Jak myslí papež

V příštím týdnu vyjde další knižní publikace, jejíž autor měl možnost vést rozhovor s papežem Františkem. Italský filosof, Massimo Borghesi, ji nazval „Jorge Mario Bergoglio, Intelektuální biografie. Dialektika a mystika“ (Jorge Mario Bergoglio. Una biografia intellettuale. Dialettica e mistica. Introduzione di Guzmán Carriquiry Lecour. Jaca Book, Milano 2017). Obsahuje překvapivá odhalení a vyvrací nemálo panujících omylů, pokud jde o intelektuální zázemí úřadujícího papeže. Její autor, známý italský filosof, přibližuje tuto knihu v rozhovoru s italským žurnalistou žijícím v Argentině, Alverem Metallim, na internetovém portálu Vatican Insider.

„Papeži, který přišel z konce světa, bývá v Evropě a Spojených státech vytýkáno, že není „západní“, evropský a kulturně vybavený,“ říká Massimo Borghesi, který „byl z tohoto omylu vyveden, když si přečetl několik přednášek, které měl Bergoglio koncem sedmdesátých let v Argentině. Obracel se v nich ke svým řádovým spolubratřím uprostřed tehdejší trýznivé politické situace. V Argentině byl režim vojenské junty, která krvavě potlačovala tzv. Lidovou revoluční armádu – Montoneros. Církev byla ve vztahu k tomuto konfliktu hluboce rozdělena mezi přívržence vlády a stoupence revoluce. Podle Bergoglia byla tato drásavá situace výzvou také pro církev, která neuměla sjednocovat. Jeho ideálem bylo katolictví pojaté jako coincidentia oppositorum, tedy sloučení protikladů, jejichž radikalizace nutně vede k nezhojitelnému konflitku. Tento postoj vyjádřil Bergoglio svou filosofickou koncepcí, podle níž se jednota církve, jakož i sociální a politická jednota, zakládá na jakési „dvoupólové“ dialektice, na agónickém myšlení (agón je řecky zápas), které drží pospolu protiklady, aniž by je odstraňovalo nebo sjednocovalo násilím. Mnohost a jednota představují v jeho pojetí dva póly neodstranitelného napětí, jehož řešení se v posledku svěřuje moci Božského mystéria působícího v dějinách. Na tyto póly se odvolává papež v exhortaci Evangelii gaudium, podotýká Massimo Borghesi.

Italský filosof pak v této souvislosti jmenuje jako zásadní zdroj filosofické dílo Romana Guardiniho „Protiklad“ (Der Gegensatz, Versuche zu einer Philosophie des Lebendig-Konkreten, 1925), které česky dosud nevyšlo a které si Bergoglio vybral jako téma svého nedokončeného doktorátu ve Frankfurtu v roce 1986. Stejně důležitým intelektuálním zdrojem je pak myšlení urugayského filosofa Alberta Methola Ferrého (1929-2009), nejpronikavějšího latinskoamerického katolického intelektuála, říká Massimo Borgesi. Nemůže chybět také Lucio Gera (1924-2012) italský misionář v Argentině, který svojí kritikou marxismu a zároveň preferováním chudých přehodnotil tamější theologii osvobození.

„Bergoglio – říká dále Massimo Borghesi – je tedy nositelem originální myšlenkové koncepce, odvozené od katolického myšlení 19. a 20. století spojeného se jmény jako Adam Möhler, Erich Przywara SI, Romano Guardini, Gaston Fessard SI, Henri de Lubac SI. Jen někteří z nich jsou jezuité, ale všichni Evropané. Jde o významnou tradici, kterou nynější papežské magisterium umožňuje objevit a docenit. Tento myšlenkový proud odporuje těm, kteří kritizují Amoris laetitia a obviňují papeže, že je poplatný relativistické, permisivní a pragmatické theologii. V Bergogliově „dvoupólové“ koncepci nelze oddělit Pravdu od Milosrdenství stejně jako vytvářejí transcendentní jednotu dobro, pravda a krása. Kdo kritizuje Františka za údajný subjektivismus a modernismus dokazuje, že nezná jeho myšlení. A stejně tak neznají jeho myšlení ti, kdo jej obviňují z toho, že redukuje víru na sociální aktivismus a zapomíná na prvenství kérygmatu. František naopak ve své programové exhortaci Evangelii gaudium výslovně tvrdí, že chce vrátit evangelní zvěsti její prvenství před etickým důrazem, který během posledních desetiletí v církvi převládal, ale přitom podporuje katolíky v jejich sociálním nasazení. Nedopouští se žádné redukce: jde o dva póly napětí, které je pro katolíka charakteristické. Pevnými body je transcendence vzhledem k politickému nasazení, jakož i prvenství víry a milosti vzhledem ke každé dějinné realitě. Papež tak střeží určitou „mystickou“ pozici upřednostňující myšlenkovou otevřenost před jakoukoli ideologickou a systematickou uzavřeností a to všechno ve vztahu k Bohu, který je vždycky větší (Deus semper maior).“

