Problémy smlouvy s čertem

Pokus o pohádku. Miloš Zeman má velkou nevýhodu vůči jiným (např. Andreji Babišovi), a to v tom, že je intelektuál. Například vyslovil kdysi dávno přesvědčení, že většina lidí jsou buď imbecilové, nebo osoby podprůměrné inteligence (nevím, zda to cituji přesně, nemám čas to dohledávat). Z toho plyne, že jde jen o to, jak je oslovit (přesněji řečeno oblbnout). Na základě toho přesvědčení se už přes dvacet let snaží oslovit v lidech to nejhorší, co v nich je, a chvílemi se mu to docela dařilo. Jsou tu však dva problémy: Jednak v lidech zdaleka není jen to nejhorší. A jednak Zeman má po způsobu intelektuálů občas sklony o tom veřejně mudrovat, což je velmi kontraproduktivní. Kromě toho má jako intelektuál sklon omračovat posluchače svou myšlenkovou smělostí. Přitom je zároveň trochu lajdák: říká věci, na nichž něco je, ale jsou křiklavě přehnané. Lidé, kteří oslovují u svých bližních to nejhorší a nejnižší spontánně a ze své prosté přirozenosti (říká se jim burani) mají daleko větší naději na úspěch.

A teď podstatná věc – představme si ji pro jednoduchost obrazně: Miloš Zeman podepsal před cca dvaceti lety smlouvu s čertem: já budu v lidech oslovovat to nejhorší, co v nich je (v lidech samozřejmě není jen to nejhorší, ani náhodou), a ty zařídíš, aby mi to vycházelo. Čert nadšeně souhlasil, něco podobného je jeho parketa. Problém je, že všechny smlouvy s čertem jsou časově limitované (i když podpisující si většinou představuje, že jsou „na věčné časy a nikdy jinak“). Kromě toho je čert strašná kurva a nemá rád lidi en bloc, tj. ani ty, co mu slouží. Když nadejde čas, přijde, popadne smluvního partnera za pačesy a odnese si ho domů, tj. do pekla (mimochodem, to by byl docela hezký námět pro předvánoční pohádku v naší veřejnoprávní televizi, tam však bývají čertovské pohádky úplně opačného vyznění). Je moc dobře, že se tahle logika dejme tomu dějin zase jednou ukazuje v reálu. Čas Miloše Zemana prostě už nejspíš vypršel. Pokud ho však nenahradí někdo, kdo se bude snažit v lidech oslovovat to lepší, i když je to těžší, kdo to bude umět a kdo bude vědět, že mu přitom žádný čert nepomůže, protože pro čerty taková činnost není atraktivní – tedy pak jsme nic moc nezískali.

Jak se volí prezident v Bohnicích. Tedy přesně řečeno ve volebním okrsku s číslem 8089 s volební místností v Základní škole Ústavní. Z 552 vydaných hlasovacích lístků jich bylo platných 558, tj. 101%. Zvítězil Miloš Zeman. Jak se mi podařilo zjistit na mapě Google, volební místnost leží v těsném sousedství psychiatrické léčebny.

Z Událostí BD.

publikováno: 18. 1. 2018

NEJNOVĚJŠÍ glosy


Co máme dnes

Nové pořádky – Uspořádání, jehož protagonisté se jmenují Andrej Babiš, Miloš Zeman, Tomio Okamura a Vojtěch Filip. A setrvale se posouváme od demokracie (vlády lidu) k autokracii (vládě několika nezodpovědných jedinců), k oligarchii (vládě …

Světová reakce na Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva

Inspirováni naším prezidentem Ing. Milošem Zemanem, který se bez jakékoliv omluvy rozhodl, že bude absolutně ignorovat svátek návratu svobody do naší země (17.11.), se ke stejnému kroku rozhodli i prezident Donald …

Ptačí mozečky

Je to možná ptákovina psát článek o ptácích, když bych měla raději psát o Praze, kterou jsem právě po devíti letech navštívila. Měla bych napsat něco o P-olitice, o P-utinovi nebo o našem/vašem Pa-blbovi ve …

K čemu užít svobody

Mladí by si měli svoji revoltu vybojovat sami. Těším se, až se do toho pustí. Jen ať otřesou tím, co tu prožíváme. Ovšem klimatická výprava s Grétou, to není ono, tudy …

„Nějaký děti tu nebudou…“

(Mohorita, Klausové, Zlámalová, Vondra, Best a další dospěláci) „K Listopadu 89 se vyjadřuje málo reprezentantů tehdejšího režimu,“ zaznělo na Vltavě při referencích 30. výročí. „To musí být nějaká mejlka,“ řeklo by se …

K listopadu 1939 a dál

Blíží se 17. listopad. Protože historická kontinuita sahá poněkud dál než do roku 1989, rád bych se s něčím svěřil. Nikdy jsem neuvěřil adoraci Edvarda Beneše. Člověka, který byl chodícím ztělesněním …

Pohltí hrdost i 17. listopad?

Zahrne nakonec tento způsob hrdosti i 17. listopad? Prvním krokem bylo jeho letošní přejmenování. A zase: bude se hlučně a okázale oslavovat, aby se nemuselo a možná ani nesmělo mluvit o tom, kam jsme se …

K tomu našemu 17. listopadu

Cítím se jako poslední z Mohykánů. Pokud vím, jsem ojedinělým příkladem žijícího člena rodiny, která sloužila přes čtyři generace svobodnému českému a československému lidu. Můj pradědeček Adolf založil Lidové noviny, byl prvním …