávno objevil v příloze Práva. Přidal jsem otazník, …

Nejvyšší čas začít plivat na Václava Havla

Blíží se významná výročí, blíží se čas vzpomínání, rekapitulací, bilancování, hodnocení, přehodnocování a hlavně osobní propagace. …

Tweetová „politika“

Jestli se v něčem dnešní doba liší od té předchozí, pak je to ve způsobu komunikace. …

Strašlivý život Babišův

Důkazů o tom, že Andrej Babiš vědomě devastuje krajinu, likviduje fungující podniky a zneužívá ke svým účelům …

Demokracie neumírají náhodou – puč zpomaleně

Někdy jsou věci jasnější s odstupem; když poodstoupíte od pointilistické malby, tak to, co se zdálo …

Čapkovi mloci jako masoví lidé zničí humanistickou kulturu

V čem tkví Čapkovo proroctví a jeho myšlenky? Samozřejmě, je možné tvrdit, že jako mloci byli …