A pokud jde o kritiku Bergoglia za jeho údajný perónistický populismus, Massimo Borghesi odpovídá:

„Kdo takovouto kritiku formuluje, nezná jeho myšlení dobře. Papež kritizuje absolutizaci kapitalistické ekonomie, zbavené jakýchkoli etických norem, jak se prosadila v časech globalizace. Není však »populistou«. Jeho sympatie k perónismu, který se vyznačoval vnímavostí k sociálním otázkám, netřeba zaměňovat za přesvědčení o spásonosnosti ideologické politiky. Z tohoto hlediska stojí za zmínku, že Bergoglio se v 90. letech odvolával na spis De civitate Dei. Augustina si bral jako vzor, když kritizoval politicko-theologické modely, v nichž je církev kompromitována politickou mocí, ať už levicovou či pravicovou. V tomto bodě se plně shoduje s Ratzingerovou interpretací Augustina. Nynější publikace objasňuje tyto a četné další body Bergogliova myšlení, které byly pro evropské publikum dosud ve stínu a staly se zdrojem kontroverzí. Doufám tedy, že bude užitečná, říká Massimo Borghesi, autor nové biografie Jorge Mario Bergoglia, na které se papež František podílel poskytnutím rozhovoru.

Zpráva pro Radio Vaticana

publikováno: 6. 11. 2017

NEJNOVĚJŠÍ glosy


Hymna Václaváku

Připomínáme výročí 21. srpna. Tohle byla kultovní píseň konce socialismu. Petr Skoumal jí napsal a nahrál soukromě sám v srpnu 1988, a v různých magnetofonových verzích kolovala až do listopadu 1989. Vyšla pak …

Přemnožili se nám tu hraboši…

Hrabou, hrabou a hrabou. Pořád nemají dost. Babiš, Faltýnek, Filip, Tvrdík, Nejedlý, Mynář, Toman, mladý Klaus, starý Klaus, starý Zeman, Zbytek a Kavan, Kováčik a Semelová, Skála i Veleba, Foldyna i ten vlastenec Okamura, komunisti …

Kam se Mekka na Prahu

Podle Petra Schwarze z ČRo Plus: „Téměř dva miliony muslimů přijely do saúdskoarabské Mekky na každoroční pouť… do Prahy letos má dorazit na devět milionů turistů“. Sice je to za celý …

Jaká doba, takové umění!

„Mám vlastně štěstí – divadlo je pro mne pořád jeden z nejzajímavějších způsobů, jak poznávat život. A navíc řecké divadlo, speciálně řecká tragédie, je oslnivý fenomén. I když jsem o tomto výplodu starořecké kultury, který …

Proč je dobré nic nedělat?

My jsme se odnaučili nic nedělat. Kdo z nás si sedne v neděli, v sobotu sedne a nedělá nic? Zkrátka kouká. Vezme si deci vína, nebo ani ne vína, a dívá se? Jen …

Paradox těžké viny

Kráčela krajem žížala měla jen kalhotky a sako. Kráčela, už si zoufala, neb sousedka jí řekla: pako! Věděla, co jsou sekvence a nechtěla se zpátky vracet, snoubenec jí spad z …

Cena vepřového

Předseda KSČM Vojtěch Filip přispěl opět do pokladnice alternativních pravd. Za zvyšující se ceny vepřového podle něj může to, že Sobotkova vláda vykoupila vepřín v Letech na místě bývalého koncentračního tábora …

V solidaritě s našimi sestrami a bratry z hongkongské konfederace …

… předseda ČMKOS Josef Středula (zasílá) tento otevřený dopis Jeho Excelenci Ťien-minovi Čangovi, velvyslanci Čínské lidové republiky v České republice. Vyzývá v něm k zajištění ukončení represí proti demonstrantům, upuštění od vyvíjení nátlaku na …