Poslední majstrštyk jednoho proměněného mozku?

V souvislosti s nadcházejícími debatami mezi zbývajícími kandidáty na úřad prezidenta se v médiích objevily spekulace, kdo si toho druhého „namaže na chleba“ a proč. Porazí veliký rétor Zeman Drahoše anebo ne? Podobné odhady nechme stranou, ostatně uslyšíme to už brzy. Zaujaly mě však argumenty ve prospěch Hradního pána: letitá zkušenost, vysoká inteligence, sice pomalý, ale právě proto pregnantní, verbální projev neboli schopnost přesně pojmenovat. Dnes bych na ně odpověděl podle pořadí: možná, bejvávalo, ano i ne. Zápor ne z toho důvodu, že lež přece není přesným pojmenováním. I když té za posledních pět let steklo z Hradu do podhradí takové množství, že se pro 1 985 547 Zemanových voličů proměnila v pravdu. Při vší úctě k právu na odlišný názor si tak velké kolektivní poblouznění nelze vyložit jinak. Ale i to nechme stranou.

Cílem těchto řádků je proniknout k mozku vítěze prvního kola prezidentské volby. Co lze od jeho nervových a gliových buněk pod zvrásněnou šedou kůrou v nejbližší době očekávat? Že v těchto tajemných zákoutích mysli proběhla v průběhu let a desetiletí zřejmá proměna, není třeba dokazovat nějakou neurologickou diagnózou. Stačí si porovnat Zemanovy názory například z rozhovoru pro týdeník Mladý svět z roku 1990 s těmi současnými. Pro ilustraci uveďme třeba jeho přesnou analýzu kuponové privatizace. „Představte si, co by se stalo, kdyby se majetkové kupony rozdaly. Pořídíte si za ně akcie, zjistíte, že vám první rok nevynášejí dividendy, ale máte v rukou třeba milion investičních korun. Přijde za vámi nenápadný pán a řekne:,Prosím vás, ty podniky se nevzpamatujou, tady máte za akcie padesát tisíc.’ Viděli jste už člověka, který by netleskal, když dostane něco zadarmo? A kdo si myslíte, že takové akcie skoupí? Právě těch pět procent obyvatel, kteří mají hotovost. Bývalá nomenklaturní mafie. Takže by se také mohlo při této privatizační technice mimo jiné krásně stát, že struktury, které zmizely z politické scény, se najednou zadním vchodem objeví na scéně ekonomické.“ Anebo dnes znovu aktuální věty o české společnosti. „V každém člověku je vedle touhy po svobodě také touha po řádu… A nám samozřejmě hrozí riziko, že se opět semkneme do davu. Ten dav bude stát na druhé straně barikády, než stával, ale bude to tentýž dav. Proto bychom se měli vyhnout všem davovým psychózám, všem populistickým náladám. Tato společnost, které bylo několikrát v historii pouštěno žilou tím, že nejlepší část její inteligence emigrovala, stojí před poměrně silným rizikem, že jakmile bude zbavena jednoho krotitele, začne si sama hledat jiného. Kohokoliv nabízejícího sílu, právo, pořádek, a samozřejmě nádavkem prosperitu – a jen tak mimochodem i spravedlnost. Ovšem spravedlnost v tom jediném správném výkladu.“ A do třetice všeho dobrého: „(…) obávám se, že nastane doba, kdy se budeme spojovat s těmi, kteří milují prostá a jasná řešení typu vyhnat všechny Židy, Cikány, Vietnamce, Kubánce a Rumuny a bude v Československu dobře.“ Jenže to všechno patří do zmíněné kategorie bejvávalo! Nadto to byl sám veliký rétor, kdo naplnil svá slova činy, vedoucími k tomu, před čím varoval.

