Poslední majstrštyk jednoho proměněného mozku?

V souvislosti s nadcházejícími debatami mezi zbývajícími kandidáty na úřad prezidenta se v médiích objevily spekulace, kdo si toho druhého „namaže na chleba“ a proč. Porazí veliký rétor Zeman Drahoše anebo ne? Podobné odhady nechme stranou, ostatně uslyšíme to už brzy. Zaujaly mě však argumenty ve prospěch Hradního pána: letitá zkušenost, vysoká inteligence, sice pomalý, ale právě proto pregnantní, verbální projev neboli schopnost přesně pojmenovat. Dnes bych na ně odpověděl podle pořadí: možná, bejvávalo, ano i ne. Zápor ne z toho důvodu, že lež přece není přesným pojmenováním. I když té za posledních pět let steklo z Hradu do podhradí takové množství, že se pro 1 985 547 Zemanových voličů proměnila v pravdu. Při vší úctě k právu na odlišný názor si tak velké kolektivní poblouznění nelze vyložit jinak. Ale i to nechme stranou.

Cílem těchto řádků je proniknout k mozku vítěze prvního kola prezidentské volby. Co lze od jeho nervových a gliových buněk pod zvrásněnou šedou kůrou v nejbližší době očekávat? Že v těchto tajemných zákoutích mysli proběhla v průběhu let a desetiletí zřejmá proměna, není třeba dokazovat nějakou neurologickou diagnózou. Stačí si porovnat Zemanovy názory například z rozhovoru pro týdeník Mladý svět z roku 1990 s těmi současnými. Pro ilustraci uveďme třeba jeho přesnou analýzu kuponové privatizace. „Představte si, co by se stalo, kdyby se majetkové kupony rozdaly. Pořídíte si za ně akcie, zjistíte, že vám první rok nevynášejí dividendy, ale máte v rukou třeba milion investičních korun. Přijde za vámi nenápadný pán a řekne:,Prosím vás, ty podniky se nevzpamatujou, tady máte za akcie padesát tisíc.’ Viděli jste už člověka, který by netleskal, když dostane něco zadarmo? A kdo si myslíte, že takové akcie skoupí? Právě těch pět procent obyvatel, kteří mají hotovost. Bývalá nomenklaturní mafie. Takže by se také mohlo při této privatizační technice mimo jiné krásně stát, že struktury, které zmizely z politické scény, se najednou zadním vchodem objeví na scéně ekonomické.“ Anebo dnes znovu aktuální věty o české společnosti. „V každém člověku je vedle touhy po svobodě také touha po řádu… A nám samozřejmě hrozí riziko, že se opět semkneme do davu. Ten dav bude stát na druhé straně barikády, než stával, ale bude to tentýž dav. Proto bychom se měli vyhnout všem davovým psychózám, všem populistickým náladám. Tato společnost, které bylo několikrát v historii pouštěno žilou tím, že nejlepší část její inteligence emigrovala, stojí před poměrně silným rizikem, že jakmile bude zbavena jednoho krotitele, začne si sama hledat jiného. Kohokoliv nabízejícího sílu, právo, pořádek, a samozřejmě nádavkem prosperitu – a jen tak mimochodem i spravedlnost. Ovšem spravedlnost v tom jediném správném výkladu.“ A do třetice všeho dobrého: „(…) obávám se, že nastane doba, kdy se budeme spojovat s těmi, kteří milují prostá a jasná řešení typu vyhnat všechny Židy, Cikány, Vietnamce, Kubánce a Rumuny a bude v Československu dobře.“ Jenže to všechno patří do zmíněné kategorie bejvávalo! Nadto to byl sám veliký rétor, kdo naplnil svá slova činy, vedoucími k tomu, před čím varoval.

Představme si proto situaci, jak budou nervové a gliové buňky dnešního Hradního pána reagovat na fakt, že oproti předpokladům bude muset opustit návrší nad Vltavou a opět zamířit mezi své plebejce? Leccos už naznačila volba prezidenta v roce 2003, kterou Miloš Zeman tehdy prohrál díky svým spolustraníkům z ČSSD. První impulsivní reakcí po oznámení výsledků byl okamžitý útěk z Hradu, kde zhrzený kandidát nechal i navzdory chladnému počasí svůj zimák a čepici. Sotva se trochu uklidnil, ohlásil brzkou pomstu. Vznikl tak legendární seznam zrádců, které měla čekat nesmiřitelná odplata. Tentokrát okamžitý útěk z Hradu asi nenastane. Mandát Miloše Zemana vyprší až 7. března o půlnoci. Sestavovat seznam dejme tomu tří milionů voličů, kteří dají hlas jeho vyzyvateli, rovněž asi nebude. Ovšem mstít se za svou porážku bude moci z funkce prezidenta ještě měsíc a půl. Možnosti sice nemá velké, ale jednu důležitou mu ústava zaručuje. A to článkem 62, kde pod písmenem g stojí, že prezident republiky odpouští a zmírňuje tresty uložené soudem, nařizuje, aby se trestní stíhání nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo…

Sněmovna by se tak mohla ocitnout v situaci, kdy druhý pokus o vyslovení důvěry bude udělovat vládě premiéra nezatíženého kauzou Čapí hnízdo. Byl by to danajský dar nejen poslancům, ale i Andreji Babišovi. Rádoby očištěn, avšak až do konce života poznamenán pochybnostmi, jak to s těmi dotacemi přesně bylo.

publikováno: 17. 1. 2018

NEJNOVĚJŠÍ glosy


Myslela, že je to Válek, a on to byl Urválek

Nekamenujte pomýlené! Pan premiér netušil, že byly výjezdní doložky, Jakeš ani Štrougal netušili, že na hranicích se střílí… a paní profesorka žila v bláhové naději, že spolupracuje s úplně někým jiným. Vydedukovala …

Mafie a fašisti na Slovensku vedou

Slovenská republika byla založena na zlodějině? Ke vzniku samostatného státu vedly zájmy několika megazlodějů – oligarchů, kteří si rozkradli federální majetek a vládnou dodnes celé zemi skrze Fica i Pellegriniho. Slováci buďto …

O jedinečného člověka, ne o obecné principy se bojuje

…V dobách komunistické totality bylo na akademické půdě a na veřejnosti přípustné pouze marxisticko-leninské učení a jiné filozofické směry bylo možné pouze kritizovat jako nepřijatelné. Filozofové vykázaní z univerzit se scházeli a pokračovali ve své …

Po čem se pozná psychopat…

Psycho je horor, psychosomatika obor. Jestli nevíte, odkud se bere až fyzická ztrhanost člověka ze společnosti některých našich bližních ve vedoucích funkcích a jejich řečí, poslyšte slova psychosomatikova (DB): „Když ke …

Jak se peče nedorozumění

Nerozumíme si schválně? Doufám, že ne. Pokud si rozumět chceme a potřebujeme, nesmíme chtít vyhrát ve sporu nějakým podvodem. Taktika argumentace, věřím, že nezáměrná, v textu Pavla Mareše se stala obvyklou, …

Držte si klobouky, bude to fičet

Pětačtyřicetiletý pedofil souzený v Michiganu za přechovávání dětské pornografie se hájil tím, že se cítí jako osmiletá holčička. A když se tak cítí, má prý právo se tak chovat a být tak posuzován …

Město vidím veliké…

Nedávno jsme v Přítomnosti uveřejnili báseň Evy Dřízhalové o Praze, kterou navštívila po letech. Báseň naší zahraniční dopisovatelky v detailech nápadně připomíná báseň Jana Hanče. Pro srovnání uvádíme, jak viděl …

I na módní přehlídku došlo… (o staročeské pouti v Prackově)

Neděle 8. září 2019. Den, kdy Prackov opět zazářil v plné kráse. Členové Spolku přátel prackovské kapličky už od začátku roku připravovali a propagovali letošní 100. výročí založení kaple P. Marie. Vrtkavé …