Představme si proto situaci, jak budou nervové a gliové buňky dnešního Hradního pána reagovat na fakt, že oproti předpokladům bude muset opustit návrší nad Vltavou a opět zamířit mezi své plebejce? Leccos už naznačila volba prezidenta v roce 2003, kterou Miloš Zeman tehdy prohrál díky svým spolustraníkům z ČSSD. První impulsivní reakcí po oznámení výsledků byl okamžitý útěk z Hradu, kde zhrzený kandidát nechal i navzdory chladnému počasí svůj zimák a čepici. Sotva se trochu uklidnil, ohlásil brzkou pomstu. Vznikl tak legendární seznam zrádců, které měla čekat nesmiřitelná odplata. Tentokrát okamžitý útěk z Hradu asi nenastane. Mandát Miloše Zemana vyprší až 7. března o půlnoci. Sestavovat seznam dejme tomu tří milionů voličů, kteří dají hlas jeho vyzyvateli, rovněž asi nebude. Ovšem mstít se za svou porážku bude moci z funkce prezidenta ještě měsíc a půl. Možnosti sice nemá velké, ale jednu důležitou mu ústava zaručuje. A to článkem 62, kde pod písmenem g stojí, že prezident republiky odpouští a zmírňuje tresty uložené soudem, nařizuje, aby se trestní stíhání nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo…

Sněmovna by se tak mohla ocitnout v situaci, kdy druhý pokus o vyslovení důvěry bude udělovat vládě premiéra nezatíženého kauzou Čapí hnízdo. Byl by to danajský dar nejen poslancům, ale i Andreji Babišovi. Rádoby očištěn, avšak až do konce života poznamenán pochybnostmi, jak to s těmi dotacemi přesně bylo.

publikováno: 17. 1. 2018

NEJNOVĚJŠÍ glosy


Chytrý člověk žije hloupě

„Rozděleni svobodou“ – Výsledky průzkumu se převalují od úst k ústům. Sociologie a statistika daly svoje plody. Bohužel nad kategorie „chlebařiny“ a „spokojenosti“ se nedostaly. Štěstí člověka, nebo dokonce nějaký smysl jeho života, …

Proklepněte si věčného poslance

Dne 10. září na Českém rozhlasu v Interview Plus hovořil poslanec Marek Benda s nostalgií o tom, jak se „za našich časů“ (míněno za časů vlády ODS) odstupovalo z mnohem nižších postů než …

Pomník z roku 1980 je „symbol vítězství“ Rudé armády z roku 1968,

skrytou výhrůžkou Maďarskem (1956). V tom samém roce (1980) předešel sovětské okupaci Polska generál Jaruzelski vyhlášením stanného práva. Pomník Koněva byl postaven v roce 1980, tedy dvanáct let po ruské okupaci naší země, …

Česko-polská výstava o pádu režimu a disentu

V úterý 1. října rozezvučí starobylou Vodní tvrz v Jeseníku legendární písně Karla Kryla v podání jeho bratra Jana. Zahájí tak dvojjazyčnou výstavu s názvem „Nebyli jsme sami / Nie byliśmy sami“, kterou k 30. …

Cena za to, že Zeman něco plácne

Můžeme podobně jako Karel Schwarzenberg vtipkovat, že na existenci samostatného Kosova se může Zeman poptat u českých fotbalistů, ale zahraničně-politicky to taková bžunda není. … Kosovo rozhodně není příkladem klidné, bezpečné …

Anděl strážný

Nedožité šedesátiny Maria Kotrby (1959–2011) měly být zhodnoceny výstavou v Galerii hlavního města Prahy, ale kulturátoři hlavního města jeho oslavu zrušili ve prospěch výstavy  agenta StB a nonšalantního profesora Bedřicha Dlouhého …

Začínáme dělat správnou zahraniční politiku?

To znamená politiku opačnou než tu, kterou prosazuje Božkov z Hradu? Mám na mysli rostoucí (nejen český) odpor k nekalým praktikám Číny. Začalo to primátorem Prahy Hřibem, který odmítl uznat doktrínu „jedné Číny.“ …

Trumpova administrativa pomalu požírá dosud nedotknutelné

Ignorance prezidenta Trumpa a blbost, s jakou přehlíží všechno živé (jak lidi, tak přírodu), už nemá mezí. Těžko pochopit, že takový psychopat může být prezidentem. Příroda, o které se poslední dobou hodně mluví, …